|
Historie divize Karlovy Vary
– 4. 3. 1953 usnesením předsednictva vlády zřízen Vojenský újezd Hradiště (název podle nejvyšší kóty území – Hradiště)
– 1. 4. 1953 vznik Vojenských lesů se sídlem ve Velichově
– 1. 7. 1953 vznik Vojenských statků ve Vintířově (obě organizace byly pověřeny vykonáváním hospodářské činnosti na území Újezdu Hradiště)
– 1. 1. 1956 sloučení obou organizací, do roku 1998 je zachována struktura odpovídající názvu – Vojenské lesy a statky Velichov (zpočátku organizačně nazvané jako národní podnik, odštěpný závod, státní podnik až do současnosti – divize Karlovy Vary)
– 1998 vyčlenění zemědělství do samostatné divize
– 1. 10. 2004 sídlo divize přemístěno do Karlových Varů
|
Historie území
– Můžete ve stručnosti představit historii území divize?
Oblast Doupovských hor je historicky českým územím, které bylo od 14. století postupně germanizováno v důsledku přílivu saských horníků. Ti byli tehdejšími vlastníky panství vítáni pro zvládnutí technologie těžby stříbra, cínu a později i dalších kovů v pásmu Krušných hor. Byla to slavná doba ražby jáchymovských tolarů. Před druhou světovou válkou zde žilo pouze 1 % Čechů. Tato okolnost byla důležitá v 50. letech 20. století při hledání náhradního vojenského újezdu za rušený vojenský prostor v oblasti Kladská–Kynžvart. V rámci Benešových dekretů bylo německé obyvatelstvo po skončení druhé světové války vysídleno a dosídleno pestrou směsí lidí. Za několik let si však dosídlenci nemohli vytvořit tak pevné vazby k tomuto místu jako předválečné obyvatelstvo. Proto byla volba prostoru Doupovských hor jako náhrada za vojenský újezd na Kladské cestou nejmenšího odporu, a z hlediska vojenského i nejvhodnějším řešením.
Průmyslové exhaláty a kalamity
– Lesní porosty na divizi byly negativně ovlivněny v 70. a 80. letech průmyslovými exhaláty. Jaký byl rozsah poškození?
Imisemi byly postiženy především smrkové porosty, kdy došlo k jejich oslabení a následným exhalačním těžbám. Exhalační těžby spolu se zpracováním větrných polomů a kůrovce převyšovaly 90 % z ročního etátu. Divize hospodaří na 15 tisících ha a poškozeno bylo mezi 5–7 tis. ha porostů.
– Lze poškození porostů srovnat s poškozením v sousedících Krušných horách?
Tak masivní poškození nebylo. Zasaženy byly porosty na návětrných svazích nad Velichovem, Radošovem, dále porosty na lesní správě Valeč, nelze ale říci, že by se to týkalo pouze těchto území. Došlo k celkovému oslabení smrkových porostů.
– V minulosti docházelo k rozpadání smrkových monokultur. Jaké byly hlavní důvody? A jaké zde bylo historické zastoupení smrku?
Je zajímavé, že smrk měl v minulosti například v oblasti Pustého zámku větší zastoupení. V současnosti máme na divizi Karlovy Vary poměr 51 % jehličnanů a 49 % listnáčů. Kůrovec vzhledem k zastoupení dřevin nepředstavuje na divizi velké nebezpečí. Nepůsobí zde kalamitně, podceňovat brouka se ale může vymstít každému. Dochází tady rovněž přísuškům, což má za následek poškození václavkou. Porosty po letech exhalačních těžeb především nabourávají zmiňované větrné kalamity. K největším kalamitám posledních let patřila jarní bouřka v roce 2006, která postihla lesy správy Dolní Lomnice, kde bylo na lokálním území poškozeno 10 tis. m³. V lednu 2007 udeřil orkán Kyrill, který napáchal velké škody v celé republice. Na divizi bylo toho roku zpracováno 144 tis. m³ polomového dřeva. Následně divizi v březnu 2008 postihla vichřice Emma, kdy bylo zpracováno přibližně 20 tis. m³ polomů. Opět se jednalo o lokální záležitost především na LS Dolní Lomnice na svazích pod Andělskou Horou. Jednalo se převážně o smrkové porosty.
– Podařilo se trend rozpadu porostů zastavit? Jaká pěstební opatření byla realizována v rozpadajících se nebo ohrožených porostech?
Pokud porost nebyl smýcen při exhalačních těžbách, došlo k jeho proředění následnými větrnými kalamitami. V současnosti se stává, že při domýcení porostu vytěžíme 70–150 m³ a vznikne hektarová silně zabuřenělá holina. To je problém naší divize. Většina území má čedičový podklad, proto se v řídkých porostech daří nejenom dřevinám, ale i buřeni. To znamená vysoké náklady na pěstební činnost od přípravy půdy přes zalesnění až po zajištění. V posledních 5 letech klesla celková obnova lesa z 240 ha v roce 2007 na loňských 190 ha. Specifikum naší divize je v tom, že se od roku 1997 ve větší míře provádějí dvojsadby, tzn. do každé druhé či třetí řady se do jedné jamky zasadí smrk spolu s bukem. Tím zároveň dostaneme listnáč po celé ploše paseky.
– Jaké máte s dvojsadbou zkušenosti?
Do země musí přijít sazenice odpovídající velikosti a síly. Když zasadíte větší jehličnan a menší buk, je buk potlačován. Obráceně to až tak neplatí. Při silném zabuřenění je na pasece jehličnan lépe vidět a při vyžínání dochází k menším ztrátám. Na těchto živných stanovištích není výjimkou vyžínat až třikrát do roka.
– Zvyšuje dvojsadba náklady v pěstební činnosti?
Samozřejmě, že stále provádíme ekonomické rozbory celé pěstební činnosti. Podle našich propočtů ke zvýšení nákladů nedochází. Při zalesňování do jedné jamky vysadíme dvě sazenice, takže na každé druhé, třetí řadě šetříme jedno kopání jamky. Vzhledem k dobré viditelnosti smrku nedochází k poškození sazenic při ožínání, ožínáme menší počet sazenic a téměř neplotíme. V letošním roce plánujeme pouze 2 km oplocení.
– Má dvojsadba vliv na škody zvěří?
Řekl bych, že ano. Dvojsadba především zjednoduší vyhledávání sazenic při natírání a tím zefektivní ochranu proti zvěři.
– Lze tedy konstatovat, že dvojsadba snižuje škody zvěří?
Dá se to tak říci. Ale dvojsadby neprobíhají na všech holinách. Máme místa, kde sázíme čistý smrk, případně i čistý buk. Na LS Klášterec jsou dobré podmínky pro přirozenou obnovu v bukových porostech, tam dosazujeme buk do mezer, pokud se nedostaví přirozená obnova po celé ploše. Když budeme mít kulturu s 20 tis. bukovými semenáčky po hektaru a dáme mezi ně 200–400 smrků, zvěř samozřejmě půjde po smrku. Na jediném lesnickém úseku, kde máme žulové podloží, je možné ve větší míře pracovat s přirozenou obnovou pod smrkem. Pokud v těchto porostech dosadíme buky bez oplocení, zvěř je snadno najde. V tomto případě je vhodnější dvojsadba.
– Používal se při zalesňování exhalačních holin i smrk pichlavý jako například v Krušných horách?
Smrk pichlavý se sázel ve směsi. Měl jsem možnost porovnání s vrcholnými partiemi Krušných hor, a smrk ve stejném stáří je tam na tom hůř, usychá. Na divizi se jedná o deset hektarů, kde je smrk pichlavý ve směsi. Postupně přistoupíme k přeměně, ale nemusíme z důvodu dobrého zdravotního stavu porostů spěchat.
– Kolik procent tvoří přirozená obnova?
Přirozená obnova se odvíjí od toho, kolik kubíků můžeme umístit do úmyslných těžeb. Za posledních pár let se podíl přirozené obnovy zvýšil díky tomu, že se mírně snižuje procento nahodilých těžeb. V loňském roce činila přirozená obnova 11 %, v roce 2007 to byla například jen 3 %.
– Jak se kalamity a rozpad porostů projevily na hospodaření?
Kalamity měly samozřejmě vliv na současnou věkovou strukturu. Při pohledu na porostní mapu převládá žlutá a červená barva. Proti modelu nejvíce vybočuje první věková třída, jako následek větrných kalamit posledních let a exhalačních těžeb.
Tím, že vznikly holiny a následně kultury, naskočila pěstební činnost, a ta nás značně finančně zatěžuje. V letech, kdy by les začal produkovat hmotu v probírkách, tedy mezi 60–80 lety, jsou porosty naopak s malým plošným zastoupením.
Charakteristika majetku a organizační členění
– Můžete ve stručnosti divizi představit?
Doupovské hory jsou tvořeny třetihorními sopečnými materiály, tedy lávou a tufem. Původně se totiž jednalo o stratovulkán, z něhož se dochovala jen erozí rozrušená kaldera. Hospodaříme na 15 tis. ha lesní půdy. Charakteristické jsou pro divizi rozsáhlé plochy bezlesí porostlé hlohem, trnkou, šípky a dalšími náletovými dřevinami. Nadmořská výška se pohybuje mezi 300 m n. m. v oblasti Kadaně, nejvyšší vrchol je Hradiště s nadmořskou výškou 934 m n. m. Divize leží v PLO – 3 Karlovarská vrchovina a 4 Doupovské hory, hospodaříme mezi 3. a 7. lesním vegetačním stupněm. Pracujeme s více než 20 hospodářskými dřevinami. Zastoupení dřevin: SM – 37 %, KL – 14 %, BK – 12 %, JS – 9 %, MD – 9 %, BO – 7 %, DB – 5 %, OL – 3 %, ostatní dřeviny – 4 %. Část území je v oblasti výskytu studených minerálních vod.
– Jste „nejchudší“ divize vojenských lesů a statků, jaké jsou hlavní příčiny?
Především je to nepříznivé rozvrstvení věkových tříd následkem exhalací a větrných kalamit. Dále je to vysoký podíl listnatých těžeb a v neposlední řadě i rozloha divize. Hospodaříme na 15 tis. ha lesa při katastrální rozloze 35 tis. ha. Z toho vyplývají dlouhé přibližovací vzdálenosti. Konečně je to také málo vhodných porostů pro harvestorové těžby.
– Jaké je organizační členění divize?
Divize je členěna na 3 lesní správy – LS Klášterec nad Ohří, LS Dolní Lomnice a LS Valeč. Každá lesní správa má správce, nadlesního a 5 lesníků. Dále máme správu služeb Bochov. Její náplní je provoz manipulačního skladu, doprava dřeva a jeho odbyt. Zabezpečuje rovněž nákup MTZ pro celou divizi.
– Kolik máte zaměstnanců?
Přepočtená čísla zaměstnanců za rok 2011 byla 40 THP a 94 dělníků. Rozložení prací, které provádíme vlastními a cizími zaměstnanci, je u pěstební činnosti 30 % vlastními a 70 % cizími a v těžební činnosti 25 % vlastními a 75 % cizími.
– Jak probíhá prodej dřeva?
Prodej dříví je realizován prostřednictvím dlouhodobých smluv, které jsou uzavírány na úrovni ředitelství v Praze, představuje to asi 70 % celkového odbytu, ostatní realizujeme v regionu.
Hospodaření divize
– Můžete přiblížit hospodaření divize?
V posledních letech se roční těžba pohybuje ve výši 60 tisíc m³, nahodilá těžba je stále vysoká, přibližně kolem 70 %. Doprava dřeva je zajištována dvěma režijními auty. Jedno auto je určeno na dopravu dlouhého dříví a jedno na na výřezy. Část dopravy realizujeme prostřednictvím dlouhodobé smlouvy cizím subjektem.
– Jaká jsou specifika hospodaření ve vojenském prostoru?
Je to hlavně vojenská činnost a z toho plynoucí omezení pohybu ve vojenském újezdu. Často nám zbývají k zajištění hospodářské činnosti jen víkendy. U prací, které jsou podmíněny vhodnými klimatickými podmínkami, jako je zalesňování, je to opravdu obtížné.
– Jaká metoda těžby převládá, kolik procent tvoří harvestorová těžba?
Převládá motomanuální těžba. V loňském roce byl podíl harvestorové těžby pouhá 3 %. Harvestorová těžba byla vyšší pouze v letech, kdy se zpracovávaly větrné kalamity.
– Vlastníte pilu Bochov, jaké máte do budoucna s pilou plány?
Na středisku správy služeb Bochov máme manipulační sklad, který manipuluje do 35 tis. m³ ročně, a pilu. V letošním roce dozorčí rada VLS rozhodla o jejím prodeji, takže v současné době je pila v prodeji.
– Jaký je podíl jednotlivých činností na příjmech divize?
V loňském roce byl podíl na výnosech 62 % za prodej dřeva, 13 % za myslivost, 5 % bytové hospodářství. Máme celkem 250 bytových jednotek, což samozřejmě nese spoustu nákladů, oprav a investic. V souvislosti s optimalizací vojenských újezdů, která by měla proběhnout v roce 2015, má dojít k zásadní změně ve vlastnictví bytových jednotek. Jedna z variant je, že byty přejdou pod nově vznikající obce. Vytipovali jsme si objekty, které zůstanou v majetku VLS, většinou jsou to správní budovy a hájenky. Armádní rekultivační opatření (ARO) tvořilo asi 4 % podílu na tržbách, ostatní tržby byly 16 %.
Soustava Natura 2000, dotace
– Na území divize se nacházejí lokality soustavy Natura 2000. Jak probíhá hospodaření v těchto lokalitách?
Území, které obhospodařujeme, pokrývají dvě evropsky významné lokality, EVL Hradiště o výměře 33 159 ha a EVL Doupovské hory o výměře 12 584 ha. Při tvorbě LHP se orgány ochrany přírody vyjadřují ke schvalování plánu. Nemáme s nimi výraznější rozpory. Při plánování obnovních těžeb v listnatých porostech na svazích nad údolím Ohře postupujeme formou náseků na výšku kmene, případně výběrem po porostu. Pokud bychom udělali velkoplošnou holoseč, máme okamžitě problém s buření. V tomto případě mají obě strany stejnou představu o způsobu obnovy. Na celém území je od roku 2004 vyhlášena ptačí oblast Doupovské hory. Překvapilo mě, že předmětem ochrany není tetřívek, který zde má vhodné podmínky.
– Na lesní správě Klášterec nad Ohří se nachází největší souvislá „křovinatá lesostep“ v ČR. O jak unikátní biotop se jedná a jak vznikl?
Zřejmě máte na mysli lokalitu Havraň – Humnický vrch. Jedná se o bezlesí na místech původního osídlení. Na svazích a náhorní plošině těchto zmiňovaných vrchů se vyskytuje početná populace kriticky ohroženého druhu koniklece otevřeného. Z dalších ohrožených druhů například koniklec luční a vstavač mužský. Na dané lokalitě provádíme opakovaně odstraňování křovin a kosení na základě smluvní ochrany.
– Využívá divize dotace z EU?
V roku 2011 byla zahájena realizace projektu z Operačního programu životní prostředí – Zvýšení biodiverzity lesních porostů v evropsky významné lokalitě Hradiště. Trvání projektu je 3 roky. Jeho náplní je dosadba poloodrostků dřevin MZD do stávajících lesních kultur. Dalším projektem, který byl zahájen v letošním roce, je Výchova lesních porostů se zaměřením na podporu melioračních a zpevňujících dřevin v oblasti Doupovské hory. Jeho náplní je provedení pěstebních opatření, zejména prořezávek s maximální podporou dřevin MZD a dalším doplněním stávajících lesních kultur krytokořennými sazenicemi MZD. V předcházejících pěti letech byla ve spolupráci s AOPK Karlovy Vary realizována výstavba 16 malých vodních nádrží pro obojživelníky.
Myslivecké hospodaření a rybářství
– Můžete ve stručnosti představit myslivecké hospodaření?
Divize hospodaří v honitbě Hradiště o rozloze 35 tis. ha. Hlavní zvěří v naší honitbě je jelen evropský. Další normovanou zvěří je prase divoké, srnec a muflon. Jako nenormovaná je tu zvěř sičí a dančí. Odlov spárkaté zvěře v loňské sezoně přesáhl 3 600 ks a prodej zvěřiny 118 tun. V honitbě probíhá poplatkový lov trofejové zvěře a od listopadu komerční naháňky na spárkatou zvěř. Z důvodu snížení škod na lesních porostech byla vybudována přezimovací obůrka pro jelení zvěř, která byla v provozu první zimu. V letošním roce budeme stavět další přezimovací obůrku. Rádi bychom navázali na program reintrodukce zubra evropského, který podnik zahájil na divizi Mimoň. Jedná se o dovoz chovného stáda zubra evropského na Doupov. V současné době probíhají jednání s orgány ochrany přírody.
– Divize se potýká se škodami zvěří jelena siky. Jaká je historie výskytu zvěře na území divize? Jaké jsou současné odhadované početní stavy jelena siky?
Na území republiky byl jelen sika dovezen v roce 1891 do obory Kluk u Poděbrad. Dalším místem, kde byl jelen sika vysazen v roce 1897, byla obora Lipí u Manětína v okrese Plzeň sever. Časem se zvěř dostala do volnosti a v roce 1969 byl v honitbě VLS Hradiště uloven první kus sičí zvěře. Od té doby se stavy jelena siky v západních Čechách i na Moravě (Bouzovsko) zvyšují. Problém jelena siky vnímáme intenzivně nejen ve vztahu ke škodám na lesních porostech, ale i s nežádoucím mezidruhovým křížením s jelenem evropským. Prvního června letošního roku jsme na divizi pořádali celostátní seminář o sičí zvěři. Z přednesených referátů bylo patrno, že problém s touto zvěří není jen problémem VLS.
V roce 1992 odstřel sičí zvěře na divizi přesáhl 100 ks a od roku 2009 je odstřel vyšší než 1 100 ks. Jelen sika v honitbě Hradiště není normovaný a nemáme pro něho žádná kritéria chovnosti. Stále se snažíme o snížení jeho početních stavů. Problém jelena siky je ale potřeba řešit komplexně, ne jen v jedné honitbě. V budoucnosti může honitba divize fungovat jako houba, kam se bude jelen sika natahovat z okolních honiteb, protože prostředí je tady velice příznivé, lesy s bohatým bylinným patrem, velké rozlohy druhotného bezlesí, které postupně zarůstá, a jsou zde příznivé klimatické podmínky.
– Od roku 2009 je na území divize Karlovy Vary jelen sika telemetricky sledován. K čemu konkrétně slouží získaná data?
Je to jediný projekt telemetrie jelena siky, který v ČR běží. Slouží ke zjištění prostorové aktivity této zvěře a preference prostředí. Pokud se bude sičí zvěř v zimních měsících zdržovat v lesních porostech, můžeme zvolit následná opatření – odváděcí přikrmování, případně další kroky, které mohou sloužit ke snížení škod na lesních porostech.
– Spolupracujete na projektu s nějakým subjektem?
Původně byl projekt čistě záležitostí VLS, ale v letošním roce je podepsaná smlouva s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Jedná se o projekt Harmonizace managementu populací zvěře a lesních ekosystémů v kontextu očekávaných klimatických změn a minimalizace škod na lesních poostech. Řešení projektu je plánováno na pět let. Projekt neřeší pouze jelena siku a jelena evropského, zabývá se rovněž tetřívkem.
– Máte také rybářské hospodářství?
Hospodaříme na 45 ha rybníků. Rybářství provozujeme ve vlastní režii. Ročně produkujeme 50 metráků násadového kapra, protože rybníky leží poměrně vysoko a tržní kapr tu roste dlouho. Dále produkujeme 50 metráků lína, ať už násadového nebo tržního.
Práce s veřejností
– Některé části divize byly postupně zpřístupněny veřejnosti. O jak velké ploše se bavíme?
Pro turisty je vojenský prostor zpřístupněn v okrajových částech na ploše přibližně 15 %. Podél turistických tras jsme stavěli odpočinková místa pro cyklisty i pěší s informačními tabulemi.
– Jak divize pracuje s veřejností?
Velmi dobré výsledky máme v lesní pedagogice. Spolupracujeme s MDDM Ostrov a ZŠ v okolí. Jejich ohlasy jsou pozitivní. Když dětem vypráví o přírodě hajný přímo v lese, jejich pozornost je daleko lepší. Během celého dne dostanou děti i pedagogové informace o lesnictví nezkreslenou médii. Je znát, že děti mají o přírodu opravdu zájem.
Jednou ročně pořádáme výstavu trofejí, která je vždy spojena s doprovodným programem. Probíhají zde výstavy loveckých psů. V letošním roce jsme tu měli výstavu Klubu Slovenského kopova. Dalším bodem je již tradiční soutěž trubačů – Parforsní kňour. Rovněž expozice česká řeka s živými rybami veřejnost zaujala.
Trubači divize Karlovy Vary jsou často zváni na zahajování slavnostních i společenských akcí.
– Umožňujete lidem samovýrobu?
Ano, většinou jsou to větve a zbytky po těžbě. V loňském roce byla samovýroba vykázána ve výši 800 m³. Prodáváme i palivo z manipulačního skladu Bochov. Dodáváme štípané metrové palivo nebo i polínka od 25 cm výše. Palivo jsme schopni dovézt v kontejneru přímo odběrateli.
Děkuji za rozhovor (17. 7. 2012)
Petra Kulhanová
Foto: Petra Kulhanová
