Těžebně-dopravní nejistota

Ing. Roman Vohradský
ředitel VLS ČR

Pohled Vojenských lesů a statků může být v mnohém specifický, protože naším primárním posláním je poskytovat servis ozbrojeným složkám a v mnohém musíme své lesnické hospodaření ve vojenských lesích přizpůsobovat výcvikovým plánům ozbrojených sil. Proto v našem hospodaření hraje čas, který na některé činnosti máme, mnohem větší prioritu, což je pro využití moderních technologií významný argument.

To je také důvod, proč z pohledu VLS ČR nevidíme pokles poptávky po těžebních pracích harvestorovými technologiemi po útlumu kůrovcové kalamity až tak dramaticky. Předně je třeba říci, že i v době, kdy u nás kalamita gradovala, jsme s objemy těžeb nepřekročili nikdy limity dané lesními hospodářskými plány o více než 60 %. Už v loňském roce klesly objemy těžeb u VLS na 913 tisíc kubíků dříví, což představuje fakticky návrat k dlouhodobému objemu výroby u VLS z „předkalamitních“ let. Pro letošek počítáme s objemem těžeb kolem 800 tisíc m³ a střednědobý plán lesní výroby počítá s tím, že i v následujících letech tento objem budeme držet. Z hlediska meziročního objemu poptávaných těžebních prací tedy nepůjde o žádný dramatický propad, protože VLS i nadále počítají, že se harvestorové technologie budou na těžbách v příštích letech podílet obdobně jako v době kalamity, tj. 50 až 60 %. Našim dodavatelům by mělo pomoci i to, že státní podnik aktuálně uzavírá na těžební práce střednědobé smlouvy, které jim garantují objemy práce na několik let dopředu. Tímto způsobem, který dává partnerům střednědobou jistotu financování jejich technologického parku, již postupujeme na lesnických divizích Hořovice, Horní Planá i Mimoň, tendry na víceleté kontrakty připravujeme také v Plumlově a Karlových Varech.

V lesnickém sektoru je již obecně známo, že Vojenské lesy a statky plánují využívat ve spravovaných lesích přírodě bližší způsoby hospodaření v maximální možné míře. Také v této souvislosti bychom rádi uklidnili šířící se obavy z budoucnosti, protože tento způsob hospodaření se s využíváním harvestorových technologií nijak nevylučuje. Důkazem je i to, že na divizi Hořovice, kde probíhá pilotní projekt přírodě blízkého hospodaření Life Adapt Brdy, aktuálně pořizujeme do svého technologického parku nový střední harvestor, který chceme primárně využívat právě pro výběrné těžby.

Od roku 2021 také harvestory u VLS běžně provádíme těžby přípravných dřevin včetně břízy nebo probírky v listnatých porostech. Samozřejmě se oproti kalamitním letům změní charakter práce s touto technologií, ubyde ucelených pracovišť, přibude naopak potřeba přejezdů a technologicky náročnějších prací ve složitějších terénních podmínkách, například ve svazích. Ale to k práci v lese patřilo, patří a vždy patřit bude, a je tedy logické, že se výroba musí přizpůsobit aktuálnímu stavu přírody. Koneckonců s harvestory ve svazích pomocí trakčních navijáků již dlouhodobě těžíme.

Rozhodně si v aktuální situaci, kdy v lesnictví setrvale ubývá těžařů kvůli vysoké konkurenci na pracovním trhu, nedokážeme představit, že bychom se bez harvestorových technologií obešli.

Ing. Jiří Svoboda
předseda SVOL ČR

Odeznívání kůrovcové kalamity, která přinesla v minulosti rekordní těžby, jež kulminovaly na 36 mil. m³ převážně smrkového dříví a vyvolaly extrémní poptávku po kapacitách všech kategorií užívaných v lesnictví, přináší celou řadu výzev, které budou mít dopad na stav celého sektoru. Vytvoření tak obrovské kapacity samozřejmě bylo provázeno excesy, jež přinášely vlastníkům značné potíže. Snížení těžeb, které muselo přijít, ať už proto, že vlastníci byli úspěšnější v boji s kůrovci, díky příznivějšímu počasí, nebo proto, že už kůrovec neměl dostatek zdravých stromů, které by napadl, způsobuje opačný trend. Zažíváme tak nebývalý přetlak nabídky harvestorových technologií, ale i dopravních kapacit. Další kapacity začnou brzy také přebývat, a to od motomanuálních těžebních a přibližovacích technologií až po přebytek agenturních pracovníků v pěstební činnosti či sazenic lesních dřevin. Je to zákonitý vývoj, jen možná přišel poněkud dříve a poněkud rychleji, než jsme předpokládali.

Jaký bude další vývoj? Nechci v tomto okamžiku tvrdit, že je kůrovcová kalamita za námi. Stávající strmý propad kůrovcových těžeb může být pouhou epizodou a příští rok nás může ještě nemile překvapit, ale na tom, že kalamita brzy skončí, to nic nezmění.  V dalších letech budou celkové těžby sotva na polovině rekordního roku 2020. Vlastníci lesů, které kalamita postihla maximálně a kteří přišli o celou těžební možnost, budou mít na 20 až 30 let po starostech o těžební technologie. Budou provádět pouze pěstební činnosti a prořezávky, pokud tedy budou mít prostředky na to, aby hradili alespoň hospodářskou nutnost, neboť celý majetek zůstane na dlouhou dobu v nákladové pozici. Ti, kterým nějaká těžební možnost zbyla, budou hledat cesty maximálně šetrných přírodě blízkých technologií s převahou snahy o přirozenou obnovu.

Vzhledem k trendovému nedostatku dříví se dá předpokládat, že jeho ceny budou velmi vysoké, a tak vlastníci budou motivováni spíše k nižším těžbám. Prostor pro velké harvestory a těžké vyvážecí soupravy bude velice omezen. Očekávám tedy spíše poptávku po malých uzlech, které budou mít prostor při výchově porostů, případně v přípravných semenných sečích dospívajících porostů. Vzhledem k častému příklonu k přírodě blízkému lesu a ke složitým prořezávkám a probírkám v porostech tvořených množstvím dřevin pak nastane slušná poptávka i po zkušených a zaškolených pracovnících v motomanuálních technologiích.  Vytváření druhově pestrých směsí vyvolá velké nároky na odbornost jak personálu, tak pracovníků, kteří budou práce při výchově provádět, a to povede k dalšímu nárůstu cen prací.  

Ing. Luděk Szórád
člen předsednictva Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků

Zásadní otázkou k celému zamyšlení nad možným uplatněním a využitím strojů a technologií v měnících se podmínkách lesnictví je, zda stále ještě mluvíme o hospodářském odvětví, které má sloužit k produkci trvale udržitelné suroviny, nebo o území pro plnění ekologických zájmů.

Jak je okrajově zmíněno již v úvodu této ankety, nejen dopady kůrovcové kalamity předchozích let, ale zejména změny postojů společnosti, realizované prostřednictvím legislativ EU a přeneseně pak ČR, nepopiratelně předznamenávají zásadní změny nejen tuzemského lesního hospodářství. 

Počty harvestorů a vyvážecích traktorů (forwarderů) v ČR ve vybraných letech.

Vycházejme však z premisy, stále doufám, že ne naivně, že cílem lesního hospodářství jako celku je produkce dříví při plnění ostatních mimoprodukčních funkcí lesa. Útlumem kůrovcové kalamity se nevyhnutelně a velmi rychle mění poptávka po těžební technice, kdy trend je nyní jednoznačně nastaven k efektivnímu a bezeškodnému provádění výchovných zásahů v porostech do 40 let věku, ve snížených objemech pak k těžbám předmýtním a mýtním.

V přímé souvislosti s tím se výrazně navýšila poptávka po těžební technice pro realizaci výchovných zásahů a naopak se snížila poptávka harvestorových uzlů do mýtních a předmýtních těžeb. Zajistit v letošním roce kontinuální a stabilní objem práce pro harvestor v mýtních těžbách je pro většinu soukromých provozovatelů těchto strojů takřka nadlidský úkol. Dopad na vlastní ekonomiku provozu takového stroje si pak není příliš složité domyslet.

V předpokládaném klesajícím objemu těžeb a zároveň jejich změněné struktuře bude nevyhnutelně pokračovat nutnost restrukturalizace nejen těžební techniky, která již reálně započala. Zároveň je třeba si uvědomit, že nyní klesající objem těžeb nebude mít dopad pouze na převis nabídky těžebních kapacit. Velmi citelný již nyní je také dopad na další části nejen lesnického sektoru, ale také na navazující dřevozpracovatelský průmysl.

Celý lesnicko-dřevařský sektor je tak nyní postaven před nutnost inovace a přizpůsobení se nově formovaným podmínkám lesního hospodaření. Doufejme však, že cílem je stále hospodaření.

Děkuji za odpovědi, Jan Příhoda

Přečtěte si Lesnickou práci 10/2023, kde naleznete odpovědi a názory mnoha dalších odborníků.