Přes válečný stav a stanné právo pokračují ukrajinští lesníci v práci, snaží se o obnovu lesů a aktivně se zapojují do humanitární pomoci v oblastech postižených konfliktem.
Rozhovor s Jurijem Bolochovcem ředitelem Agentury státních lesních zdrojů Ukrajiny, která spravuje 73 % ukrajinských lesů.
- 24. únor 2022, den invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Jak jste prožívali první den války, s jakými pocity jste se potýkali a jaké byly první kroky, které jste museli učinit? Jak ovlivnila agrese Ruska chod státních lesů?
V noci 24. února nás probudily výbuchy. Tak pro nás začala válka. Byl to šok, ale rychle jsme zmobilizovali své síly. Nesměli jsme ztrácet čas. Od prvních hodin války na Ukrajině měli lesníci před sebou úkol vyvinout maximální úsilí k vítězství, plnit svou práci a podporovat ukrajinskou ekonomiku. Do řad ozbrojených sil a dalších polovojenských jednotek země rychle přibylo asi 4,5 tisíce lesníků, kteří nyní brání Ukrajinu před okupanty. Pro potřeby armády bylo převedeno 35 nemovitostí a 470 kusů našich motorových vozidel. Kromě toho po celou dobu poskytujeme surovinovou pomoc (palivo, autodíly, lesnické materiály atd.) ozbrojeným silám Ukrajiny a dalším polovojenským útvarům. Významný je také rozsah poskytnuté humanitární pomoci lesnickým kolegům ve válečných zónách i podpora ostatním občanům.
V této nelehké době pro obyvatele země se infrastruktura státních lesnických podniků (domy a zařízení) stala dočasným útočištěm pro mnoho uprchlíků. Lesníci, kteří nechrání Ukrajinu v řadách armády, denně svou tvrdou prací posilují ekonomickou sílu našeho státu. Za války dosáhl objem prodaných výrobků ve velkoobchodních cenách (bez DPH) 1,279 miliardy hřiven (0,96 miliardy korun). Rád bych řekl, že dosažení takových výsledků při stagnaci domácího trhu a zablokovaných námořních přístavech není snadný úkol. Během tohoto období bylo vytěženo 605 tisíc metrů krychlových dříví, z toho 324 tisíc metrů krychlových k dalšímu průmyslovému zpracování. Lesníci každý den také riskují své životy likvidací lesních požárů. Navzdory nepřízni osudu lesníci pevně drží svou lesní ekonomickou frontu.
Lesníci již v této válce za svobodu a nezávislost Ukrajiny zaplatili vysokou cenu: 17 našich kolegů bylo zabito a 16 vážně zraněno.
- Jaké části plochy a majetku Agentury se válečný stav dotýká a které lesní oblasti jsou válkou nejvíce zasaženy?
Boje různé intenzity probíhaly na 2 907 000 ha lesních pozemků, ve válečné zóně bylo deset oblastních úřadů, 45 státních lesnických podniků, 386 lesních hospodářství, 603 nemovitých věcí a 3 236 objektů movitého majetku. Obsazeno bylo 38 státních lesnických podniků a 289 lesních hospodářství. Oblast okupovaných lesních pozemků činí 1 478 000 ha, což znamená, že na 20 % plochy bylo v souvislosti s vojenskými akcemi prakticky nemožné provozovat lesnickou činnost. Začátkem dubna bylo okupováno nebo součástí bojů asi 600 tisíc hektarů lesních pozemků. Na frontové linii je šest oblastních úřadů, 17 státních lesnických podniků a 136 lesnických úřadů. Podle hrubých výpočtů je škoda způsobená státním lesnickým podnikům v důsledku ruské válečné agrese odhadována na 13,2 miliardy hřiven (10 miliard korun, 0,44 miliardy dolarů).
Státní podnik lesního hospodářství Trostjanci.
- Agentura se aktivně zapojila do logistických úkolů a humanitární pomoci, o jaké činnosti se jedná?
Od prvních dnů války je ve státních lesích organizován štáb pro koordinaci humanitární pomoci. Prvním úkolem je zajistit logistiku, tedy dodávku pomoci. Humanitární pomoc shromažďovaly zpravidla státní lesnické podniky v centrálních a západních oblastech a poskytovaly ji našim lesnickým kolegům na severu a východě Ukrajiny. Naši pracovníci s nasazením vlastního života osobně za volantem převáželi a přepravují i nyní humanitární konvoje do oblastí, kde je to potřeba.
Množství humanitární pomoci, kterou lesníci shromáždili a odeslali, činí stovky tun. Lesníci, kteří potřebovali pomoc, ji dostali, nenechali jsme lidi v nouzi, protože jsme jeden velký tým a vždy se o sebe postaráme.
Ukrajinští lesníci s odvozním nákladním automobilem najeli na minu. Řidič nepřežil, spolujezdec byl vážně zraněn.
- Jak promluvila válka do obchodu s dřívím, výroby řeziva nebo exportu?
Největší škody na ekonomice lesního hospodářství byly způsobeny poškozením a zničením výrobních prostředků, zničením a pozměněním lesní infrastruktury a lesního fondu, přerušením dodavatelských řetězců a ztrátou pracovních sil v důsledku účasti na obraně země.
Za války činil objem prodaných výrobků v platných velkoobchodních cenách (bez DPH) 1,590 miliardy hřiven (1,2 miliardy korun). Během válečného období bylo vytěženo 724 900 m3 dříví, z toho 344 300 tisíc m3 k dalšímu průmyslovému zpracování. Vyrobeno bylo 41 400 m3 řeziva. Platíme daně do rozpočtů všech úrovní a pravidelná záloha na daň za války činila 664 milionů hřiven.
Došlo ale k výraznému poklesu těžby dříví. Za první čtvrtletí roku 2022 bylo vytěženo 2,006 milionu metrů krychlových dřeva, což představuje pouze 55,7 % ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.
Blokáda námořních přístavů v Černém a Azovském moři navíc zcela zpřetrhala logistické řetězce a spojení s tradičními odbytišti lesních produktů. Proto po uvolnění těchto území vyvstala naléhavá otázka nové organizace logistických procesů ve výrobním lesnickém cyklu i v prodeji produktů lesnicko-dřevařského průmyslu. Navíc dopady válečných aktivit na lesní infrastrukturu významně ovlivní výrobní náklady lesního hospodářství a rychlost i kvalitu provádění lesnických prací. To v konečném důsledku pravděpodobně bude znamenat naši menší konkurenceschopnost na světových trzích. Zlepšit stav lesní infrastruktury (odminovat lesní porosty, vyčistit a obnovit lesní cesty, obnovit zničené mosty) vlastními silami nemůže Agentura zvládnout. Proto je zde naléhavá potřeba vytvořit státní program obnovy lesní infrastruktury. Takový program bude mít synergický dopad na zvýšení efektivity lesního hospodaření a na posílení finanční udržitelnosti územních samospráv prostřednictvím příjmů z turistické činnosti.
Pokud jde o novou organizaci logistických procesů v prodeji dříví a výrobků z něj, odmítnutí evropských odběratelů dřeva z Ruska a Běloruska nás staví před úkol v co nejkratším čase zvýšit objem těžby dříví a zorganizovat logistický řetězec a dodávky na evropské trhy. Po vzoru zemědělského sektoru, který plánuje vytvořit takzvaný „suchý přístav" na hranicích Polska, potřebujeme vytvořit „lesní huby“. Jeden na hranici Polska a druhý na hranici Rumunska pro dodávky našich výrobků na trhy v Evropě a do evropských přístavů. To by umožnilo co nejvíce snížit dopad válečných operací na ekonomiku lesnického sektoru Ukrajiny.
Zřícený most (Černigovská oblast).
- Některé oblasti již ruská armáda opustila. Jak vypadají škody v těchto oblastech? Mnoho z těchto míst je podle dostupných informací zaminováno. Jak probíhají práce na odminování?
Válkou byly zničeny tisíce kilometrů lesních cest, stovky mostů. Dnes platí téměř po celé Ukrajině pro občany zákaz vstupu do lesa v souvislosti se smrtelným nebezpečím. Odminovat a vyčistit potřebují tisíce hektarů lesů. Vyčistit cesty od trosek a umělých překážek vyžaduje spoustu času a lidských zdrojů.
Vlevo zřícený most v Černigovské oblasti, vpravo dočasný pontonový přejezd v té samé oblasti.
- Zaznamenali jsme také smutný osud lesnické výzkumné stanice v Trostjanci. Můžete přiblížit, co se zde stalo, jaké jsou škody a zda bude možné tento areál obnovit?
Lesnictví v Trostjanci velmi utrpělo. Infrastruktura je zde téměř úplně zničena. Budova Lesnické výzkumné stanice Krasnotrostjanets zcela vyhořela a zničena byla také cenná sbírka vědeckých publikací. Ztráty jsou obrovské, odhadují se na stovky milionů hřiven. Zničen byl i celý sklad papírové evidenční a další dokumentace. Naštěstí máme vše v elektronické podobě.
Nyní vyhodnocujeme otázku proveditelnosti opravy budovy lesnické výzkumné stanice. Nejdůležitější ovšem nejsou zdi, ale naši zaměstnanci. Jsou naživu, což znamená, že naživu je i výzkumná stanice a i v těchto podmínkách zaměstnanci nadále vykonávají svou práci. Lidé zde s neskrývaným nadšením odstraňují překážky a snaží se co nejdříve obnovit fungování, což mne naplňuje optimismem. 
Odminování lesa je nutné na obrovských plochách (Žitomirská oblast).
– O životním prostředí se mluví jako o tiché oběti války. Podle Oleksandra Krasnolutskyiho, náměstka ministra ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů na Ukrajině, ruské jednotky již provedly vojenské operace ve více než jedné třetině národních chráněných přírodních oblastí. Jak hluboký dopad bude mít podle vás válka na Ukrajině na přírodu a životní prostředí?
Válka na Ukrajině bude mít na naše lesy zásadní dopad. Vedle přímých a nepřímých škod způsobených lesním ekosystémům budou hrát důležitou roli časově odložené škody spojené s procesy zastavení přírůstu a nemožností včasného provádění lesnických opatření. Kromě toho je třeba vzít v úvahu těžby prováděné armádou pro její potřeby a objem dříví, které bude zapotřebí k oživení ekonomiky.
V poválečném období padesátých let se v Karpatech přetěžilo o 300–400 %. Důsledky této nadměrné těžby jsme pociťovali ještě v roce 2000 v podobě přírodních katastrof (vysychání půdy, eroze, záplavy atd.).
- Jak můžeme jako čeští lesníci pomoci – v této chvíli, ale i v budoucnu?
Děkujeme za tuto příležitost a nabídku pomoci. České pomoci si velmi vážíme. V současné době potřebujeme provést národní inventarizaci lesů. Tento proces začal na Ukrajině v roce 2021. Naše společnost Ukrajinský ústav státního lesního hospodářského plánování (Ukrderzhlisproekt), která se zabývala inventarizací, byla ale zcela zničena. Fyzicky se společnost nacházela v Irpini v Kyjevské oblasti. Přišli jsme o drahé vybavení. Ukrderzhlisproekt je mimořádně důležitý podnik pro fungování a rozvoj lesnicko-dřevařského průmyslu. Poskytuje úřadům a uživatelům lesů informace o aktuálním stavu lesů, lesních zdrojů, kvalitativních a kvantitativních změnách v lesním fondu, předpovídá tyto změny, vypracovává soubor opatření pro reprodukci, ochranu a zachování lesů a samozřejmě provádí jejich inventarizaci.
Ukrderzhlisproekt je zásadní pro správná manažerská rozhodnutí, včetně období stanného práva. Bohužel ve válečném období státní pokladna nemá peníze na dokončení tohoto důležitého projektu. Sháníme pomoc v podobě materiálu, vybavení, ale také logistiky.
Jurij Bolochovec
*1982
Jurij Bolochovec promoval v roce 2005 na Lesnické fakultě Národní agrární univerzity, kde získal titul lesní inženýr.
Profesně působil jako státní inspektor resortu kontroly ochrany, využívání a reprodukce lesů, jako lesník městských lesů, ředitel státních podniků spadajících pod Agenturu státních lesních zdrojů Ukrajiny. Od července 2020 do února 2021 byl místopředsedou Agentury a 18. února 2021 byl zvolen jejím předsedou.
Děkujeme za odpovědi (25. 4. 2022), Jan Příhoda, Petra Kulhanová
Korektura překladu: Vladislav Selivanenko
Foto: archiv Agentury státních lesů zdrojů Ukrajiny
