logo Silvarium tisk

SVOL žádá ministra Tomana, aby sehnal peníze na ztráty lesníků

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR (SVOL) vyzvalo ministra zemědělství Miroslava Tomana (za ČSSD), aby požádal vládu a Sněmovnu o peníze na úhradu ztrát, které lesníkům vznikají při prodeji dřeva poškozeného kůrovcem.

V otevřeném dopise ministrovi vlastníci lesů také chtějí, aby na vládní úrovni inicioval přijetí opatření pro účinné řešení kalamity v lesích napříč resorty. Jde například o zajištění vagonů pro převoz vytěženého dřeva a víz pro zahraniční pracovníky.

"Na základě praktických zkušeností našich členů musíme bohužel konstatovat, že přísliby zástupců jednotlivých resortů na kulatých stolech nejsou naplňovány," uvedl předseda SVOL František Kučera v dopise. SVOL má přes 620 členů, kteří se starají o více než 15 procent výměry lesů v ČR.

Ztráty způsobené poklesem výkupní ceny u dřeva poškozeného kůrovcem odhaduje sdružení u nestátních lesů na pět až šest miliard korun.

"Bez pomoci státu budou vlastníci lesů nuceni rezignovat na boj s kůrovcem, jejich firmy čeká likvidace, zaměstnance propuštění a lesní majetky ekologická katastrofa," stojí v dopise.

Mezi pomocná opatření sdružení uvádí i zajištění dotací na opravu infrastruktury pro obce nebo zpracovatelské provozy či energetické využití kůrovcového dříví.

Vlastníci nestátních lesů si v dopise stěžují na snahy o direktivní zavedení vysokého podílu takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin. Rychlá změna skladby lesů je podle SVOL nerealistická. "Nejen z hlediska nedostatku vhodného osiva a sadby, ale také s ohledem na finanční náročnost založení listnatých porostů a následnou péči o ně," uvedli.

Na tiskové konferenci 3. října zástupci SVOL řekli, že žádají o pomoc při řešení kůrovcové kalamity místopředsedu Evropského parlamentu Pavla Teličku (nestraník, zvolen za ANO). Český stát podle nich nejedná dost rychle při žádání Evropské komise o podporu, která by kompenzovala výpadky za prodej dřeva. Podle sdružení by dotace měla být pro vlastníky 3000 korun na hektar.

Celé znění dopisu ministrovi najdete zde.

Podle ČTK, red.

Líbil se vám článek? Dejte hvězdy:
(2 hlasů)

Komentáře  

+12 # jára 2018-10-18 08:44
Zdravím, bylo by krásné, kdyby lesníci měli 500 ha, své lidi na těžbu a zalesňování a znaly taky revír. Dnes jsou samí moldavci, urkajinci, sadí sice jako o život, ale sadí i tam kde nemají a netrápí je to. Takže se dělá práce 2x.
Bylo by krásné lesnictví jak má být. Na školách se to učí i na VŠ jak se má pěstovat les. Byl jsem u toho, ale pak člověk vleze do praxe a realita je jiná. Diskuze jsou fajn, ale pokud se nezmění smýšlení lesníků na vedoucích pozicích, lesníci pod nim toho moc nezmůžou a musí se řídit nařízením. Pak to tak někdy vypadá. Mění se postupy i na lesních školních podnicích a i zatvrzelci připouštějí změnu pěstování. Začněme co nejdříve, pak už bude pozdě. Jsem z těch , co se snaží vidět dál a doufám ve změnu.
+18 # jára 2018-10-17 08:36
Zdravím, no pěkná diskuze. Vlastníci malých lesů tohle dostaly od státních restitucí. Takže za hospodaření v letech před 1990 a později než vše dostaly zpět. Teď jen za to platí. Nejlepší je přirozená obnova, nestojí to nic, případně provedete drobnou dosadbu. Jen ošetření proti zvěři. No co vím, tak duha vysévá v jeseníkách břízu a zadarmo. Takže LČR nedává ani kačku, jen to vytěžili. Proč to vytěžily? Protože se nechal kůrovec rozmnožit do těchto rozměrů. Nelokalizovaly se jednotné stromy - čekání na výběrové řízení, kůrovec šup na další smrky vedle a tak dokola. Kdyby byly zaměstnanci na LS s motorovkou a šli hned skácet a odkornit napadené stromy, dnes tohle neřešíme. A bude sranda až se kůrovec rozšíří mimo česko, tak se nedoplatíme. Špatné řízení MZe a úředníků, pak lidí za stolem. Ten samotný lesník za to moc nemůže, nemá čas a ani prostředky kácet sám napadené dřevo. Plno výběrovek, napadání výběrovek, atd. Do toho harvestory, které nedojedou kvůli 10 kůrovčákům, tak se radši nechá napadnout 1000ce ha ať to stojí za to. Tak to je a vidíme to všichni. Jen slepí a nepřístupní lidé, kteří odmítají změnu pěstování lesů. Podívejte se na rekultivace po důlních pracech, jak ta příroda je mocná a mi to tak ....... . Mám s ní spolupracovat. Jinak dopadneme ještě hůře.
+12 # lesnar 2018-10-17 15:07
Jste jeden z mála, který se namáhá myslet v širším záběru. Prostě si dáte tu práci.
A Vaši poctivost nejlépe dokazují slabiny, protože jen ideologicky dokonalé výstupy nemají slabiny, nýbrž jsou koncipované tak, aby stejné blbosti naznačovaly nepřímo.
K těm tradovaným klišé postupně:
1) kůrovec řádí i v okolních státech, nejsme v tomto směru výjimkou, jen některé okolnosti jsou odlišné.
2) Zpracování a realizaci nebrzdí "výběrovky a napadání výběrovek", ale netržní mechanizmy - indexace dříví a zhoršuje to samozřejmě i případný šlendrián.
3) HV technologie stejně jako komplexní čety prostě MUSEJÍ plnit zadání LČR pod sankcemi, které inkasují. Nikdo nečeká na velké objemy ke zpracování, i já sám jsem honil harvestor po jednotlivých souších. A to je opačný extrém: revíra zcela iracionálně zahltí kapacity poroučením zpracovat sterilní souše a pak mu jinde ten kůrovec uteče. A když jsem do těch samých porostů kde jsem měl HV uzel přišel po půl roce a jiná firma tam má k dispozici pouze čety s traktory, zhrozil jsem se: tolik nezpracovaného hroubí! Ale je to zbytečná emoce: haryk zcela logicky daleko lépe zužitkuje strom až do nejzazší využitelné špice, než když si musí dřevorubec hřbet namáhat. Navíc se mu to prostě častěji láme než mašině.
4) revírník čas má a musí mít. Má buď yettinu nebo nového tuscona, nemá na starost lidi. 500 ha lesnického úseku bylo koncipováno tak, aby mohl být "každý den všude." To ani není nutné. Když bude poctivý, stačí být všude každý druhý, třetí den, zadává práce stejně každý týden v těch samých porostech znovu, uvedu konkrétní příklad. No a protože musí spolupracovat s hajným, ten jej "v případě nouze, haha", může svézt někam amarokem, hiluxem....

No a ten konkrétní příklad: lze si - to už jsem tu uváděl - zobrazit porostní mapy na geoportálu LČR, vytisknout je a vyrazit do terénu. Třeba jižně od města Bruntahl. Takový kopec Slunečná.....Ale vůbec vše po cestě z města skrz lesy, všechny expozice, od SV až po JV nebo i S, nadmořské výšky 500, 600 m. n. m. Nikoliv "horské smrčiny", ale pásmo středních poloh. Na porostní mapě červeno- zeleno-modro- hnědé "plachty". Tzn. porosty zakládané od konce první světové až po Husáka a dál. A ve všech se HV letos nezastavily. a odpovědní pracovníci státního hospodáře týden co týden v těch samých porostech přidávají ke zpracování po stovkách kubíků. Ani nejdivočejší typograph sám nezvládne tak rychle žrát, muselo by jít o zanedbaná ohniska. Jelikož to není "rok nula", v jednoduché zanedbání nevěřím, v zimě se také těžilo. (V obranných opatřeních "pokročili" prý tak, že pokládají na jaro lapáky pod otrávené sítě. Bohužel nemám info o lapačích, ale už deset let tam měly být odparníky s feromonem duplicata.)

Kde udělal kdo chybu? Proč se to celých 100 let nemění? Odpovědí je: pevné přesvědčení=ideologi cká zaslepenost.
V praxi jsem měl možnost porovnat "německý prostor" s "východním" a na zastoupení JD je to snadno poznat. "U Němců" zbývá v porostech kolem 150 let a starších (což jsou pochopitelně jen rezidua), kdežto "U Východniarov" (i moravské Karpaty v jedlové části) se dala najít ještě v porostech cca o 40, 50 let mladších. Technologická zaostalost? "Pokora" jako překvapivě racionální postoj? Ta, která "Západu" (materialistický nebo křesťanský, to je jedno) chybí?
Víte, slyšet na "hlásání přírodě blízkého hospodářství z kazatelny" je jako nechat se přesvědčit, že Korán nevyzývá k šíření víry násilím.
+25 # AZNA 2018-10-16 17:20
Měli by to být vlastníci, kdo si určuje, co v lese poroste. Nesnáším, když někdo kategoricky určuje, kdo co má na svém majetku dělat. Vlastník má být buď sám odborníkem nebo si má odborníka najmout. Pokud ne, bude mít namísto lesa bordel.
Je zcela na místě, že vlastníci chtějí pomoc od státu. Málokde ve světě požívá veřejnost tak neomezeně cizí majetek jako u nás veřejnost užívá lesy. Každý si chodí kam chce, jezdí na kolech, táboří, sbírá plody nebo klestí. Úplně samozřejmě. Každý majitel lesa plní i veřejnou službu. Jen si na to všichni zvykli a berou to jako samozřejmost.
Stejně tak musí veřejnost, kam počítám i skupinu ekologických teroristů, akceptovat právo vlastníků na ekonomický výnos z lesa. Není prostě možné, aby všude rostly listnáče, pokud možno sukcesní. Les (nebo plantáž, to je jedno, jak to nazveme), je obrovský obnovitelný zdroj. Patří do něj nejen listnáče s jedlí, ale i smrk, douglaska, modřín a třeba i další introdukované dřeviny. Nikdo neví, kam se klima zvrtne a naše děti budou určitě raději když porostou i vzrostlé lesy, byť třeba stejnověké, než když budou chodit do březových hájků, sukcesních savan a bezinkových buší. Tím neříkám, že nemohou být také.
Ale vracím se k prvnímu odstavci, nechte to na vlastnících. Pstarají se bez mouder veterinářů a různých jiných lehkoživků. Už dlouho jsem nezažil takový atak na majetek jiných lidí.
Neuvěřitelné co si o sobě ta ekopakáž myslí. A neuvěřitelné, jak si vodí politiky. Nemá to daleko ke znárodnění.
+6 # lesnar 2018-10-16 18:12
Pokusný balónek: ale Bůh to ví, kam se klima vrtne, ne?
Vnímám trochu rozpor: státe dej, ale nemluv mi do toho. Jistě, mimoprodukční funkce atd. Ale jde o to kolik.
No a v neposlední řadě: já svoje děti důsledně vychovávám i ke vnímání biodiverzity a původnosti. Zelenost a fenotyp nejsou relevantní.
-14 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 18:13
V tom pripade to budou take vlastníci, kdo bude hradit připadne škody z hospodaření poškozujícího majetky druhych. Urcite souhlasíte, ze ano?
Kdyz se například některý vlastník rozhodne, ze bude na svych 100 ha v 500 metrech pěstovat výlučně smrk, na tom smrku se mu namnozi kůrovec a ten kůrovec postupně zničí kromě vlastnikovych plantáží i primesove smrky pěstované opatrne vlastníky sousedními, tak tento vlastník jim uvedenou škodu plne uhradí.
Nebo jste měl na mysli jen prava, bez povinnosti?
+6 # AZNA 2018-10-16 19:14
Nechte těch katastrofických fabulací.

Na takové případy jsou mechanizmy, aby k nim nedošlo. To určitě víte. Jenže úředníci, kteří to mají na starost (řídí je Brabcovo hnízdo šiřitelů dobra), se na to vy....
+4 # lesnar 2018-10-16 19:53
Řídí je v první řadě MZe.
+10 # AZNA 2018-10-16 20:15
Vrchní státní dozor nad lesním hospodářství má MŽP. Je to §50 Zákona 289/1995 Sb.

Ale vrchní státní dozor neprováděli. Jen na to cucali peníze z rozpočtu. Kdyby konali, nemusel být takový prů*er. Připomínám, že Brabec tam teď začíná druhé volební období.
Výčitky svědomí je ale netrápí. Naopak, po vzoru chytré horákyně perfektně vědí co se mělo dělat, co se má dělat teď a co by se mělo dělat příště.
Nejlépe, kdyby to dopadlo nějak podobně jako fotovoltaika .... ? Nebo biopaliva ??
+6 # lesnar 2018-10-16 20:45
Samozřejmě velice dobře vím, co myslíte. Přesto je první na řadě OSSL. To jsou úplně stejní úředníci, kteří mají silné páky. Mimochodem: nejklíčovější bude nastalé situaci role tohoto resortu na úseku myslivosti. A tam mají taky slušné legislativní nástroje! Ale s osobním nasazením je to přinejmenším stejné jako u ostatních státních úředníků. A nebude to jen obavou z dobro.sráč.ství.
Čest výjimkám!
+3 # Máchal 2018-10-18 08:53
To je ale spousta řečí o tom, že ČIŽP málo koná, státní správa lesů je málo ostrá, a že je taky třeba, aby zatočila se zvěří. Ale jen do chvíle, než přijdou právě k vám. Pak se to najednou otočí, a z pobízivého přístupu a nadávání na nečinnost se to změní na nadávání na byrokratickou kliku, státní zvůli, zasahování do vlastnických práv atd.
S těmi pravidly a podílem MZD je to totéž.
Závěr, že za kůrovcovou kalamitu může MŽP potažmo ČIŽP, je trochu úsměvný a víc než o čem jiném vypovídá spíš o vašem zápalu proti těmto institucím a všemu s tím spojenému. To se pak stane argumentem hynutí smrků i fotovoltaika nebo biopaliva a všechno okolo, hlavně si ani špetkou nepřiznat, že by něco mohlo být špatně v samotném způsobu LH. Prostě můžou za to všichni ostatní.
+10 # AZNA 2018-10-18 13:59
Ano. Můžou za to všichni.
+ počasí.
Ale náklady na změnu platí jen vlastníci a drobeček jim hradí stát.
Zatímco to, co protlačili ekoteroristi (foto a bio všech typů) se topí v podporách, spíš řekněme v úplatcích.
-7 # Máchal 2018-10-19 08:15
Vidím to trochu jinak, foto- a bio- není byznys nějakých ekoteroristů, podívejte se, komu ty provozy patří a kdo ty dotace sbírá. Že by ti ekoaktivisti? Protlačila si to v parlamentu mafiánská lobby lidí, kteří měli dostatečný kapitál, aby to rychle vybudovali a v tomto kamarádšoftu si schválili astronomickou návratnost. Ti tzv. "Zelení" jim přitom dělali spíš stafáž užitečných blbečků, kteří na to téma ve své naivitě slyšeli a vší silou jim s tim pomohli (a dodnes za to sklízí "chválu" v tom stylu jak to tu píšete). O vlastní výši těch dotací, jakožto hlavním zakopaném psu, tom vlastním podrazu ve stylu trojského koně, už ale spíš rozhodovali jiní. I když se nedá vyloučit, že je mezi nimi pár těch šmejdů taky, těžko věřit, že by nebylo.

K věci. U těch plateb státu se teď moc nebavíme o nákladech na změnu. Ve skutečnosti je to kompenzace škod, způsobených především způsobem lesního hospodaření, zaměřeným až příliš jednostranně na maximální výnos, s tím že rizika se nějak vysaturují (nahodilka - vítr, hmyz). Jenže ty hlasy zní jinak, než "státe, zaplať náklad na změnu". Zní "státe, zaplať škody, ale změnu po nás žádnou nechtěj" - a to je právě ten rozdíl.
+25 # Hroch 2018-10-16 08:58
Stačí škrtnout dotace prolhaným flákačům v neziskovkách a peněz bude dost.
Kromě toho - specielně hnití duha a jeho sympatizanti by měli v lesích pracovat zadarmo, aby alespoň částečně kompenzovali škody, které natropili!

Jenže, tito politici jsou zbabělci a hlupáci, takže lesy i normální lidé budou nadále strádat, zatímco různí bláhové, patrikové a spol. budou za naše peníze blábolit své mantry...

A bude to trvat ještě dlouho...
-13 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 09:19
Ano, party narkomanů z hnití DUHA svým přivazováním se ke kmenům smrků v Trojmezenském pralese určeným ke kůrovcové těžbě způsobily tuto kalamitu, a to nejen u nás, ale i v Polsku, na Slovensku, v Německu, Rakousku, Slovinsku, Švédsku.
Měl by je soudit Evropský soudní dvůr ve Štrasburku, a úplně nejlepší by bylo, kdyby některé z nich pro výstrahu i popravili.
Kvůli nim a jen kvůli nim dnes umírají nádherné smrky, které jinak mohly naši jedinečnou krajinu letos i roky předtím s maďarskými teplotami a 350 milimetry srážek nádherně seversky ozeleňovat donekonečna.
Pokud jsem na něco zapomněl, najde to laskavý čtenář na webových stránkách Hnutí život. Tam bych se obrátil, ale jinak bych ty internety všechny zakázal.
+7 # najše 2018-10-16 10:13
Život v názvu sdružení píšeme s velkým Ž, kromě toho jsou materiály k edukaci samozřejmě volně dostupné, třeba na základě jejich pečlivějšího studia opustíš i Ty něco ze svých obtěžujících nesmyslů - například ten, že smrk přirozeně nerostl v chlumních oblastech a nevytvářel charakteristickou tvz. Hercynskou směs, které přirozeně pokrývala významné části středních poloh českého krystalinika. www.hnutizivot.cz
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 10:53
I kdyby smrk vytvářel vysoce prosperující monocenózy třeba i ve 250 metrech nad mořem, kde by byl dokonce převládající dřevinou, nevypovídá to v dnešních podmínkách NAPROSTO O NIČEM. Smrk je a bude naprosto nevhodnou dřevinou k pěstování všude tam, kde mu během vegetační sezóny za třicetistupňových veder zcela proschne kořenový bal, ať už to bude u Labe u Přelouče, nebo v Obřím dole v Krkonoších.
Přirozené ekologické nároky dřevin nelze ohýbat donekonečna! Dokud nezačne smrk vytvářet kůlový kořen jako jedle či dub, nemá v podmínkách i několikaměsíčního letního sucha naprosto žádnou šanci, protože není schopen ani relativně slabý atak kůrovce zalít smůlou. To je drtivý fakt, který nejste schopen vyvrátit, takže raději mlčíte nebo mlžíte. Pravdivé poznání ale nenahradíte stereotypními odkazy na Nožičku popisujícího minulé bitvy v minulých časech, ale pouze a jenom uvědoměním si tvrdé reality dnešních dnů, v jejích plných obrysech.
+1 # Revírník 2018-10-16 10:34
A jakou Vy máte diagnózu?
0 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 10:39
Moje diagnóza je: argumentující diskutující. Jaká je Vaše?
0 # Podhorský 2018-10-16 09:41
Nejsem lhář ani flákač, v lese dělám zadarmo a v mém vlastním lese sázím jedle a buky ze svých vlastních zdrojů jen pro mou potěchu bez vidiny zisku. Zajímalo by mě co jste udělal pro les vy mimo toho, že šíříte demagogii a bludy na tomto serveru.
+18 # najše 2018-10-16 10:18
nezapomeňte na loupežníky jedlí v období Vánoc :-(. Jinak i my - tradiční lesníci sázíme stromy bez vidiny zisku, protože průměrné obmýtí 116 let nám tu vidinu značně komplikuje :lol: , ale hlavně proto, že máme les rádi, což ovšem v poslední době řada lidí vehementně popírá a chtěla by z nás učinit ekologické zločince.
-22 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 10:46
Nemluvte o lese, mluvte o hospodářské plantáži. Klon kanadského topolu pěstovaný na štěpku vypadá také jako les, je to celkem hezký, ozeleňující krajinný prvek, ale les to není, je to plantáž.
Nemluvte u smrku o průměrném obmýtí 116 let, protože pokud bude pokračovat oteplování a vysušování ve vegetační době, nebude to obmýtí ani poloviční. A cena 200 Kč za kubík smrkového tyčovinového paliva je opravdu výhodná? Výhodnější než 1100 Kč za kubík buku?
Ano, jste ekologičtí zločinci. Protože hledíte pouze na svůj momentální, okamžitý ekonomický zisk. Hektarovou paseku zalesníte polovinou smrkových sazenic oproti buku. Sazenic, které jsou navíc levnější, s náklady na výchovu, které jsou oproti buku podstatně nižší.
Na co tedy hledíte jiného, než na svůj vlastní, momentální ekonomický prospěch? Nebo máte po ruce opět nějakého klimatologického Nožičku, dokazujícího, že smrkové porosty budou prosperovat i při 200 mm srážek ve vegetačním období, při dvou nebo i třech měsících s průměrnou teplotou nad 19-20 stupňů?
Vydáváte se za něco, co nejste. Lež je vaší základní přirozeností, spolu s nevědomostí a patologickou potřebou rozhodovat a řídit věci a procesy, jimž naprosto nerozumíte.
+5 # Podhorský 2018-10-16 13:09
Tak s loupežníky mám své zkušenosti...Jinak tradiční lesníci dostávají za svou práci mzdu. Mě to stojí jen peníze a čas. A to jen s lásky k lesu a hlavně k jedli jako stromu mého srdce. To máte tak, že člověka se dotknou takové výroky o lhářích a flákačích, když si například vyberu dovolenou proto, abych jel na druhou stranu republiky oplocovat jedle za stravu a nocleh.
-2 # Hroch 2018-10-16 19:32
No, kdopak si může dovolit trávit dovolenou náročnou prací ,,za svoje " a na druhém konci republiky?
Vy, aktivisté, jste legrační. Obviňujete druhého ze lži - a pak ze lži sami sebe usvědčíte...

Ale, aspoň je sranda...
+8 # Podhorský 2018-10-16 20:11
Skromný mistr zámečínské dílny, který pochopil, že když pro tu jedli nic neudělá, tak by jí moje případná vnoučata mohla znát už jen z knížek.
+2 # Hroch 2018-10-17 09:03
Upřímně řečeno, je to fajn, když se najde někdo, kdo se takhle obětavě snaží pomáhat lesu.
Pokud činíte právě tak jak uvádíte, patří Vám čest a sláva!
Zároveň demonstrujete, že buky a jedle se neobjeví v lese díky nějakému bezzásahovému nesmyslu, nýbrž s pomocí člověka.
Poukázal jste tím také na stupiditu ,,zelených", kteří se pěstební činnosti lesníků vysmívají, používajíc při tom pseudoargumenty typu: ,,Sázet stromy v lese, když si je les umí vysázet sám, je důkazem tuposti bolševických(!)fachi di*tů...apod..."přič emž ,,pronikavá inteligence" novodobých revolucionářů v ochraně přírody nějak nepostřehla fakt, že pod suchými smrky se dostatečné množství semenáčků jedlí a buků neobjeví.
Takže - dobře děláte - uvědomnělými lesnickými zásahy pomáháte lesu k zdravému vývoji.

Zároveň jste svým tvrzením vyvrátil, že byste k flákačům v neziskovkách patřil.

Je to tak, že?
0 # Vladimír Pelíšek 2018-10-17 09:29
Děláte obrovskou chybu ve svém černobílém vidění světa. "Aktivista" je pro Vás škatulka, do které hážete stejně tak parazitické politické neziskovky typu Člověka v tísni, Evropských hodnot nebo Lékařů bez hranic, jako pomatence typu Patrika nebo eko-etno-veganů, radující se z každé zablokované dálnice, jako nadšence typu pana Podhorského nebo mě, kteří vrazili stovky tisíc korun a tisíce hodin svého času do toho, aby někde zachraňovali jedli.
Ne pro svůj zisk, ne pro zisk souseda. Na svém pozemku stejně jako na sousedově, na pozemku kohokoliv, bez vidiny slávy, peněz a uznání, jen pro ten pocit, že děláme práci, která skutečně pomůže lesu.
Jen si to běžte zkusit. Všechny ty zvěří rozbité oplocenky, všechny ty nadějné třímetrové jedle, které jste patnáct let piplal, zničené sousední těžbou, všechny ty okousané terminály, když studená fronta přišla o pár hodin dřív a smyla Aversol nebo Stopkus, všechny ty smutně visící výhonky spálené květnovým mrazem, všechna ta lýka stržená srncem až na kmen. A všechny ty hloupé řeči plantážníků k tomu, kteří si klepou na čelo, když Vy chráníte jedli, zatímco oni ji nechají na obří holině zahynout, když Vy nešetříte svými prostředky, zatímco oni raději nakoupí laciné smrčky a přírodě blízká stoletá jedlina se během dvou let změní na paseku smrčků.
Běžte a zkuste si to!
Svět není černobílý.
+5 # lesnar 2018-10-17 09:38
Neblázněte! Pan Hroch není Paroubek. On na to nemá. Peníze. Včera to tu říkal.
0 # Hroch 2018-10-17 11:58
Zase rýpete?
0 # lesnar 2018-10-17 15:09
Viz výše
+7 # Podhorský 2018-10-17 10:19
No jedli je potřeba pomáhat, ale bohužel ze své zkušenosti, která je většinou z oblasti severních Čech vím, že setak neděje. Asi před třemi lety jsem objevil ceduli v Lužických horách na které se psalo a o projektu zvýšení druhové rozmanitosti místních lesů, který stál pěkných pár milionů. V rámci projektu se vysazovala jedle a chybějící listnáče. Když jsem ty lesy potom procházel bylo mi smutno. Všechny podsadby jedle zničené zvěří, poničené individuální oplůtky ležící na zemi nikdo neopraví, jedlové podokapové oplocenky zničené pády stromů také nikdo nepraví, jedle v nich se většinou dožijí tak šesti let a tím to končí. Přijde mi že se tu jen vyhazují peníze okny, do statistik se napíšeme, že vysazujeme jedtli a listnáče, ale v lese je realita úplně jinde. Tyto zkušenosti jsou v okolí mého bydliště z 90 procent pravidlem jen s výjimkou NP České Švýcarsko. Proto mě jako člověku kterému na přírodě záleží, vůbec nevadí podporovat hnutí duha nebo podobné spolky, které dělají například týdny pro les a divočinu, nebo na Ještědu vysazují nový prales. Oni se snaží něco svými aktivitami opravdu udělat. Až budou podobné akce pořádat LČR, VLS, SVOL a další budu je podporovat také. Momentálně z médii jejich aktivitu hodnotím asi tak, že holiny zalesníme z 60 procent smrkem a vylepšíme to douglaskou jako novou MZD.
0 # Vladimír Pelíšek 2018-10-17 10:37
Já jsem z opačného konce republiky, ale situace je podobná. Valašsko mělo až donedávna nejvyšší zastoupení jedle v zemi, dodnes je třeba v okrese Vsetín okolo 7%. Nové jedle se ale sází málo a staré jedliny se holosečně mýtí a plochy osazují smrkem.
Na nové jedlové oplocenky se shrábnou tučné dotace. V tom místě se ovšem často ponechá nejen jedle, takže i pokud se majitel nebo hospodář o tu oplocenku stará, je tam pak konečný podíl jedle třeba jen 20%.
Už dávno měly být prosazeny podrostní a výběrné způsoby obnovy jako rovnocenné holosečnému. Dokud budou pokračovat holoseče, situace jedle se výrazně nezlepší, a to ani tam, kde je její hustý a zvěří nedecimovaný nálet, protože jedle se musí uvolňovat postupně a i metrové semenáčky, které se dostanou na plné slunce, předrostou měkké dřeviny.
Pro jedli se nedělá skoro nic, a jak píšete, aktivity organizací typu LČR nebo SVOL jsou jen obyčejná propaganda, PR. Ono nechat udělat pár trapných informačních tabulí hezky vyvedených v zelené barvě vyjde mnohem levněji než skončit s holosečemi a sápáním přirozené obnovy. LČR by mohly vyprávět.
Ale finančně jim to až donedávna štymovalo, to zase ano. Holosečemi se smrčky na pasekách na stanovišti doubrav ušetřili třeba ve Zlínském kraji tolik, že si mohli postavit honosné sídlo krajského ředitelství v ceně slušných pár desítek miliónů.
Pevně doufám, že se na "hospodaření" této mafiózní organizace už v brzké době pečlivě zaměří příslušné kontrolní orgány.
+4 # Podhorský 2018-10-17 10:59
No ještě jsem zapomněl doplnit to, že samozřejmě projekt na ty výsadby byl hrazen větší částí z dotací :zzz
+5 # Hroch 2018-10-17 11:52
Tohle chápu.
Stromky sázím také, často a rád.
Krom toho zpracovávám polomové dřevo, včetně kůrovčáků.
Ale je toho moc a moc...

Samozřejmě s Vámi souhlasím, že hlavní je něco dělat...
+6 # lesnar 2018-10-16 19:50
Tak vidíte, jak jste se tu odkopal, nechutnej zbohatlíku! Konečně vím, co si o Vás myslet, ještěže tu funguje ta naše osvěta a víme kdo je kdo, víme? No a My to víme moc dobře, víme?
Teď už jen kdyby Vám přebýval nějakej ten jidášskej groš, prosil bych...
-4 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 10:59
Voláte marně, protože to by si musel onen tlustokožec něco vymyslet. Jeho fantazie ovšem končí u narkomanů z Hnutí DUHA, tak nečekejte, že si začne vymýšlet, že někdy dokonce sázel i nějaké skutečné stromy, a dokonce "moderním lesnictvím" dávno k zániku odsouzené buky a jedle.
Já jsem první jedli vysadil ve 12 letech. Ujala se, ale druhý rok tam už nebyla - jen pahýlek. V 18 letech jsem se naučil dělat kolem terminálu věnce z ostnatého drátu. Ve 21 letech jsem poprvé natíral - Morsuvinem. Ve 30 letech jsem už měl první, skoro půlhektarovou jedlovou oplocenku. Dnes mám stovky dospělých, plodících jedlí, a každý podzim natírám několik tisíc jedlových semenáčků z náletů, sobě i sousedům.
+21 # Bondy 2018-10-16 11:22
Půlhektarová jedlová oplocenka (monokultura)? Čichám, čichám plantážnictví....... ;-)
+1 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 11:31
Ta jedle byla vysazena mezi nálety habru, buku a dubu. Navíc postupně, v průběhu cca 5 let. Dnes je tam její podíl cca 60%. Na návětrných polohách vnějších západních Beskyd byly až do předminulého století na řadě míst dokonce i téměř čisté jedliny přírodě blízkým či dokonce původním lesem. 5. LVS, průměrná roční teplota 6 st.C, v normálních letech přes 900 mm srážek.
Ale nebojte, i kdyby to tam i pro jedli přestalo být vhodné - jako smrk, tedy plošně, se mi to určitě rozpadat nebude;-)
-7 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 16:43
Mohl bych poprosit ASPOŇ JEDNOHO ze zbabělců, kteří můj příspěvek pouze mínusovali, aniž by uvedli jediný faktický protiargument, s čím v něm konkrétně nesouhlasí, že mi přidělili mínus?
Vždyť jsem uvedl pouze fakta, navíc jde o mé empirické zkušenosti. Jedle se skutečně velkoplošně nerozpadá, protože se nejedná o boreální dřevinu, ale o dřevinu, jejíž veškeré známé škodlivé činitele (jmelí, korovnice, exhalace) vedou pouze k odumírání jednotlivců, nikoliv desítek hektarů během roku či dvou, jako u boreálního smrku.

JSTE NORMÁLNÍ? Nestydíte se ani trochu za svou lidskou nízkost, chudáčci okopávající kotníky, ovšem zcela bez argumentů??
+9 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 16:46
Máte můj obdiv. Jedle je stromem i mého srdce. Na druhý konec republiky kvůli ní sice (zatím) nejezdím, ale starám se o ni nejen v lesích svých, ale i sousedů, také zdarma.
Natírám, uvolňuji od utlačujících dřevin, někdy i oplocuji.
Nebo úplně zdarma možná ne - ale pro pocit, že dělám pro ni, pro pravý středoevropský podhorský les něco, co tady zůstane, až já tady už dávno nebudu.
+5 # Podhorský 2018-10-16 20:19
Obdiv je oboustranný. Kéž by bylo takových osvícených lidí více.
-14 # Vladimír Pelíšek 2018-10-16 17:00
Úroveň vašich příspěvků porušuje opakovaně Kodex diskutéra, což je problém administrátora, jehož funkce je zde zřejmě pouze protokolární, řeknu-li to slušně.

Co je ovšem mnohem horší, je to, že ačkoliv jste neřekl VŮBEC NIC KONKRÉTNÍHO, pouze odlil část žluči ze svého bezedného jedového kyblíku, a přesto, že zde v diskusi Vaše názory sdílí snad tři, nanejvýš čtyři lidé, máte DESET plusových hodnocení!

Takže co, vy plusující či mínusující chudáčci bez názoru - máte také co sdělit, nebo jenom jako zbabělí ubožáci, z té nejhlubší anonymity, zvedáte prstíček nahoru či dolů?

Úpadková diskuse ovládaná ubohými lidskými typy bez tváře.

Toto má tedy být ten "vylepšený formát diskuse", administrátore?
+3 # lesnar 2018-10-16 18:14
Hele; proč jste nekomentoval cedry? Mičurin je náš, Koníček je náš.... No a hlavně na Šumavě je nejvíc lesa, tak by nejvyšším Lesůpánem měk být konečně pořádnej Šumák!
0 # lesnar 2018-10-16 18:15
Pardon: Šumavák....

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Populární zprávy

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

VÚLHM: Má douglaska v našich podmínkách opravdu výrazně vyšší zásoby dřeva oproti smrku?

Zobrazení: 3564

Introdukované druhy dřevin jsou v lesním hospodářství českých zemí využívány dlouhodobě, stejně jako v jiných zemích...

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Modřín opadavý pohledem institucí a správců lesů

Zobrazení: 3278

Nové transdisciplinární poznatky o původnosti modřínu opadavého a jeho výskytu na našem území otevírají dveře k...

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Poslanci projednali v prvním čtení tři zákony, změny přinesou především v lesním hospodářství

Zobrazení: 2349

Tři důležité zákony vypracované Ministerstvem zemědělství (MZe) projednali dne 11. 12. 2024 poslanci v 1. čtení. Novely...

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Sezóna dražeb cenného dříví začala, Lesy ČR se v ní účastní sedmi dražeb

Zobrazení: 1991

Právě začala sezóna dražeb nejkvalitnějšího dříví. Vyrábí se z něj hudební nástroje, sudy na alkohol, pažby zbraní...

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Nejvíce zakázek v tendru Lesů ČR získal Uniles z Agrofertu

Zobrazení: 1900

Vítězem miliardového lesnického tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) pro roky 2025 až 2029 je...

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Databázi certifikovaných konstrukcí dřevostaveb připravují Lesy ČR s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským

Zobrazení: 1775

Projektanti, architekti, stavební inženýři a další budou moci využít databázi certifikovaných konstrukcí a detailů pro dřevostavby...

Poslední komentáře

Anketa

Jak hodnotíte rozhodnutí státu zdvojnásobit odvody LČR na sedm miliard korun?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě