Lesy ČR se proti většině kritických podnětů ohradily.
Čtenářům Silvaria přinášíme kompletní dokument Transparency International i reakci Lesů ČR.
TRANSPARENCY INTERNATIONAL - rizika ztrát v lesním hospodářství
Lesy České republiky, s.p. využívají ve své hospodářské činnosti systém tzv. komplexních zakázek, kdy vybraná firma ve vlastní režii zajišťuje, jak těžbu dřeva, které následně odkupuje, tak i práce a služby související s pěstební činností a obnovou po těžbě.
Celý systém obchodování se dřevem v LČR vykazuje tendenci ke vzniku oligopolu, kdy první desítka firem ovládá cca 80% trhu (např. největší firma Less&Forest cca 30%, další firmy mezi 3-8% trhu). Počet uchazečů o lesnické tendry každý rok klesá. Dlouhodobě existuje poměrně velká personální provázanost, resp. rotace mezi státním podnikem, soukromými firmami a státními institucemi. V systému obchodování se dřevem v rámci tzv. komplexních zakázek existuje několik míst, která můžeme hodnotit jako riziková z hlediska možných finančních ztrát na straně státu nebo korupčních rizik. Dalším dopadům jako je např. vliv na regionální zaměstnanost se zde nevěnujeme, přestože představují další důsledek.
Sestavení soutěžní nabídky
Nabídky pro tzv. komplexní zakázky LČR jsou sestavovány následujícím způsobem. Od ceny SLUŽEB je odečten součet cen SORTIMENTU dříví ( jehličnatého i listnatého). Výsledkem je tzv. saldo tedy záporné číslo. Nabídka s nejvyšším záporným číslem vítězí.
Nabídka služeb má podobu sazebníku jednotlivých lesnických prací - prořezávky, sázení, ožínání, apod. Nabídka sortimentu má podobu dvou tabulek pro listnaté dříví a jehličnaté dříví, kde je cena za jednotlivé dříví vypočítána úměrně jeho kvalitě - objem kmene v m3 x cena specifikovaná charakterem těžby („cenovým kódem“). Znamená to, že výsledná nabídková cena vychází z množství jednotlivých položek, což umožňuje skrytou manipulaci s výslednou cenou. Stejně tak je nutné si uvědomit, že přímo na těžebním místě nejsou typy dřeva ideálně odpovídající tabulce, ale jejich ocenění záleží na konkrétním posouzení zástupcem lesnické firmy a kontrole pracovníka LČR. Podobné pravidlo platí i pro přebírání a proplácení lesnických služeb.
Obecně tedy platí, že zájemce o vítězství v tendru by se měl snažit dát maximální cenu, za kterou odkupuje dřevo a naopak minimální cenu za kterou prodává služby. Na straně LČR by měla existovat kontrola, aby zjevně nepřiměřené nabídky byly vyřazeny jako spekulativní.
Kartelizace
Pokud se podíváme na výsledky tendrů např. pro rok 2011. Vidíme, že z vítězného místa byla podepsána cca třetina smluv. Zhruba další třetina byla podepsána z druhého místa a další třetina z třetího místa. Tento trend v komplexních zakázkách je setrvalý. Rozdíl mezi potenciálem zisku pro stát z lesních tendrů a výsledným ziskem je výrazný, může se pohybovat až v miliardách korun. Na místě je proto silné podezření z existence kartelu některých lesnických firem.
Podle údajů z tendrů 2012+, je mezi přihlášenými jako uchazeči na všechny SÚJ několik firem patřících do jednoho holdingu. Fakticky to znamená, že kapitálově propojené firmy tímto způsobem mohou obejít omezení v maximálním počtu vysoutěžených SÚJ a zároveň stlačit vysoutěženou cenu, v případech, že mezi vítěznými nabídkami budou pouze firmy kapitálově propojené. Více přiložená tabulka s podanými žádostmi v tendru 2012+.
Spekulativní nabídky - tzv. cimbuří
Tento typ spekulativní nabídky vychází z toho, že v sortimentu dřeva je zařazeno několik typů, jejichž cena je nadsazena oproti ostatním. Matematicky tak dojde ke zkreslení celkové průměrné ceny dřeva v nabídce. Graficky znázorněno by tvar grafu takovéto nabídky připomínal tvar cimbuří.
Příklad:
Cenový kód / hmotnatost |
0,15 -0, 19 |
0,20-0,29 |
0,30-0,49 |
0,50-0,69 |
0,70-0,99 |
1,00 + |
Smrk- výchovná těžba –CK 1000 |
600 |
1300 |
700 |
1600 |
950 |
1250 |
Smrk- vývrat – CK 9040 |
550 |
600 |
750 |
950 |
1000 |
1200 |
Teoreticky by měli pracovníci LČR vyřazovat takovéto nabídky poté, co by uchazeč nebyl schopen zdůvodnit, proč navyšuje cenu zrovna u vybraného konkrétního sortimentu. Podle informací které máme k dispozici v praxi k tomu nedochází, pokud na sebe uchazeč neupozorní sám. Pak se jedná většinou o souvislost s kartelovými dohodami.
Rozhazování do stran
V praxi na typ manipulace s nabídkou „cimbuří“ bývá doplňován manipulací se dřevem přímo na místě těžby, kdy pracovník lesní firmy zařazuje jednotlivé poražené kmeny do tzv. číselníku, což je evidence poražených kmenů která slouží jako podklad pro fakturaci. Při posuzování kmenů jsou ty které by spadaly svou kvalitou do typu který je v tabulce cenově nadsazen, jsou posuzovány jako tzv. hraniční a jsou oceněny podle nižší sousední sazby.
Indexace
V systému komplexních nabídek existuje systém přepočítávání soutěžních cen jednou za čtvrtletí pomocí takzvané indexace. Index cen sestavuje Český statistický úřad na základě údajů od vlastníků lesa. Zjednodušeně řečeno, nakupující tak má možnost ještě snížit cenu, za kterou nakupuje. V praxi k tomuto zkreslování dochází tím, že do indexované ceny dřeva nejsou započítávány náklady na dopravu a bonusy za dodané množství, což jsou položky, které jsou součástí platby odběratelem firmě realizující těžbu.
Český statistický úřad (ČSÚ) dosud nezveřejnil index cen surového dříví (vlastníci) za první čtvrtletí letošního roku. Došlo k porušení kontinuity publikování statistických informací a v důsledku i k negativnímu ekonomickému dopadu na příjmy státního podniku. Otázka dalšího postupu je otevřená a vyvolává velkou nejistotu trhu.
Podle zatím nepotvrzených informací hodlá ČSÚ do indexu pro II.Q. započítávat skutečné ceny dřeva, včetně nákladů na dopravu a bonusů, čímž se v prvním čtvrtletí toto riziko minimalizuje, ale je nutné mu nadále věnovat pozornost.
Spekulativní nabídky - cena služeb (případ Affumicata)
Další formou jak ovlivňovat výslednou podobu nabídky je stlačit cenu za služby na minimum. Obecně lze za spodní hranici určit částku vycházející z minimální mzdy plus daňové a administrativní náklady. V rámci sazebníku služeb se mohou vyskytovat úkony, které jsou pod touto hranicí. Posuzovatelé nabídky by měly tyto nabídky vyřadit jako spekulativní, pokud, podobně jako u sortimentů, firma nezdůvodní nižší cenu např. tím, že výsadbu stromků provádí studenti lesnických škol v rámci své praxe apod. V praxi k takovýmto případům nedochází. Naopak např. při tendrech pro rok 2011 existovala řada firem, jejichž nabídky by měly být vyřazeny z důvodů spekulativnosti. Toto tvrzení lze případně doložit znaleckým posudkem.
V ČR neexistuje závazný standard minima pro provádění jednotlivých lesnických prací např. v podobě směrného ceníku lesních prací, jako tomu je např. ve stavebnictví, aby bylo možné jednoduše určit cenu která je zjevně spekulativní.
Z důvodů stlačení ceny práce na minimum, je zaměstnávání v lesnických službách doménou personálních agentur, které dovážejí pracovníky ze zemí, v nichž je cena práce nižší než v ČR. Někteří lidé z oboru lesnictví hodnotí pracovní podmínky takovýchto agenturních pracovníků jako extrémně nevyhovující. Lze předpokládat, že například firma Affumicata a jí podobné našly své místo na trhu tím, že nabízejí pracovníky za cenu, která je hluboce pod tímto minimem. Tím jako subdodavatel zajistí konkurenční výhodu z hlediska kalkulace nabídky. To by vysvětlovalo, proč jsou jejich služby využívány opakovaně po několik let např. firmou Less&Forest, přestože se objevují tvrzení o otrocké práci, neplacení faktur a kiminilní minulosti lidí organizujících tuto činnost, apod. Aby se tento systém svým organizátorům vyplácel, musí nutně vést k minimalizaci nákladů na pracovníky, mezi extrémně nízkou až žádnou mzdou, stejně tak jako neplacení za odebrané služby. Finanční prostředky získané za provedené práci si rozdělí hlavní organizátoři a osoby na nižší úrovni organizace. Ekonomická výhodnost převyšuje reputační riziko.
K veřejné zakázce na služby „Provádění lesnických činností s prodejem dříví „při pni“ - rok 2012+“
- TIC navrhovala použít užší řízení bez omezení počtu zájemců, případně v následujících letech zvážit i použití otevřeného řízení.
- TIC doporučila snížit přísnost a přesně specifikovat kvalifikační kritéria, která by neomezovala účast většího množství uchazečů a tím umožnila větší konkurenci
- TIC jednala s Lesy ČR o možnostech omezení koncentrace trhu snížením počtu SUJ, o které se jednotlivé společnosti mohou ucházet. Doporučila omezit počet SUJ, o které se mohou jednotlivé firmy ucházet.
- TIC doporučovala otevřít veřejné připomínkování zadávací dokumentace a podmínek tendru, což se stalo a Lesy ČR sbíraly a vyhodnocovaly řadu podmínek od uchazečů i odborníků. Řada z nich bude využita a zapracována do finálních dokumentů.
Přehled zájemců a jejich majetkové propojení (pdf).
Zdroj: Transparency International
Výsledky tendru na rok 2011 (xlsx).
Zdroj: Transparency International
LESY ČR SE OHRAZUJÍ
Transparency International (TI) se na své včerejší konferenci vyjadřoval i k tendrům podniku Lesy České republiky (LČR). LČR se ohrazují proti některým informacím, uváděným ve zprávě z této konference, a zejména důrazně odmítají jejich následné tendenční a účelové dezinterpretace médii. Některé informace ve zprávě TI jsou totiž uváděné neurčitě a obecně bez souvislosti, a tím tak umožňují jejich následné zkreslování, zavádějící výklady a mylné spojování s LČR.
Některá média využila neurčitosti informací a následně je prezentovala tak, že „tendry Lesů pomáhají kartelům a tak dochází k miliardovým ztrátám, že tendry umožňují tunelování a že tendry by měly být z těchto důvodů zrušeny“, přestože zpráva TI nic takového neuvádí – hodnocení tendrů TI je zcela opačné, protože ve „Společném prohlášení“ ze 7.4.2011 TI konstatuje, že tendry budou maximalizovat příjem LČR a že nebylo shledáno nic, co by bránilo zahájení tendrů.
K uvedeným záležitostem LČR zdůrazňuje, že se nikdy neúčastnily a ani neúčastní žádných kartelových dohod se třetími subjekty. Pokud takovéto dohody existují, považují je LČR za velmi škodlivé a nežádoucí. LČR předchází obdobným rizikům nastavením podmínek tendrů, ale nutno uvést, že v prevenci vzniku kartelů či společného postupu soutěžitelů nemají žádné pravomoce. K odhalování a sankcionování uvedeného nežádoucího jednání má pravomoce ÚOHS. LČR postupují striktně dle zákona o veřejných zakázkách, dle kterého by bylo například protiprávní vyřadit účastníka ze soutěže pro podezření ze společného postupu s jinými účastníky. LČR ale budou ochotně spolupracovat s ÚOHS při rozkrývání zakázaného společného postupu uchazečů při získávání veřejných zakázek.
Informace ze zprávy TI o možných ztrátách LČR, způsobených odstupováním vítězů zakázek od uzavření smluv, je médii prezentována tak, že „v tendrech Lesů dochází k miliardovým ztrátám“. Nutno konstatovat, že k možnosti ztrát dochází nezodpovědným přístupem vítězů zakázek – ne přístupem LČR. „TI si je toho dobře vědom, proto důsledně píše pouze o potenciálu takovýchto ztrát, kdy odhad výše ztrát vznikl aritmetickým výpočtem rozdílu mezi nabídkou vítěze, který odstoupil, a nabídkou účastníka s kterým byla uzavřena smlouva. Možnost získat za dřevo další stamilióny je závislá na tržní ceně dřeva, která je zajišťována prostřednictvím indexace ceny,” uzavírá generální ředitel Lesů ČR Svatopluk Sýkora.
Nepravdivá je informace ve zprávě TI, že LČR nevyřazovaly ze soutěže na rok 2011 uchazeče, kteří podali tzv. spekulativní nabídky, protože pokud při hodnocení nabídek LČR narazily na nabídku, u které vzniklo podezření ze spekulace, byl uchazeč vyzván k vysvětlení - pokud nepodal vysvětlení, byl vyloučen. Výtka TI je nepochopitelná i proto, že tento postup byl již přezkoumán ÚOHS a byl jím hodnocen jako postup v souladu se zákonem. Stejně tak ÚOHS konstatoval soulad postupu LČR se zákonem v opačném případě, kdy LČR nevyloučily ze soutěže uchazeče, když komise neshledala jejich nabídky jako spekulativní. LČR mají za to, že by bylo zbytečným plýtváním peněz, kdyby vynakládaly peníze na znalecké posudky pro záležitosti již přezkoumané ÚOHS – jak navrhuje TI.
LČR též nesouhlasí s výtkou TI o personální rotaci mezi LČR, soukromými firmami a státními institucemi. Je zcela běžné, že člověk za svou profesní kariéru změní několikrát zaměstnavatele; má-li lesnické vzdělání, najde uplatnění jen v lesnickém oboru – standardní a běžná záležitost je státnímu podniku vytýkána, což je nelogické.
Obecně ale LČR vítají publikovaný příspěvek TI ohledně rizika vzniku kartelů na straně dodavatelů lesnických služeb v ČR a negativních jevů, kterými se tato kartelizace může zejména ve formě koordinovaného postupu účastníků při přípravě nabídek do soutěže, případně ve formě přepouštění zakázek (bid-rigging) projevovat. Je žádoucí na tyto skutečnosti veřejně poukazovat a řešit odpovědnými orgány. LČR konstatují, že si cení spolupráce s TI při přípravě podmínek zadávacího řízení tendrů a věří, že se během času prokáže, že tato spolupráce byla prospěšná pro obě strany.