Celkové zvýšení těžby pomáhalo kompenzovat pokles dovozu dříví, se kterým se trh v minulém roce potýkal. Felix Montecuccoli, prezident Svazu zemědělských a lesnických podniků Rakouska, však v prohlášení ze dne 16. 2. 2012 zdůraznil, že ani teoretických 22 milionů m3 by v současné době v Rakousku nepokrylo možnosti kapacit pořezu.
Svaz zemědělských a lesnických podniků Rakouska zastupuje největší rakouské privátní lesnické podniky. V minulém roce se jim dařilo obchodovat hlavní sortimenty (SM/BO/JD) za průměrnou cenu 94,6 eur/m3, což je cena o 12% vyšší než v roce 2009, prvním normálním roce po vichřicích, kdy se cena pohybovala kolem 74 eur/m3. „To je významné zvýšení, které ale v podstatě odpovídá trendu vývoje cen od začátku krize. Kromě toho je nutné vzít v úvahu, že vyšších výnosů dosáhly pouze lesní podniky, které nabízejí smrk, borovici nebo modřín,“ vysvětlil F. Montecuccoli. Chtěl tím také upozornit na zcela odlišnou situaci v obchodu s listnatým dřívím. „Co se týká pokrytí celkových nákladů u listnatého dříví, dostáváme se do negativní bilance, zatímco u dříví jehličnatého je bilance od roku 2009 stále pozitivní. Připočteme –li k tomu větší objem porostů a vyšší podíl dříví pro pilařské zpracování, hovoří všechny tyto údaje ve prospěch jehličnatých dřevin. Bukové výřezy se obchodovaly v minulém roce za pouhých 74 eur/m3. Je jasné, že listnaté sortimenty jsou důležité z ekologických důvodů, faktem ale je, že ekologická hodnota žádné výrazné finanční zhodnocení nepřinese. Je správné, že se věnuje zvýšená pozornost listnatému dříví, ale my musíme konstatovat, že žijeme z jehličnanů,“ zdůvodnil situaci F. Montecuccoli.
Pokles cen kulatiny by měl krátkodobý efekt
Problém vidí prezident Svazu v nerovnoměrných těžebních nákladech v různých lokalitách Rakouska. Náklady na těžbu v horských oblastech jsou téměř dvojnásobně vyšší, než v nížinách a rovinách. Je nutné optimalizovat ceny, které umožní těžit v náročných a nepřístupných podmínkách alpských oblastí. Pilařský průmysl to podle něho nebude mít jednoduché. Ceny řeziva stagnují, pokles cen kulatiny by ale podle Montecuccoliho pomohl jen krátkodobě. Pak by stejně došlo k dalšímu snižování cen řeziva a pily by se dostaly do stejné situace.
Hlavní příčinu neuspokojivé situace na trhu s řezivem vidí F. Montecuccoli především v úpadku velkých trhů v USA. V důsledku toho se miliony kubíků přesunuly do Evropy, došlo k převisu nabídky a pilařský průmysl musel výrazně omezit výrobu. Majitelé lesů ale nemohou problémy zpracovatelů řešit. Je zřejmé, že převis pilařských kapacit neumožňuje zvýšení cen řeziva a tato situace se v dohledné době pravděpodobně nezmění. Pokud by ale ceny suroviny měly poklesnout řádově o 10 eur/m3, stala by se těžba v některých problematických polohách nezajímavou a ztrátovou.
Výhled do roku 2012
Důležitým úkolem do budoucnosti bude podle Montecuccoliho zaměření pozornosti na výzkum lesnické genetiky, pěstování a šlechtění dřevin. Ruku v ruce s tím je nutné na všech úrovních dosáhnout profesionalizace personálu a z hlediska potřeb podniků investovat do infrastruktury. „Vyšší zisky za rok 2011 nám konečně umožní realizovat již dlouho plánované investice“, konstatoval Felix Montecuccoli, který od roku 2012 očekává, že bude z hlediska cen a objemu těžby srovnatelný s rokem 2011.
Ne příliš pozitivně vidí Montecuccoli důsledky opatření v rámci rakouského „stabilizačního úsporného balíčku“, který podle něho postihne lesní podniky dvojnásob. Pro lesní podnik s rozlohou 1000 ha bude zvýšení odvodů znamenat ztrátu celkem 2 700 eur ročně. K tomu je nutné počítat se změnami v sociálním zabezpečení, s možným zvýšením daní a životních nákladů. „To je špatný směr,“ komentoval změny Montecuccoli, „reforma je nutná, ale je třeba ji přizpůsobit realitě.“
Podle www.derwaldbauer.at, red.
|
Rakouské lesy a lesnictví Při rozloze lesů 3,862 mil. ha je lesnatost Rakouska 46,7 %, z toho 20 % lesů jsou lesy horské, chránící níže položená území před lavinami a sesuvy půd. Bez této ochranné funkce lesů by byla řada regionů neobyvatelná. Podíl soukromých vlastníků na držbě lesů je 81 % (3,128 mil. ha), přičemž 45 % vlastníků má více než 100 ha a 9 % méně než 6 ha. Celková zásoba dříví je 1 159 mil. m3 s k., z čehož je 193 mil. m3 s k. v lesích veřejných a 966 mil. m3 s k. v lesích soukromých. Tomu odpovídá zásoba na 1 ha ve výši 300 m3 s k., při 263 m3 s k. v lesích veřejných a 309 m3 s k. v lesích soukromých. Při roční těžbě cca 19 mil. m3 b. k. se ve veřejných lesích vytěží asi 3,5 mil. m3 b. k., a v lesích soukromých 15,5 mil. m3 b. k. Podíl paliva na dodávkách je 18 %. Výše těžeb na 1 ha je u obou forem vlastnictví téměř shodná, ve veřejných lesích se při přírůstu 7,5 m3/ha těží 5,9 m3, a v soukromých lesích se při přírůstu 9,7 m3/ha těží 5,6 m3. Tempo zvyšování zásob dříví je (následkem většího nedotěžování přírůstu) vyšší v soukromých lesích než ve veřejných. Tradiční pojem rodinné lesnicko-zemědělské usedlosti naplňuje 50 % vlastníků lesů, 34 % vlastníků má i jiný zdroj obživy, 16 % vlastníků jsou důchodci. S tím koresponduje věková struktura vlastníků, ve které 79 % tvoří osoby ve věku 30–60 let, 6 % jsou mladí lidé do 30 let a 15 % důchodci. Všeobecným trendem posledních dvaceti let je pokles počtu lesnicko-zemědělských usedlostí a nárůst počtu vlastníků lesů, kteří v nich sami nehospodaří. S tím je spojené i zvětšování lesních majetků. Výměra lesů (i výše zásob dříví) roste přesunem zemědělské půdy do lesní (cca 5 tis. ha ročně), přičemž většina nových porostů nevzniká umělým zalesněním, ale postupným přirozeným zarůstáním pastvin a marginálních půd, které přestaly být intenzivně zemědělsky obhospodařovány. Proto je 90 % nárůstu lesní půdy v ekonomicky méně rozvinutých regionech a v kategorii soukromých vlastníků lesů, majících méně než 100 ha. Fragmentace lesů není problémem, ale správa malých lesů je v některých regionech neuspokojivá, a proto je rakouská lesní politika zaměřena na podporu sdružování vlastníků lesů malých výměr a na zvyšování odbornosti vlastníků (počet osob, které projdou odborným kurzem, je odhadován na 6 tis. ročně). Asi 10 tisíc soukromých vlastníků lesů a zemědělců se sdružuje v Land & Forst Betriebe Österreich, www.landforstbetriebe.at, s organizační strukturou podle spolkových zemí. Tato organizace je členem Confederation of European Private Forest Owners (CEPF) www.cepf-eu.org, European Landowner´s Organizations (ELO), www.europeanlandowners.org a PEFC International www.pefc.org. Lesy ve vlastnictví státu obhospodařují Österreichische Bundesforste AG, www.bundesforste.at.
|
