Teplá a suchá zima může přinést mnoho problémů

Atypický průběh letošní zimy mimo jiné způsobil, že vlivem vysokých denních teplot sadební materiál lesních dřevin (SMLD) v lesních školkách dříve vystupuje z vegetačního klidu, takže již během března naplno začalo jeho vyzvedávání a expedice. Ve většině školek by ještě v tomto období neměl být vážnější problém s vláhou, každopádně je nutné, aby vyzvedávaný SMLD neměl vodní deficit, řádně musí být zavlažený i krytokořenný sadební materiál. V maximálně možné míře je třeba využít i kapacit klimatizovaných skladů u lesních školek, kde lze prodloužit vegetační klid SMLD až o 2–3 měsíce a tím i časově rozprostřít dodávky SMLD pro obnovu lesa.

Předpokládám, že na tuto mimořádnou situaci reagují i vlastníci lesa a firmy zajišťující obnovu lesa urychlením prací v lese. Je třeba pracovat s alternativou, že nedostatek vláhy se bude v lesních porostech dále prohlubovat, proto by se měly výsadby realizovat co nejrychleji. Podmínky v místě výsadby bude nutné sledovat a v případě pokračujícího sucha bude zřejmě nutné jarní výsadbu na některých typech stanovišť pozastavit.

V současné době se již daří v lesních školkách produkovat kvalitní sadební materiál, ale velkým úskalím minulých let i současnosti je manipulace se sadebním materiálem od vyzvednutí ve školce až po výsadbu, a v řadě případů i nekvalitní výsadba. Je třeba si uvědomit, že fyziologickou kvalitu SMLD během manipulace nelze zlepšit, pouze můžeme omezit stresy, kterým je vystaven, a tím udržet jeho fyziologickou kvalitu na potřebné výši. Ideální je také co nejvíce zkrátit období od vyzvednutí ve školce po výsadbu. Při nedostatku vláhy v letošním roce musíme zintenzivnit odbornou péči o SMLD během manipulace, tj. zejména zabránění ztrátě vlhkosti (oschnutí kořenů stromků, u krytokořenného SMLD i zamezení oschnutí povrchu kořenových balů nebo prorůstaných obalů). Standardy kvality uvedené v ČSN 482115 a s tím spojené třídění semenáčků a sazenic jsou samozřejmě důležité, ale musíme vše vidět z určitého biologického nadhledu a posuzovat kvalitu komplexně. Např. požadavky na bezpodmínečném dodržení několika centimetrů výšky stromků, když ostatní parametry jsou v pořádku, nejsou příliš účelné a zbytečně prodlužují dobu, kdy kořeny stromků ztrácí vláhu. Samozřejmostí by měla být doprava na plachtou krytých korbách automobilů v časových úsecích mimo sluneční radiaci. Je třeba si dávat pozor i na mrazové teploty (nechráněné kořeny vyzvednutých stromků jsou na mráz velmi citlivé). Měli bychom se vyvarovat i dlouhodobějšímu uložení sadebního materiálu u místa výsadby. Naprosto nezbytné je zde umístit sadební materiál do stínu a dokonale zajistit proti ztrátě vlhkosti. Často ale zapomínáme na to, že při vyšších teplotách (zhruba nad 10 °C) rostliny již intenzivněji transpirují a dýchají, přičemž rychle spotřebovávají zásobní látky. Při těchto „vyšších“ teplotách může dlouhodobější uložení přesahující cca 1 týden znamenat snížení fyziologické kvality, které se v kombinaci s přísuškem po výsadbě negativně promítá do úspěšnosti obnovy. Tento problém není tak výrazný, pokud skladování před výsadbou je při nižších teplotách (zhruba do 6 °C). Proto je potřeba maximálně využívat možností dočasného uložení sadebního materiálu při nízkých plusových teplotách, ideální jsou klimatizované sklady. Využití sněžných jam, v nichž je rovněž možné po více týdnů udržet sadební materiál ve vegetačním klidu, bude letos vzhledem k nedostatku chladicího media (sněhu) problematické.

V souvislosti se stále častějšími přísušky v jarním období je potřeba více využívat podzimních termínů výsadby a vyhnout se tak kumulaci umělé obnovy a zalesňování jen do jarního období. Lesní školky v současnosti produkují velmi kvalitní krytokořenné semenáčky a sazenice pěstované technologií vzduchového polštáře, kde zejména u jednoletých semenáčků listnáčů by podzimní termíny výsadby měly být dokonce  upřednostněny.