„S ohledem na reálné možnosti státního rozpočtu jsme se dohodli na uvolnění dvou miliard z vládní rozpočtové rezervy a dalších 1,6 miliardy korun půjde z rozpočtových rezerv rezortu zemědělství. Dosud naše ministerstvo nestátním i státním vlastníkům lesů poskytlo na zmírnění kůrovcové kalamity více než devět miliard korun,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman.
Peníze lesníci využijí především na obnovu lesa po kalamitě. Loni vysázeli lesníci rekordních 128,5 milionu listnáčů, zatímco jehličnanů bylo 77 milionů sazenic. Obnoveno bylo téměř 40 tisíc hektarů lesa, z toho sadbou téměř 34 tisíc hektarů a zbytek přirozenou obnovou.
Ministerstvo zemědělství doposud realizovalo dvě fáze dotačního programu. Při první za roky 2017 a 2018 poskytlo nestátním vlastníkům lesů podporu 2,78 miliardy korun, při druhé za rok 2019 vyplatilo vlastníkům nestátních lesů příspěvky v objemu 4 miliard a subjektům hospodařících ve státních lesích 2,52 miliardy korun. Celkově dosud na zmírnění kůrovcové kalamity MZe poskytlo 9,3 miliardy korun. Vzhledem k letošnímu růstu tržních cen jehličnatého dříví nebude příští rok program pokračovat a nahradí ho nové podpory zaměřené na adaptaci lesů na změnu klimatu.
Letos se při poskytování příspěvku za rok 2020 nově připojí i Ministerstvo životního prostředí, které bude příspěvek poskytovat v případě nestátních lesů na území národních parků a jejich ochranných pásem.
Další peníze získají vlastníci lesů díky novým pravidlům poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích od počátku příštího roku, kdy začne platit připravovaná novela nařízení vlády (č. 30/2014 Sb.). Vzhledem ke zvýšení sazeb stávajících příspěvků a zařazení dalších podporovaných činností vzroste objem vyplacených příspěvků až o 1,6 miliardy korun (na celkových 3,8 miliardy korun) ještě v roce 2022 a až o 2,9 miliardy (na celkových 5,1 miliardy) počínaje rokem 2023. Převážná část vyplácených peněz, kterou představuje příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů, půjde z Národního plánu obnovy, v červenci schválila Evropská komise. V tomto plánu je na budování lesů odolných klimatické změně určeno pro následující tři roky celkem 8,54 miliardy korun a dalších 300 milionů pro podporu zadržování vody v lesích.
Částka 3,6 miliardy korun, vyčleněná od státu na pomoc pro nestátní i státní vlastníky lesů jako příspěvek na škody způsobené kůrovcovou kalamitou v roce 2020 je podle SVOL zcela nedostatečná. Vlastníci vyčíslili minimální částku za „kůrovce“ v roce 2020 na 7 miliard korun.
Čtěte také: Senát chce po státu sedm miliard korun jako náhradu škod po kůrovci
„Výsledek jednání Ministerstva zemědělství a Ministerstva financí je pro nás obrovským zklamáním. Částka 3,6 mld. Kč pro všechny vlastníky lesa znamená ve skutečnosti kompenzaci necelých 10% újmy která státním i nestátním vlastníků lesa v roce 2020 v důsledku kůrovcové kalamity, deformace tržních cen prací, sazenic a při prodeji kůrovcového dříví vznikla. Zejména menší vlastníci v nejhůře postižených oblastech nebudou tak schopni řádně obnovit své zničené lesy, kalamita je připravila o příjmy z prodeje dříví i na několik desítek let dopředu. Chápeme napjaté diskuze při řešení požadavků na státní rozpočet v důsledku pandemie, tornáda a ostatních neočekávaných událostí. Obnova lesů je však klíčová pro zmírnění změn klimatu, CO2 neutralitu i zvýšení biodiverzit naší krajiny, “ říká místopředseda SVOL pověřený vykonáváním funkce předsedy Ing. Stanislav Janský. .
Jednatel společnosti Městské lesy Dačice, masivně postiženého kůrovcovou kalamitou v předchozích letech, Ing. Kamil Kupec upozorňuje na to, že nedostatek financí může v konečném důsledku vést až k úplnému zastavení zaslesňovacích prací.
„Majetek města Dačice byl v průběhu let 2015-20120 postižen kůrovcovou kalamitou takovým způsobem, že bylo během těchto let odlesněno 60 % výměry lesa. To představuje holiny v celkové rozloze více jak 220 ha. Náklady na zalesnění a následnou péči o nově obnovené porosty jsou v průměru na 1 ha 270 tis. Kč. Celkově tedy musí vlastník vynaložit prostředky ve výši cca 60 mil. Kč. To jsou nutné výdaje, tak aby byly znovu obnoveny všechny funkce lesa, jak je vyžaduje objednávka společnosti. Během příštích 20 let jsou těžební možnosti minimální, a proto není žádný finanční příjem hospodaření na lesním majetku. Jediným zdrojem finančních prostředků jsou tedy dotační tituly, kompenzace a vlastní zdroje. Do současné doby společnost obdržela příspěvky ve výši 8 mil. Kč to představuje zlomek nákladů na obnovu lesních porostů. Nedostatek finančních prostředků se projevuje zpomalením obnovy holin a může dojít až k úplnému zastavení zalesňovacích pracích. Toto zastavení bude mít fatální důsledky nejenom pro vlastníka, ale celou společnost. Zejména s ohledem na klimatické důsledky v regionu, protože stejně jsou postiženi všichni vlastníci lesa na Dačicku a zejména drobní vlastníci nemají jiné finanční zdroje na obnovu svého majetku.“
SVOL v souvislosti s trvale udržitelným financováním lesnicko-dřevařského sektoru upozorňuje na fakt, že tento dotační titul v příštím roce skončí a je nejvyšší čas významně postoupit v jednání o budoucnosti financování lesů. Z možných variant řešení se jeví jako nejoptimálnější tzv. „platba za mimoprodukční funkce lesa“. Podle předběžného odhadu SVOL by toto řešení předpokládalo vyčlenit z rozpočtu MZe 10–12 miliard korun ročně. Mnozí vlastníci přišli o zdroj příjmů až na 40 let dopředu a jejich situace je kritická.
Podle TZ MZe a TZ SVOL
