Mnoho těchto porostů má navíc nevhodnou druhovou skladbu. Hodnocení je definované mírou defoliace, tedy relativní ztrátou asimilačního aparátu v koruně stromu. ČR se řadí mezi státy s nejvyšší mírou defoliace v Evropě.
Špatný stav stromů je podle zprávy dán "spolupůsobením sucha, opakujícími se dlouhotrvajícími vlnami veder, biotickými činiteli napadajícími oslabené porosty chřadnutím, nevhodnou druhovou skladbou, velkými plochami stejnověkých porostů nebo imisní zátěží."
Mladší porosty do 59 let vykazují mnohem menší poškození - jedná se o 26 procent jehličnanů a 24,7 procent listnatých stromů. Podle České informační agentury životního prostředí (CENIA) je to tím, že mají větší vitalitu a schopnost odolávat nepříznivým podmínkám. Rozloha mladších porostů by měla činit 18 procent, loni to bylo mezi 14,8 a 16,6 procenta.
Druhová skladba lesů je podle zprávy též problémem. Loni byly jehličnany téměř na 72 procentech lesní plochy, podle doporučené skladby by měl být podíl 64,4 procenta. Smrk zabíral polovinu plochy lesů, borovice 16 procent, modřín necelé čtyři a jedle pouhé jedno procento. Z listnatých stromů dominovaly buky (osm procent) a duby (sedm procent). Podíl listnáčů se ale mezi lety 2000 a 2017 zvýšil z 22,3 na 27 procent.
Loni byla zalesněna plocha o velikosti 244,46 kilometru čtverečních, přirozená obnova tvořila necelou pětinu zalesněných ploch. Celkový průměrný přírůst pak podle zprávy loni dosáhl 18 milionů metrů krychlových bez kůry, zatímco celková těžba činila 19,4 milionu m3. Vyšší podíl těžby než přírůstu nastal potřetí od roku 2000, což bylo zapříčiněno zpracováním dřeva z kůrovcové kalamity.
Podle ČTK, red.