Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) považuje návrh lesnické strategie EU za zcela nevyvážený, upřednostňující pouze ekologický aspekt hospodaření v lesích. Návrh podle SVOL silně ohrožuje zásady trvale udržitelného hospodaření, pomíjí multifunkční úlohu lesů a zasahuje do kompetencí členských států v lesnictví. Schválený návrh podle SVOL nezohledňuje připomínky a argumenty subjektů evropského lesnického a dřevařského sektoru zaslané čelným představitelům Evropské komise v červnu letošního roku, ani obavy a požadavky ministrů zemědělství 11 členských států (včetně České republiky) stran strategie zaslané výkonnému místopředsedovi EK pro Evropskou zelenou dohodu F. Timmermansovi počátkem tohoto měsíce.
Nová Lesnická strategie EU do roku 2030
Z vyjádření SVOL k nové Lesnické strategii EU do roku 2030
Evropská unie nemá společnou lesnickou politiku, tato oblast dle principu subsidiarity podléhá řízení jednotlivými členskými státy. Základy směřování evropského lesnictví byly položeny v Lesnické strategii EU v roce 1998 a v Lesnickém akčním plánu EU na období 2007-2011. Po dlouhé přípravě byla Evropskou komisí v září 2013 předložena Lesnická strategie EU pro lesy a navazující sektory do roku 2020. Jasně definovaným základem této strategie bylo trvale udržitelné lesní hospodaření, multifunkční role lesů, efektivita lesních zdrojů a globální odpovědnost za lesy. V roce 2018 bylo zahájeno posuzování dosaženého pokroku a probíhaly intenzivní snahy zainteresovaných stran, členských států a Evropského parlamentu vytvořit novou strategii, která by brala zřetel na aktuální klimatický, společenský a politický vývoj. Navzdory veškerým iniciativám byl tento proces změny v Evropské komisi protahován a nyní probíhá pod tlakem nového politického rámce Evropské zelené dohody (Green Deal) a Strategie biodiverzity EU do roku 2030.
„Návrh Lesnické strategie EU je pro nás jako zástupce nestátních vlastníků lesů skutečným zklamáním. Návrh strategie je nevyvážený, extrémně jednostranně totiž upřednostňuje ekologické parametry hospodaření v lesích. Je založený spíše na ideologii a emocích než na každodenní realitě v lesnictví,“ uvádí místopředseda SVOL Stanislav Janský a připomíná: „Většina lesů EU je v soukromém vlastnictví, a proto lze tuto strategii a její cíle realizovat pouze při skutečném uznání a respektování vlastníků lesů, kteří se o lesy po generace starají. Bez motivace a spolupráce vlastníků lesů a ohledu na vlastnická práva nemůže být žádná lesnická strategie úspěšná.“
Největší výzvou, které lesy a vlastníci lesů v současné době čelí, je změna klimatu, a jedinou jistotou je nejistota. Vlastníci lesů právě v této době potřebují politickou, společenskou a ekonomickou podporu jejich práce a úsilí, nikoliv strategii, která vytváří ještě větší nejistotu.
Příkladem, který ilustruje rozdíl mezi strategií a potřebami vlastníků lesů, je to, že strategie neobsahuje žádnou samostatnou kapitolu o přizpůsobení se změně klimatu a zmírňování jejích dopadů, ani o financování nad rámec environmentálních služeb. Navrhovaná opatření se zaměřují především na jeden pilíř udržitelnosti, a to environmentální. Přitom postupy udržitelného lesního hospodářství používané v lesích EU jasně ukazují, že v aktivně obhospodařovaných lesích lze zachovat všechny ekosystémové funkce včetně biologické rozmanitosti vedle poskytování biomasy, dřeva a produktů ze dřeva.
Lesní ekosystémy jsou stále náchylnější k různým biotickým a abiotickým tlakům, jako jsou požáry, sucha a bouře, ohniska škůdců a chorob. Trvale udržitelné hospodaření v lesích je optimální způsob, jak udržet lesy zdravé, odolné a přizpůsobené změně klimatu, což jim umožní přispívat k cílům Green Deal. Navrhovaná opatření Lesnické strategie EU však trvale udržitelné lesní hospodaření masivně oslabují a s tím i globální schopnost konkurence celého navazujícího řetězce. V návrhu nové strategie jsou definována opatření, která mají významný dopad a omezují způsoby hospodaření v lesích, ale zároveň nejsou v souladu s adekvátním návrhem podpor. Odpovědnost za zmírňování vlivů změny klimatu a ochrany biodiverzity je tak jednostranně přenesena na vlastníky a správce lesů.
Lesnická strategie otevírá prostor pro nové ukazatele a limity v lesnictví. Obavy budí strategií ohlášený nový legislativní návrh EU na monitorování, podávání zpráv a sběr údajů neodbornou veřejností a strategické plánování, který zasahuje do pravomoci členských států v oblasti lesnictví a vyvolává řadu otázek ohledně konečného politického cíle a realizace této iniciativy.
„Lesnictví přispívá ke zmírňování změny klimatu absorpcí CO2 a ukládání uhlíku ve stromech a ve všech výrobcích ze dřeva, strategie EU se však více zaměřuje na rizika než na příležitosti a biohospodářství vztahuje pouze k výrobkům ze dřeva s dlouhodobou životností. Za zcela nadbytečný pak považujeme návrh na zavedení dalšího nového certifikačního systému. Evropská komise připomínky vlastníků lesů, organizací lesnického a navazujících sektorů, ani ministrů členských států nezohlednila, došlo spíše jen ke kosmetickým úpravám. Pokud Evropský parlament a Rada na podzim neprosadí do strategie zásadní změny, čekají nejen vlastníky, ale i celé lesnictví těžké časy,“ varuje Stanislav Janský.
TZ SVOL
Komentáře
Ve skutečnosti je asi blíže pravdě tvrzení, že dominance smrku v českých zemích není projektem lesního hospodáře, ale projevem přirozených procesů, ve kterých hrála rozhodující roli přemíra zvěře, ať už té myslivecké, nebo té "dobytkové".
Jedle jednoduše chutná (jedle od slova jedlá) proto mizí z porostů kdykoli je zvěře hodně spolu s listnáči atd. Smrkové monokultury jsou tedy historicky především smrkové MONOCENÓZY. Vždycky mě udivují a těší zároveň nárosty smrkového zmlazení na současných holomajnách Vysočiny Jihlavska, Ždárska apod.
Teď je na stole otázka, jak to změnit
A teprve teď jsme u podstaty problému. Může se něco samo od sebe vrátit do homeostázy s původním podílem jedle, buku, lípy dubu apod.? Nemůže, NEMŮŽE.
Samozřejmě flinta v ruce může něco vylepšit, ale to je příliš zjednodušená pravda - která se ovšem možná ujme, protože nabízí nový business spojený s nárůstem intenzity lovu, poplatkové mašinérie atd. atd.
Vzhledem ale k početnosti lidské populace a pokročilé industrializace společnosti nelze podle mého názoru vymyslet lepší řešení, než je důsledná obnova hospodářského lesa v plném slova smyslu naší domácí lesnické teorie, hospodářské úpravy, ochrany lesa a myslivosti. Mimochodem, já osobně si neumím představit, že by nějaké lesnictví mohlo být přírodě neblízké
Nemíním to jako nesouhlas s Vaším názorem, spíš nahazuji k další diskusi.
Lesu zdar, Martin Klewar
Ano, jedle zvěři chutná velmi, jenže zajistíme-li jakýmkoliv způsobem její dostatek v podrostu, zvěř se na ni bude jako na již méně vzácnou ne tolik soustředit. Smrkové monocenózy, jež zmiňujete, skutečně na řadě míst existují, ale nevypovídají pranic o vhodnosti stanoviště pro smrk jako takový, neboť vznikly převážně z nedostatku semene jiných dřevin v místě chybějících.
Porosty se nepochybně do homeostázy navrátí a to i při vyšších stavech zvěře, pouze půjde o proces dlouhodobý a s nutným mezičlánkem měkkých dřevin. Klen, dub či habr odrůstají velmi dobře zvěři i proto, že rostou zpočátku rychle a nereagují negativně na nadbytek světelného požitku při prudkém odclonění.
Váš samotný závěr si dovolím považovat za již zcela zcestný. Naše tradiční lesnická teorie je definitivně překonána. Stejně jako tradiční pojetí myslivosti. Dnes navíc již ani nemáme a nebudeme mít nástroje, politické ani finanční, abychom se k oněm postupům vrátili. Ano, bohužel, lesnictví severských jehličnanů věkových tříd bylo přírodě velmi neblízké, řeknu-li to diplomaticky. A domnívám se dokonce, že ti z našich nástupců, kteří by v něm chtěli ve větším měřítku pokračovat, budou trestáni.
Závěrem k Vaší zmínce jinde, kdy jste si liboval v tom, že se náš brouk dobře prodává Číňanovi. Dovolím si poznamenat, že má-li býti cílem pěstování lesů v naší malé zemičce plundrování dřeva nenasytným čínským trhem, tedy ne jako dočasné řešení z nouze, ale běžný stav, mělo by na ně býti myšleno v zákonu a přísně trestáno.
Přirozená homeostáza ve smyslu potencionální vegetace dle Dr. Neuhauslove či pánů Zlatníka, Plívy a Průši sama od sebe už nikdy NEnastane, na to se lidé množí až příliš rychle a antropogenní tlak je rozhodující. Jestli si myslíte něco jiného, tak jste trochu blázen - pardon !
Nakonec - nikdy jsem nevelebil Číňany za to, že nám vykupují dřevo, ani Američany či Švédy (StoraEnso apod.). Naopak vždycky jsem uváděl jako tristní, že jsme před 100 lety dokázali za 2 roky postavit 60 km lesní, úzkorozchodné železnice a parní 5-ti katr a dnes toho nejsme zcela schopni.
jsme před 100 lety dokázali za 2 roky postavit 60 km lesní, úzkorozchodné železnice
.
Nechci dělat chytrýho, ale mám dojem, že to legionáři zrekvírovali na frontě. Ono vůbec se bez toho prohnilího Rakouska toho z různých záhadných fondů v té době zvládlo leccos.
Nepřu se. Zdroj nemám, četl jsem to kdysi v nějakém železničářském spisku, zajímaj mě dráhy.
Polom padnul v 17 roce, budovat to začali váleční zajatci / v té době celkem běžný jev / pila fungovala od 18 do 22 roku a dvě mašinky dovezli v tom 18 roce z fronty, tam jich bylo po válce habaděj. Asi i vagonky a koleje. A přesto, že neměla 110 km, ale jen 14 byla super a fungovala do roku 1963.
https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=1006079.jpg&httpref=
Tak nějak to myslím bylo i v tom Mirošově.
" Pily začaly naplno pracovat až na začátku roku 1943. To už sahaly nashromážděné kmeny až k lesu Zlamnoha nad nimi.
Také proto byl v dubnu roku 1943 vystavěn kárný tábor pod Mytí nad pilami s nápisem nad vchodem "Arbeit macht frei". Šlo o dřevěné montované baráky. Nejvyšší budova esesmanů byla ze zrušeného tábora v Letech u Písku. Tábor nesl název "Erziehungslager für Arbeitsvertragsbrüch ige" (pracovní tábor pro osoby, které porušily pracovní smlouvu). Záminkou pro vznik tábora bylo hromadné nedovolené opuštění Kolvína v době Velikonoc (dělníci uprchli za rodinami). Chovanci tábora byli trestáni, ponižováni a hlídáni v práci na pilách v Mirošově. Pracovali i v blízkém již opuštěném černouhelném dole Gustávka, odkud po kolejích ručně dopravovali surovinu potřebnou k práci parního stroje na pile. Zaměstnanci byli posbíráni většinou z řad uprchlíků z nucených prací v Německu, ale často tam byli na 3-12 týdnů provinivší se pracovníci z Kolvína. Žádanou prací v lágru přes léto bylo sbírání lesních plodů, což se dělo vždy v neděli. Nasbírané ovoce bylo posíláno do Německa. Šlo o jeden ze sedmi pracovně-výchovných táborů výhradně pro české dělníky v protektorátě, v nichž bylo postupně internováno kolem 5 tisíc lidí (odtud možná pochází některé mylné počty celkových pracovních sil nasazených pouze na likvidaci lesní kalamity v Brdech)."
Pro fajnšmekry souvislosti - jezdili tam tři mašiny Orenstein-Koppel Feldbahn zrekvírované v Německu.
"Během první světové války O&K vyráběla pro německou vládu železniční lokomotivy a vagony různých rozměrů. Po porážce Německa v listopadu 1918 vítězné spojenecké mocnosti uvalily na poraženou zemi další ekonomické sankce a restrikce tvrdě omezující německé výrobní a vojenské kapacity. Kromě toho na základě nekompromisních podmínek vyplývajících z Versaillské smlouvy firmě zkonfiskovaly armádní lokomotivy Feldbahn"
Tady výcuc z časopisu VLS :
"Projekt trati byl narychlo vypracován
pražskou filiálkou firmy
Orenstein a Koppel, vyrábějící
pro úzkorozchodné dráhy vagony
a lokomotivy. Byla navržena trasa
9,7 km dlouhá o rozchodu kolejnic
760 mm, vycházející ze stávajícího ná-
kladiště dříví a sledující tok Blanice až
k arnoštovské pile na 5. km. Již 4. zá-
ří 1918 se započalo se zemními
pracemi. Zpočátku ji stavěla lesní
správa Arnoštov a od dubna 1919
firma Orenstein a Koppel."
Takže se to za války vlastně vůbec nestavělo.
Čímž je myšlena především ta "zvěř" v odpovědných postaveních, protože ikdyž odsunete "smrčení" o 100 let, což je fakt, tak tenkrát se té zvěře zase až tak bát nemuseli..
Ještě můj rádce lesníka z roku 1913 vyjmenovává jako nejhorší škůdce kultur tetřevy, krůty a koně .
Mýlíte se velmi v tom, že smrková mánie vznikla již tehdy v důsledku tlaku zvěře. Jaké prosím? Vždyť spárkatou potkat byla vzácnost, jeleni byli v monarchii leckde pouze v oborách, ještě za první republiky jsme měli několikanásobně méně srnčí, milý pane.
Žádný selekční tlak spárkaté zvěře tedy tehdy neexistoval, ten je otázkou až posledních cirka 80 let. Byl-li by přítomen, nemohla by se volně zmlazovat jedle, a dokonce volně vysazovat na paseky bez ochrany oplocením, pouze nahodile pomocí ovčí vlny a podobných tehdejších způsobů.
Lidé se dnes raketově množí v Africe, Indii a jinde. Ne u nás v Evropě. Zde populace přirozeně narůstá velmi pomalu, nestagnuje-li. Naopak, řada míst se oproti dřívějšímu stavu vylidňuje, často se jedná o polosamoty či malé vesnice. Lidé se ve většině koncentrují do větších sídel, přirozené osídlení zejména vyšších poloh na mnoha místech zaniká. Výsledkem je sukcese lesa, která v některých okresech mimo nížiny či velkoměsta dosahuje stovek hektarů za dekádu. Horská políčka, pastviny i louky jsou již dávno vzácností, zanikají lesní cesty i drobní svědkové přítomnosti člověka v krajině mimo sídla - odešli lidé, součástí jejichž životů byli. Přítel ze školních let, Valach, byl vnuky požádán, ať jim v přírodě ukáže jalovec - nenašel, a takový to byl přitom kdysi plevel! Lesní porosty se oproti minulosti naopak tedy spontánně zcelují. Víte, viděl jsem toho za svůj starý život už hodně a mohu Vám tedy s čistým svědomím říci, že takto rozsáhlé, divoké a přírodě relativně blízké porosty, jaké máme nyní (myšleno v celku), jsme v novodobé historii ještě neměli. A bude toho ještě více.
Já nejsem žádný propagátor a obhájce smrku, pouze už velmi dlouho válčím s ideologií bezzásahovosti a s hloupostí lidí, kteří považují kůrovce za architekta divočiny, ekosystémového inženýra apod.
Ve své praxi projektanta HÚL jsem zajistil snížení obmýtí smrku a projekci 50-90% MZD do dřevin zalesnění/obnovy těchto porostů, takže skutečně nejsem propagátor nějakých monokultur. Vadí mi jen, když se lže a víte, ono se lže velmi mnoho a v té naší soudobé ekologii je to obzvlášť hnusné. Jestli o tom nevíte, tak Vám vlastně závidím blaženost nevědomosti. Lesnictví minulého režimu bylo technokratické, ale bylo lepší, než to, které se provozuje nyní. O tom jsem přesvědčen navzdory svému telecímu věku 43 let.
Lesu zdar!
V klidu, jen čeří vodu.
Většinu toho myslí ironicky.
Přemoudřelí lidi bývaj složití.
Myslí to stejně, jen blbě argumentuje.
Možná tady je ten základ rozporu státních institucí a ekoteroristů.