Anketa Lesnické práce
doc. Ing. Petr Zahradník, CSc.
Lesní ochranná služba, VÚLHM
Průběh letošní zimy můžeme ve vztahu k ochraně lesa hodnotit z několika aspektů. Nedostatek srážek v průběhu zimy, a to včetně horských poloh, bude mít celou řadu důsledků. Prohloubí se dlouhodobý srážkový deficit, což povede k dalšímu zhoršení zdravotního stavu lesa. Pokles hladiny spodní vody urychlí proces usychání porostů, jak jsme tomu svědky na severní Moravě a ve Slezsku. Následně to povede i k další významné aktivaci některých biotických škůdců, jako např. podkorního hmyzu nebo václavky. Výsledkem může být rozpad porostů, a to i na velkých plochách.
Značné problémy budou při zalesňování. Nedostatek vláhy povede k nízké ujímavosti a následně k nutnosti vylepšování. To bude mít pro majitele lesů velmi nepříznivé ekonomické dopady, nehledě na to, že to odnese les. Někteří vlastníci na to reagují tím, že zalesňují již nyní, aby využili poslední zbytky vláhy. Zda je to správný přístup, ukáže čas.
Dlouhodobé sucho přispívá rovněž ke zvýšenému riziku vzniku požárů. I toho jsme již nyní svědky. Je třeba maximálně dbát na předcházení jejich vzniku. Pálení klestu, které se v tomto období pravidelně provádí, je vhodné zastavit a nepokračovat v něm, nebo pouze výjimečně za přísných bezpečnostních podmínek.
Samostatnou kapitolou je vliv teplé a suché zimy na hmyzí škůdce, zejména na podkorní hmyz. Suchá zima nepřála rozvoji různých entomopatogenních hub, které mají v průběhu zimy velký podíl na mortalitě, a to nejen podkorního hmyzu, ale i hmyzu, který v různých vývojových stadiích zimuje v půdě. K tomu v letošním roce rozhodně nedošlo. Teplý průběh zimy měl negativní vliv i na mortalitu zimujících kůrovců. Ti totiž při zimování vyprázdní střeva od zbytku potravy, aby mohli přečkat i velmi nízké teploty. Tak tomu bylo jistě i v letošním roce. Ovšem za oteplení může dojít k dalšímu žíru, byť i krátkodobému. Střeva nejsou schopni již vyprázdnit a prudký nástup mrazů vede ke zmrznutí obsahu střev a tím k jejich poškození s následkem smrti kůrovců. V průběhu letošní teplé zimy zcela jistě došlo k pokračování žíru, avšak mrazy nepřišly, takže o nějaké mortalitě nelze ani uvažovat. Dá se tedy očekávat velmi intenzivní rojení. To lze navíc čekat zřejmě velmi brzy, protože se již „sbírají“ hodnoty do sumy efektivních teplot, kdy je nutné „nasbírat“ jistou hodnotu stupňů, a teprve po jejich dosažení, jsou-li v daný okamžik vhodné podmínky pro let lýkožrouta (teplota kolem 20 °C), začne rojení. Před tímto obdobím, i kdyby bylo 30 °C, kůrovec létat nezačne. Je nutné se tedy na časné a intenzivní rojení kůrovce připravit a mít pokácené lapáky a nainstalované feromonové lapače s funkčními odparníky, a to možná již počátkem dubna (samozřejmě hodně záleží na dalším průběhu počasí, ale podle dlouhodobé předpovědi je z toho pohledu situace pro nás nepříznivá – má být teplo a sucho).
Pro rozvoj houbových chorob nebyla tato zima zrovna příznivá, avšak s příchodem delšího vlhkého období se vše může změnit. Naopak ve školkách, kde se zavlažuje, mohly být podmínky této zimy příznivé a lze očekávat velké problémy s houbovými chorobami.
Průběh zimy také může být příčinou zvýšených škod zvěří – nedošlo prakticky k žádné mortalitě a zvěř mohla volně migrovat, takže škody budou roztroušené.
Vlastník lesa nemá příliš možností, jak důsledky nepříznivé zimy (ve vztahu k ochraně lesa) eliminovat. Musí se připravit na důsledný boj s kůrovci a dále sledovat vývoj všech biotických škodlivých činitelů a přijímat včasná opatření. Nedostatek vláhy a jeho negativní dopady na zdravotní stav lesa však eliminovat nedokáže, a to je problém nejvážnější.
Atypický průběh letošní zimy mimo jiné způsobil, že vlivem vysokých denních teplot sadební materiál lesních dřevin (SMLD) v lesních školkách dříve vystupuje z vegetačního klidu, takže již během března naplno začalo jeho vyzvedávání a expedice. Ve většině školek by ještě v tomto období neměl být vážnější problém s vláhou, každopádně je nutné, aby vyzvedávaný SMLD neměl vodní deficit, řádně musí být zavlažený i krytokořenný sadební materiál. V maximálně možné míře je třeba využít i kapacit klimatizovaných skladů u lesních školek, kde lze prodloužit vegetační klid SMLD až o 2–3 měsíce a tím i časově rozprostřít dodávky SMLD pro obnovu lesa.
Ing. Vladimír Foltánek
V porovnání s loňským rokem, kde mnohde ležela sněhová pokrývka až téměř do konce dubna, nastala letošní školkařská sezona velmi brzy. Vzhledem k značně teplému začátku ledna, kdy až do dvacátého dne tohoto měsíce se mnohde pohybovaly průměrné denní teploty kolem 5°C , se vzhledem k značně teplému a mírnému průběhu zimy v některých lesních školkách začal vyzvedávat sadební materiál listnatých dřevin v omezeném množství i v lednu, a to jako „předpříprava“ na jarní sezonu (např. Lesoškolky, s.r.o., středisko Albrechtice n. O.). V plné síle však jarní školkařská sezona (dá-li se to říci o jejím výkonu v průběhu zimy) začala v lesních školkách lokalizovaných v teplejších lokalitách (např. Kloboucká lesní, a.s., lesní školka Kladíkov) v polovině února, tj. přibližně jeden a půl měsíce před „normálem“. Následná etapa poloviny března, kdy denní teploty stabilně překračovaly 10 °C (a v období od 10. do 15. 3. pak dosahovaly i 20 °C) umožnila nejen plný výkon školkařských prací ve většině lesních školek, ale plně se „rozjely“ i zalesňovací práce.
Děkuji za odpovědi (20. 3. 2014), Jan Příhoda
Celé znění ankety najdete v Lesnické práci 4/2014.
Doc. Ing. Antonín Jurásek, CSc.
Výzkumná stanice Opočno, VÚLHM, v.v.i
Atypický průběh letošní zimy mimo jiné způsobil, že vlivem vysokých denních teplot sadební materiál lesních dřevin (SMLD) v lesních školkách dříve vystupuje z vegetačního klidu, takže již během března naplno začalo jeho vyzvedávání a expedice. Ve většině školek by ještě v tomto období neměl být vážnější problém s vláhou, každopádně je nutné, aby vyzvedávaný SMLD neměl vodní deficit, řádně musí být zavlažený i krytokořenný sadební materiál. V maximálně možné míře je třeba využít i kapacit klimatizovaných skladů u lesních školek, kde lze prodloužit vegetační klid SMLD až o 2–3 měsíce a tím i časově rozprostřít dodávky SMLD pro obnovu lesa.
Předpokládám, že na tuto mimořádnou situaci reagují i vlastníci lesa a firmy zajišťující obnovu lesa urychlením prací v lese. Je třeba pracovat s alternativou, že nedostatek vláhy se bude v lesních porostech dále prohlubovat, proto by se měly výsadby realizovat co nejrychleji. Podmínky v místě výsadby bude nutné sledovat a v případě pokračujícího sucha bude zřejmě nutné jarní výsadbu na některých typech stanovišť pozastavit.
V současné době se již daří v lesních školkách produkovat kvalitní sadební materiál, ale velkým úskalím minulých let i současnosti je manipulace se sadebním materiálem od vyzvednutí ve školce až po výsadbu, a v řadě případů i nekvalitní výsadba. Je třeba si uvědomit, že fyziologickou kvalitu SMLD během manipulace nelze zlepšit, pouze můžeme omezit stresy, kterým je vystaven, a tím udržet jeho fyziologickou kvalitu na potřebné výši. Ideální je také co nejvíce zkrátit období od vyzvednutí ve školce po výsadbu. Při nedostatku vláhy v letošním roce musíme zintenzivnit odbornou péči o SMLD během manipulace, tj. zejména zabránění ztrátě vlhkosti (oschnutí kořenů stromků, u krytokořenného SMLD i zamezení oschnutí povrchu kořenových balů nebo prorůstaných obalů). Standardy kvality uvedené v ČSN 482115 a s tím spojené třídění semenáčků a sazenic jsou samozřejmě důležité, ale musíme vše vidět z určitého biologického nadhledu a posuzovat kvalitu komplexně. Např. požadavky na bezpodmínečném dodržení několika centimetrů výšky stromků, když ostatní parametry jsou v pořádku, nejsou příliš účelné a zbytečně prodlužují dobu, kdy kořeny stromků ztrácí vláhu. Samozřejmostí by měla být doprava na plachtou krytých korbách automobilů v časových úsecích mimo sluneční radiaci. Je třeba si dávat pozor i na mrazové teploty (nechráněné kořeny vyzvednutých stromků jsou na mráz velmi citlivé). Měli bychom se vyvarovat i dlouhodobějšímu uložení sadebního materiálu u místa výsadby. Naprosto nezbytné je zde umístit sadební materiál do stínu a dokonale zajistit proti ztrátě vlhkosti. Často ale zapomínáme na to, že při vyšších teplotách (zhruba nad 10 °C) rostliny již intenzivněji transpirují a dýchají, přičemž rychle spotřebovávají zásobní látky. Při těchto „vyšších“ teplotách může dlouhodobější uložení přesahující cca 1 týden znamenat snížení fyziologické kvality, které se v kombinaci s přísuškem po výsadbě negativně promítá do úspěšnosti obnovy. Tento problém není tak výrazný, pokud skladování před výsadbou je při nižších teplotách (zhruba do 6 °C). Proto je potřeba maximálně využívat možností dočasného uložení sadebního materiálu při nízkých plusových teplotách, ideální jsou klimatizované sklady. Využití sněžných jam, v nichž je rovněž možné po více týdnů udržet sadební materiál ve vegetačním klidu, bude letos vzhledem k nedostatku chladicího media (sněhu) problematické.
V souvislosti se stále častějšími přísušky v jarním období je potřeba více využívat podzimních termínů výsadby a vyhnout se tak kumulaci umělé obnovy a zalesňování jen do jarního období. Lesní školky v současnosti produkují velmi kvalitní krytokořenné semenáčky a sazenice pěstované technologií vzduchového polštáře, kde zejména u jednoletých semenáčků listnáčů by podzimní termíny výsadby měly být dokonce upřednostněny.
Ing. Vladimír Foltánek
Sdružení lesních školkařů ČR
V porovnání s loňským rokem, kde mnohde ležela sněhová pokrývka až téměř do konce dubna, nastala letošní školkařská sezona velmi brzy. Vzhledem k značně teplému začátku ledna, kdy až do dvacátého dne tohoto měsíce se mnohde pohybovaly průměrné denní teploty kolem 5°C , se vzhledem k značně teplému a mírnému průběhu zimy v některých lesních školkách začal vyzvedávat sadební materiál listnatých dřevin v omezeném množství i v lednu, a to jako „předpříprava“ na jarní sezonu (např. Lesoškolky, s.r.o., středisko Albrechtice n. O.). V plné síle však jarní školkařská sezona (dá-li se to říci o jejím výkonu v průběhu zimy) začala v lesních školkách lokalizovaných v teplejších lokalitách (např. Kloboucká lesní, a.s., lesní školka Kladíkov) v polovině února, tj. přibližně jeden a půl měsíce před „normálem“. Následná etapa poloviny března, kdy denní teploty stabilně překračovaly 10 °C (a v období od 10. do 15. 3. pak dosahovaly i 20 °C) umožnila nejen plný výkon školkařských prací ve většině lesních školek, ale plně se „rozjely“ i zalesňovací práce.
Na rozdíl od vyšších teplot v celém období prvních měsíců letošního kalendářního roku spadlo velmi málo srážek a rezervy volné vody v půdě jsou minimální. Znamená to, že sadební materiál je vysazován na zalesňované plochy do poměrně suché půdy. Dosavadní předpovědi počasí o brzkém příchodu srážkově vydatnějšího období nehovoří, a lze proto předpokládat, že hlavním činitelem ovlivňujícím zdárnou ujímavost provedených výsadeb budou vodní srážky.
Z praktického provozního hlediska je proto třeba především úzkostlivě dbát o správnou manipulaci s prostokořenným sadebním materiálem a o jeho vysazení do půdy v co nejkratším termínu po jeho vyzvednutí ze záhonů a odběru z lesní školky. Nutno úzkostlivě dbát o zabránění osychání kořenových systémů sazenic a před provedenou výsadbou lze doporučit několikaminutové namočení sazenic do vody. Tam, kde je to možné, lze doporučit zalití vysazených sazenic vodou. Pokud použijeme k výsadbě krytokořenné sazenice, dbejme pak o to, aby jejich kořenový bal nebyl v průběhu transportu zbytečně narušen a při výsadbě došlo k jeho řádnému těsnému kontaktu (prolnutí) s okolní půdou. Výsadbu krytokořenného sadebního materiálu můžeme v jarním období výsadeb i poněkud odložit a termínovou přednost výsadeb dát prostokořenným sazenicím.
Lze oprávněně očekávat, že vzhledem k termínově brzké výsadbě sazenic na zalesňované plochy dojde u sazenic lesních dřevin k jejich bezproblémovému zakořenění a vyrašení. Otázkou však zůstává, co s provedenými výsadbami v lokalitách s minimální vláhovou rezervou v půdě, zejména pak v extrémnějších lokalitách, udělají následné pravidelné květnové přísušky.
V každém případě nutno konstatovat, že loňský kalendářní rok byl plný teplotních rekordů. Ten letošní rok, zdá se, hodlá v tomto trendu pokračovat.
Děkuji za odpovědi (20. 3. 2014), Jan Příhoda
Celé znění ankety najdete v Lesnické práci 4/2014.
