"Plocha lesních pozemků trvale mírně roste, a to v důsledku převažující výměry nově zalesněných původně nelesních pozemků nad výměrou pozemků, které jsou z různých důvodů z lesa odnímány," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman. Na vývoji se mimo jiné podle něj podílí finanční podpory určené na zalesňování úrodných zemědělských půd.
Zisk vlastníků z hospodaření v lesích po výrazném propadu v letech 2006 až 2009 a jeho následném zvýšení v letech 2010 a 2011 rostl i loni u všech kategorií vlastníků v průměru o šest procent na 3102 Kč na hektar. Zatímco u státních lesů dosahoval zisk před zdaněním na hektar včetně dotací 3907 korun, u lesů soukromých 2103 korun. Nejmenší zisk vykazovaly lesy ve vlastnictví měst a obcí (1452 Kč na hektar). Výrazné zlepšení ekonomické situace u vlastníků lesů ovlivnila podle MZe zejména trvalá poptávka po dříví i přes výrazný nárůst průměrných cen u rozhodujících sortimentů.
Průměrná mzda zaměstnanců v lesnictví a v souvisejících činnostech vzrostla oproti předchozímu roku o 4 procenta. Tempo růstu průměrných mezd v lesnictví tak sice předstihlo růst mezd v průmyslu (3,5 %) i v národním hospodářství (2,7 %), nadále však zaostává absolutně o 1 885 Kč ve srovnání s průmyslem a o 1 225 Kč ve srovnání s průměrnou mzdou v národním hospodářství.
V souvislosti s odlovy zvláště černé zvěře a většiny druhů ostatní spárkaté zvěře zpráva uvádí, že přestože byl zaznamenán nárůst proti roku 2011, bude i v dalších letech potřebné snižovat stavy této zvěře. Loni bylo uloveno 185 381 kusů černé zvěře, tedy o 39 074 kusů víc než v rekordním roce 2010. S ohledem na škody působené především na lesních porostech i nežádoucí narušování genofondu jelena evropského je nutné redukovat siku japonského. Na výši lovu se projevila nejen kampaň MZe, včetně doporučení pro státní správu myslivosti, ale i přístup uživatelů honiteb k redukci početních stavů spárkaté zvěře.
Lidé loni nasbírali lesní plody za rekordních 7 miliard korun "V uvedené hodnotě se promítl jak vývoj cenové úrovně, tak aktualizovaný počet domácností," uvedlo ministerstvo zemědělství (MZe) ve zprávě. Objem sběru lesních plodin v jednotlivých letech výrazně kolísá, protože je silně ovlivněn úrodou, která závisí hlavně na počasí. Slabší produkce naopak zvyšuje ceny lesních plodin. Finanční vyjádření sběru proto nemusí odpovídat poklesu objemu sebraných plodin. Houby se na celkovém množství sebraných lesních plodin každoročně podílejí více než z poloviny. Češi jich nasbírají v průměru takřka 22.000 tun, v peněžním vyjádření za více než dvě miliardy korun. V loňském roce sběr hub dosáhl bezmála 33.000 tun, oceněn byl na 5,2 miliardy Kč. Z hlediska množství byl pro houbaře a sběrače lesních plodů dosud nejhojnější rok 1995. Tehdy nasbírali téměř 58.500 tun lesních plodů, v průměru si jich z lesů ročně přinesou více než 38.000 tun. Ve finančním vyjádření byl až dosud nejlepší rok 2011, kdy si Češi domů přinesli úrodu za takřka šest miliard korun. V intenzitě sběru lesních plodin na jednotku plochy existují značné rozdíly mezi kraji, což ovlivňuje nejen aktivita domácností, ale také počet obyvatel. Výrazně nadprůměrné množství se sbírá ve středních Čechách, kam vyrážejí především obyvatelé Prahy. Z dlouhodobého hlediska nadprůměrná byla loni také návštěvnost lesů. Jeden Čech do lesa loni zavítal v průměru 23krát. Přehled - produkce a návštěvnost lesa v r. 2012 (zdroj: MZe) |