"Ekologická katastrofa tu nepochybně je a bude se šířit," řekl pro ČTK náměstek. Zdůraznil následky odlesnění, jako je eroze půdy a nedostatečné zadržení vody v krajině. Podle Dolejského v současnosti dávají lidé v anketách najevo, že jim u lesů nejde o maximalizaci zisku, ale o udržitelnou krajinu. Lesy ČR a také ministerstvo zemědělství podle něj na situaci reagovaly nedostatečně a hlavně pozdě. O narůstajících problémech tyto instituce věděly několik let. Rozsah katastrofy podle Dolejského ukazuje to, že ani při mnohem více diskutované kalamitě na Šumavě nebylo v letech 2008 až 2012 vytěženo tolik dřeva, co na severu Moravy v roce 2016.
Podle Vladimíra Simanova je na vině nejen sucho a kůrovec, ale zejména "nerespektování lesnických zásad ochrany lesů". Problém vidí ve vysokém průměrném věku lesů, s věkem totiž klesá odolnost stromů proti větru a také se snižuje jejich cena. V roce 2016 byla průměrná doba obmýtí (plánované produkční doby lesa) 115 let, zatímco v roce 1970 šlo o 102 let. Přestárlé porosty podle Simanova způsobí problémy v budoucnu, obnova lesů je nedostatečná.
Generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád podle ČTK zdůraznil vliv klimatické změny a extrémní výkyvy počasí. Podle současné legislativy produkce v lesích nespadají do krizového režimu, což lesníkům svazuje ruce. "Myslíme si, že by to tak být mělo," uvedl na semináři Szórád, který s návrhem na změnu oslovil vládu. Je podle něj potřeba přijmout mimořádné opatření, přesto úplné zastavení kůrovcové kalamity není možné.
Podle ekologa Josefa Fanty, který stál u zrodu Krkonošského národního parku a po emigraci pracoval na významných zahraničních vědeckých pracovištích, nestačí řešit akutní problém. "Pro český lesnický výzkum klimatická změna do nedávné doby neexistovala. Je to vina lesnické politiky, která nikdy nepoložila tuto otázku," uvedl pro ČTK. Na semináři zastupoval Platformu pro krajinu, která vznikla při Botanickém ústavu Akademie věd ČR a vyzvala vládu ke změně pohledu na lesy.
Kůrovec letos není na ústupu, podle zástupce Arcibiskupských lesů a statků Olomouc Petra Skočdopole vylétl již 15. dubna, tedy o měsíc dříve než loni. Společnost spravuje přes 40 000 hektarů lesa. Soukromí vlastníci lesů státu vytýkají i to, že je v boji proti kůrovci nepodporuje dostatečně. Potřebovali by zejména více vagónů ČD Cargo pro odvoz dříví a snazší udílení víz pro zahraniční dělníky pracující v lesích. Bez toho není možné kůrovcové dříví rychle zpracovat.
K lesům na Jesenicku chtějí poslanci z podvýboru zprávu inspekce
Poslanci z podvýboru pro ochranu přírody a krajiny se na jednání 25. 4. shodli na tom, že požádají Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP) o zprávu ke stavu lesů na severu Moravy. Zajímají se také o to, jak v této kůrovcové lokalitě hospodařily Lesy ČR od roku 2015. ČTK to řekla členka podvýboru a předsedkyně výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti).
Inspektoři loni kontrolovali, zda vlastníci lesů v části Moravskoslezského a Olomouckého kraje nepochybili a nepodcenili kůrovcovou kalamitu. "Usnesli jsme se, že požádáme ČIZP, aby nám neprodleně vydala protokol," řekla Balcarová. Podle jejích informací není průzkum ještě zcela uzavřen, závažná zjištění jsou ale již popsána.
Podle mluvčí ČIŽP Jany Jandové začala zmíněná kontrola loni. "Kontrola Lesů ČR není ukončena, proto není možné podle zákona v tuto chvíli sdělit více informací. Pokud budeme požádáni o výsledky z kontroly, žádostí se budeme zabývat," sdělila Jandová.
Podvýbor se hodlá obrátit i přímo na státní podnik. "Zároveň budeme žádat Lesy ČR, aby nám vydaly informace o hospodaření v lokalitě kůrovcové kalamity na severní Moravě od roku 2015," řekla Balcarová. Důvodem jsou pochybnosti, zda Lesy ČR nepochybily.
Podle ČTK, red.
Lesnicko-dřevařská komora se ohrazuje proti "apokalypse" v českých lesích
Andrea Pondělíčková, členka předsednictva Lesnicko-dřevařské komory (LDK), prezentovala v rámci semináře „Kůrovcová kalamita v českých lesích, její dopady a řešení" v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR stanovisko LDK ke kampani Hnutí Duha pod názvem ‚Zachraňme české lesy'.
„Vítáme krok Hnutí Duha směrem k racionální diskuzi. Hnutí Duha musí ale zároveň přestat strašit veřejnost a politiky neexistující apokalypsou českých lesů a začít skutečnou diskuzi založenou na faktech," uvedla Pondělíčková.
Kampaň Hnutí Duha 'Zachraňme české lesy' obsahuje dvě zcela rozdílné roviny. „Tou první je dokument 'Sedm bodů pro zdravé lesy', který vítáme, k jeho principům se v zásadě hlásíme. Věříme, že se nám Hnutí Duha prostřednictvím těchto sedmi bodů podaří ukázat, že máme společný zájem – trvalou udržitelnost lesů v ČR. Na těchto principech hospodaří čeští lesníci několik generací, na těchto principech stojí i naše legislativa, která patří k nejpřísnějším v Evropě. 'Sedm bodů pro zdravé lesy' považujeme za dobrý základ pro racionální a odbornou diskuzi obou stran o stavu našich lesů a péči o ně. Lesnicko-dřevařská komora ČR tedy tuto část kampaně Hnutí Duha vítá a připojuje se k ní," řekla Pondělíčková. K podpoře této části kampaně se připojil i generální ředitel LČR Daniel Szórád.
Zároveň ale LDK odmítá tu část kampaně, která zavádějícím způsobem hovoří o 'totálním kolapsu českých lesů' a vyvolává strach o budoucnost českých lesů a otázky ohledně kvality péče o ně. Zástupci lesnicko-dřevařského sektoru však jasně odmítají tvrzení, že se jedná o apokalypsu v českých lesích. Je skutečností, že máme v našich lesích mimořádnou kalamitu. Ale lesníci ví, jak postupovat. Potřebují však účinnou součinnost a podporu státních orgánů. Je nutné opustit některá dogmata a revidovat současné postupy. Vliv klimatických změn je jistě dominantní příčinou současného stavu.
„Je opakovanou skutečností, že Hnutí Duha pracuje s fakty velmi selektivně a nevybíravě. Nikde se v jejich kampani nedozvíte, že se celková plocha lesů v ČR zvýšila za posledních 50 let o více než 415 tis. hektarů, že je podíl jehličnanů a listnáčů v poměru 59% ku 41% , ani že 80% rozlohy lesů tvoří lesy smíšené. Proto s touto částí a formou kampaně samozřejmě souhlasit nemůžeme. Pečujeme o naše lesy desítky a stovky let. Lesy, tvořící třetinu území naší země, jsou tu díky nám, lesníkům, nikoli Hnutí Duha. Poplašná a zavádějící kampaň této organizace našim lesům nepomůže. Pomůže jim skutečně věcná a odborná diskuze všech, kterým na nich záleží," uvádí se ve stanovisku LDK.
Zdroj: TZ LDK
Kůrovec v parlamentu (Vladimír Simanov)
Dne 24. dubna 2018 uspořádal Výbor pro životní prostředí v prostorách parlamentu seminář pod záštitou poslance Vladimíra Koníčka "Kůrovcová kalamita v českých lesích, její dopady a řešení". Tisková zpráva ČTK, překvapivě zveřejněna ještě v průběhu jednání nevystihuje ducha jednání, byť odráží, co bylo na semináři řečeno.
V dnešních dnech je v mediích věnován tématu kůrovec nebývalý prostor, ale ještě koncem roku tomu tak nebylo. Spolu s několika lesníky jsme diskutovali, jak vzbudit zájem o tento problém, a vzhledem k tomu, že lesy jsou dominantní složkou životního prostředí, informovali jsme stručně o závažnosti stavu poslance RNDr. Koníčka, člena poslaneckého výboru pro životní prostředí. Pan poslanec zorganizoval seminář a požádal mně o úvodní informaci. Po ní následovala vyjádření MZe, MŽP, LČR, VLS a dalších. Všechny přednesené informace i volná diskuse byly určeny jako podklad pro rozhodnutí poslaneckého Výboru pro životní prostředí. Hodnotící funkce, kdo za co může, nebyla žádnému subjektu přiřknuta!
Mottem mého úvodního vystoupení „Kůrovcová kalamita v českých lesích a její souvislosti" bylo, že lesy poskytují nejen dříví, ale i lidské společnosti prospěšné účinky, vzhledem k nimž byly vždy zvláštním majetkem, nakládání s nimi nebylo nikdy úplně liberalizováno, a stát si nad nimi vyhradil dozor, bez ohledu na to, kdo je jejich aktuálním vlastníkem. A to je důvod, proč nemůže být dnes stav lesů záležitostí jen jejich vlastníků a správců, ale musí za něj cítit a nést odpovědnost i stát, - tj. vláda a parlament.
Jednáním se jako červená nit mělo táhnout, že příčina vzniku současného kritického stavu není jediná, a že je nutné říci, jaká opatření může poslanecký výbor iniciovat; co je možné a nutné na které úrovni ihned udělat pro zmírnění kalamity; vyhodnotit proč nastala; a vyvolat modifikaci legislativy a systému řízení lesního hospodářství, aby se situace neopakovala. V žádném případě nebylo cílem „najít na místě pachatele". Očekával jsem, že každý si svůj podíl na kalamitě přizná, protože bez identifikace problému nemůže být jeho řešení úspěšné.
Tisková zpráva ČTK ducha ani význam jednání ze 24. dubna nevystihuje, a její dikce budí dojem, že autorem není nezávislý novinář, ale Ministerstvo životního prostředí. Proti vyznění zprávy se důrazně vymezuji, a považuji za nutné zdůraznit, že lesnicky hospodařící subjekty, zejména ty, které spravují lesy ve vlastnictví státu, musí dodržovat pravidla, která si nevymyslely, ale kvůli jejichž dodržování si do nich „může každý kopnout". Je jisté, že na eskalaci kůrovcové kalamity mají také svůj podíl, ale jak se k podílu resortů postavilo MZe a MŽP „my nic – my muzikanti" - je nečestné.
V první větě tiskové zprávy označil náměstek ministerstva životního prostředí Vladimír Dolejský současný stav lesů za bezprecedentní ekologickou katastrofu, a podle něj se o zhoršování situace vědělo dlouhodobě. Toto prohlášení mně zaráží, protože si myslím, že ministerstvo životního prostředí existuje proto, aby ekologickým katastrofám zabránilo. Pokud toho nebylo schopno, i když dlouhodobě o nástupu katastrofy vědělo, pak je nejen zcela zbytečné, ale i škodlivé (třeba tím, že blokuje plošné chemické zásahy proti škůdcům). Podobně se z odpovědnosti a koncepčních opatření vykroutilo MZe.
V průběhu jednání bylo jednoznačně formulováno, že pojem kůrovcová kalamita je eufemismem pro krizi lesnictví. Tu nevyřeší výjimka z dovoleného zatížení kamionů, nákup dalších lapačů, umělé mokřady a nábor dřevorubců v zahraničí. Bez systémových změn a změn legislativy (zejména zákona o veřejných zakázkách) nelze krizi lesnictví vyřešit.
„Na tahu" je teď Výbor pro životní prostředí, a nezávidím mu.
Vladimír Simanov
Komentáře
Stejně tak by mě ale zajímal zdroj informací LDK, kteří tvrdí, že "podíl jehličnanů a listnáčů v poměru 59% ku 41% , ani že 80% rozlohy lesů tvoří lesy smíšené".
Zelená zpráva MZe http://eagri.cz/public/web/file/567452/Zprava_o_stavu_lesa_2016.pdf říká něco trochu jiného: jehličnaté porosty (s podílem listnáčů do 25 %) tvoří 64,7 %, celkový úhrn jehličnatých dřevin 72 %. Je jasné, že trend je v tomto ohledu příznivý a že změny v druhové skladbě lesů jsou běh na dlouhou trať, a všichni to víme. Takže předkládat takto nepravdivé informace poslancům, veřejnosti nebo sami sobě do kapsy je zbytečné. Ono stačí vylézt za ves do lesa (dokud se to ještě smí), aby člověk těch 80 % smíšených porostů viděl sám.
Co se týká toho obmýtí, 115 let snad úplně přestárlý porost není a těžko to lze vypichovat jako jádro problému. Ono to bude taky o struktuře porostů a tlak na nízké obmýtí pak tím, co tu uvádí pan Buršík - jde tu především o prachy. Kam se poděje charakter lesů jak jsme ho znali, vč. starších porostních skupin, je každému ukradené. O biologické rozmanitosti porostů, kde tyhle složky budou chybět ani nemluvě.