Ministerstvo zemědělství zřídilo stálou pracovní skupinu složenou ze zástupců širokého spektra institucí, jejímž úkolem je hledat řešení nejpalčivějších problémů vyvolaných kůrovcovou kalamitou. Na jejím třetím jednání dne 23. 7. 2018 vystoupil místopředseda SVOL Ing. Richard Podstatzký Thonsern s několika návrhy:
Návrhy místopředsedy SVOL pana Richarda Podstatzký Thonserna
1. Při zvládání kůrovcové kalamity je nutno skladovat velké množství vytěženého dříví. K tomu by bylo možné v řadě případů využít také přilehlých zemědělských pozemků. To však v současné době není možné, protože by použitím těchto pozemků pro uskladnění dříví přišli o zemědělské dotace. Je proto nutné, aby ministerstvo zemědělství na rok 2019 připravilo takové opatření, aby zemědělci nepřišli o dotaci na plochu při skladování dřeva. Ministr zemědělství uvedl, že resort činí patřičné kroky a záležitost bude zařízena.
2. Dále SVOL navrhuje urychlené udělení výjimky pro užití chemie na asanaci kůrovcové dřevní hmoty osobám tzv. neproškoleným. Tisíce drobných vlastníků nemohou samostatně zakoupit a použít potřebné chemické přípravky, neboť nemají potřebná školení. Nemohou si tak ve vlastním lese sami kůrovcovou dřevní hmotu asanovat a musí si tyto práce objednávat jako službu u specializovaných firem. V současné kalamitní situaci jim tak hrozí velké nebezpečí z prodlení. Dle sdělení ministra zemědělství budou výjimky uděleny, úřad na tom pracuje.
3. Jedním z velkých problémů je nedostatek pracovníků. Řada členů SVOL si sama iniciativně sjednala dělníky z Ukrajiny, kteří pracují na území ČR například s polským pracovním povolením. Firmy, které Ukrajince zaměstnávají, jsou však pod neustálým tlakem celní správy ČR, každý týden probíhají zátahy na ubytovnách od Celní správy, a tito pracovníci jsou častokrát vyhošťováni. Požadujeme, aby tlak státní správy na zahraniční pracovníky a jejich zaměstnavatele přestal a aby byl brán ohled na celkový nedostatek pracovníků pro zvládnutí kalamitní situace. Ministr zemědělství přislíbil hledat okamžitá řešení na úrovni vlády.
4. Důležitým ekonomickým aspektem je odbyt dřeva a jeho včasné zpracování na pilách. Ministerstvo průmyslu a obchodu přislíbilo poskytnout dotace pro malé a střední pily do regionů tak, aby se v budoucnu zlepšila možnost odbytu dřevní hmoty přímo v místě. Apelujeme na urychlené vyjasnění administrativního postupu pro získání těchto dotací tak, aby bylo možné podávat žádosti ještě letos.
5. Zvládnutí kůrovcové kalamity a následná obnova lesa je pro vlastníka velkou ekonomickou zátěží. Řeší ve svém rozpočtu téměř finanční kvadraturu kruhu – pokles cen dříví na trhu a v krátké době vysoké náklady na obnovu kalamitních ploch. Musí udržovat kladnou bilanci svého rozpočtu, nemůže se zadlužit. Zde by měl pomoci svojí podporou stát. I přes určité přislíbené zvýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu pro lesní hospodářství na příští rok, je nutné hledat další možnosti.
Proto SVOL navrhuje poskytnout vlastníkům lesů dvě daňové úlevy:
• Za prvé by to mohly být „daňové prázdniny" pro vlastníky nestátních lesů u daně z příjmu. Navrhujeme příjem z prodeje kůrovcové dřevní hmoty nezahrnovat do příjmů ovlivňujících základ daně. Proč toto opatření? Firmy, které obdrží příjem z prodané kůrovcové dřevní hmoty, budou v následujících letech potřebovat peníze na zalesnění kalamitních holin, na zřízení oplocenek a na pěstební práce. Dotace na zalesnění, které nestátní vlastník obdrží, přijdou na účet vždy až po provedené práci. Nicméně v lese tyto finance potřebujeme již na samotný nákup sazenic a jejich výsadbu. Firmy musí udržovat své cash flow v kladných hodnotách. Navrhujeme proto zmíněný příjem nedanit a peníze využít na zalesnění a jiné práce. Bez složité tvorby účetních rezerv.
• Za druhé by mohla být DPH u palivového dřeva snížena z 15% na 10%. V mnoha regionech ČR je na venkově velká poptávka po palivovém dřevu. Řada vlastníků lesů z důvodu potřeby expedice dřeva zlevnila cenu metrového smrkového palivového dříví. Toto dřevo se tak již prodává za cenu výrobních nákladů. Firmám by si tak nevydělaly peníze tolik potřebné na zalesňování v dalších letech.
Podle vyjádření Richarda Podstatzký Thonserna je kůrovcová kalamita zatím ekonomickou krizí, ale velmi rychle se může stát krizí ekologickou, a to při nezalesnění stovek hektarů vzniklých holin po těžbě kůrovcové dřevní hmoty. Dále uvedl: „Pokud soukromí vlastníci neobdrží dotace finanční podpory nebo daňové úlevy, nebudou schopni udržet kladné cash flow, nebudou mít prostředky na nákup sazenic a jejich výsadbu, vzniklé paseky se budou velmi rychle vysušovat a dojde k erozi půdy. Potom můžou úředníci z České inspekce životního prostředí udělovat pokuty na všechny strany a hrozit sankcemi, ale s prázdnou peněženkou žádný vlastník paseky nezalesní. Tito lidé pak budou nuceni své pozemky prodávat pod cenou různým spekulativním firmám z Kypru, u kterých se pak nikdo konkrétního vlastníka nedohledá. Pomoc státu při řešení kůrovcové kalamity a spolupráce všech resortů je nezbytná.“
Podle TZ SVOL ČR (26. 7. 2018), red.
Komentáře
Jestli někdo mysli druhovou přeměnu českých lesu OPRAVDU vázne, tak LCR to nejsou. Jednotliví lesníci s příslušnými pravomocemi, zaměstnanci LCR, ti ano. Ale ten moloch jede postaru a dokud mu opravdu nebude hořet koudel u zadku, nic zasadnejsiho nezmění.
A pokud jde o rozdíl teplot mezi holinou a stinnym lesem, je realita přece jen trochu jiná. Měřil jsem to naposled včera v 15 hodin, vzduch na pasece 44, vzduch v sousední huste smrkové plantáži 27, teplota ve stínu 33,5.
Chování předků je tedy pochopitelné a v kontextu doby omluvitelné, ovšem ve světle nových poznatků už neobstojí. A tím nemyslím jen nynější horké a dlouhodobě suché počasí, ale i vliv opadu smrkového jehličí na chemismus půdy, vliv mělkého kořenového systému na podzolizaci, hromadění surového humusu, tedy faktickou ekologickou likvidaci stanovišť. Tyto věci jsou také známy už desítky a desítky let, a nikdo ze "zodpovědných" nejen u nás, se tím nehodlal zabývat.
Chyba je především v holosečném hospodaření jako takovém. To je zcela v rozporu s přirozeným mechanismem rozpadu středoevropského lesa, který je vždy maloplošný, mozaikový. I v rámci smrku časem převládnou pionýrské ekotypy, dochází tedy i k člověkem vynucené degeneraci této dřeviny, nejen k primární likvidaci stanoviště opakující se pasekou.
Našim lesům byl tedy vnucen model vhodný pro Skandinávii, a to i tam pouze severněji od 60. rovnoběžky. Už tehdy to bylo špatné, a teď, s oteplováním, už to jasně vnímá i totální laik.
Ať už se to bude "standardnímu lesníkovi" líbit či nikoliv, holoseče budou muset být zásadně omezeny, protože jinak budeme čelit obrovským problémům při zalesňování a zajišťování nových kultur. Ekonomika holosečí, pokud zahrne i tyto, nyní už evidentní náklady, bude i pro toho nejzavilejšího lesního technokrata někde úplně jinde, než byla pro nějakého saského lesníka v třírohém klobouku, který nadšeně sázel řádky smrku či sosny na nějakou chudou, léta nevyužívanou vřesovou pastvinu ve středním Německu.
Byla to dobová ekonomika, co smrkové plantážnictví prosadilo, a bude to zase ekonomika, která mu už v brzké době srazí vaz.
Státem přidělený lesní správce řekl jednomu soukromému vlastníkovi lesa (do 5 ha), že stromy napadené kůrovcem stačí odvézt z lesa; odkornit a zničit kůrovce není nutné. Co si o tom myslíte ?
V tomto letáku min. zeměd. se píše, že napadené stromy se můžou odkornit nebo chemicky asanovat:
eagri.cz/public/web/file/578625/TZ_Kurovci_2018___priloha_2___letak.pdf
Takže to je ještě podle staré vyhlášky ?
Celá novela je dostupná na:
https://www.zakonyprolidi.cz/print/cs/1996-101/zneni-20180511.htm
Na nadstandardní platy mužů v offroadech s hradeckými SPZkami být musí, i kdyby usychala polovina republiky. Vždyť po nich potopa, protože až začnou ty nové plantáže za 20-30 roků schnout, budou oni už dávno v důchodu a jak je jejich dobrým zvykem, budou kroutit svými hlavami a říkat: - no to víte, nedalo se nic dělat, eeeeh, to byla taková doba, zákony, lidi nebyli, lesy se neuklízely, eeeeeh.
Mají v tom kroucení hlavou už generace dlouhou praxi. Stát ve státě, bratrstvo nedotknutelných.
Naštěstí existují i menší vlastníci disponující dosud selským rozumem. A ten jim radí nekupovat dotované smrčky (uvidíte, jak smrko-lobby vyrukuje k podzimnímu zalesňování s eeeeeh, pěstujme smrk jako příměs i v pahorkatinách, eeeeeh, použijme ho jako přípravnou dřevinu, eeeeeh, co máme dělat s těmi smrčky ve školkách, eeeeh, z čeho mají školkaři platit hypotéky?).
Kdyby se o ten pozemek vůbec nestaral, kdyby ho jeho předkové nechali zarůst vrbami a lískou, kdyby ho někdo (samozřejmě protiprávně) začal využívat jako nelesní a jen z něj sklízel seno nebo dokonce i kopřivy ke krmení husí, dostane z něj nesrovnatelně víc, než z pěstování "výnosové dřeviny"!
Jako skoro pokaždé v posledních letech, reagují i zde "oficiální místa" na situaci, která už byla, přičemž situace dnešní už je mezitím horší. Tedy nikoliv "pokud se neučiní to a to opatření, může nastat ten a ten problém", ale "ten a ten problém" už dávno nastal.
Jsem jen malý vlastník, ale od konce května mi na kraji lesa leží 22 kubíků kůrovcového smrku. V květnu mi byla přislíbena cena 1050 Kč za kubík (ústně), teď před týdnem už jen 828 Kč za kubík - opět ústně. Můžu to odvézt na smysluplně vzdálenou pilu "až budou mít kapacitu" - což může být klidně i v září nebo říjnu. Pak budu třeba rád, že to prodám za 700. Nebo to můžu odvézt někam 100 km daleko a přijít o ty peníze platbou za dopravu.
Pro taxátorské a další smrkofilní mudrce poznamenávám, že těžbu jsem provedl okamžitě po vyznačení, stromy byly dávno ještě celé zelené.
Nebýt všude kolem kilometry a kilometry smrkových polí, odkud to ke mně nalétlo (můj les je přitom dávno smíšený), ty stromy by rostly a já bych za ně dostal někdy z x let z běžné těžby i 2-3 násobek.
O tom, že se smrk nemá pěstovat v monokulturách a už vůbec ne v ekologicky nevhodných podmínkách, se mluví nejpozději od padesátých let minulého století.
Kdo je zodpovědný za to, že se od té doby dodnes nedodržují doporučení řady odborníků k tomu vydaná?
Kdo za to mně a dalším tisícům vlastníků za tyto chyby zaplatí?
Pravda je taková, že na práci v lese bude lidí vždycky málo. Lidé se do lesa bojí umazat, ztratit signál, připravit se o civilizační výhody apod.
Proto si myslím, že i takový blázen jako Vy tam může chodit, já po Vás střílet nebudu a nikoliv proto, že nemám zbraň, ale proto, že mi nevadíte. A pokud se někde přivážete řetězem se zámkem, tak Vám popřeju, abyste nakonec našel od něj klíč a maximálně Vám před oči pověsím nějakou odbornou literaturu, abyste ten čas nějak zužitkoval - například nějakou o pojmosloví slunečný den a solární radiace.
Naposledy připomínám, že v hodnocení fungování NGO nelze mísit Člověka v tísni a Hnutí Duha, protože mám za to, že Člověk v tísni nemá problém převzít odpovědnost za slabosti druhých lidí !
https://www.youtube.com/watch?v=oVFK32He3VM
Mít na kraji lesa dřevo půl roku a čekat na smilování Boží, to mi k Vám teda moc nesedí Vladimíre!
A chemicky asanované - doslova čítankově. To víte - chemik!:-)
Musím Vás zklamat, já opravdu nejsem zastánce ponechání hospodářského lesa "přirozenému vývoji", i kdyby to bylo legální, pokud vidím, že pod smrkovým polem se mi obnoví jen bříza, černý bez, maliník, jíva a ostružiny.
Co je ovšem podstatné, je to, že jak jsem naznačil v příspěvku výše, pro drobného vlastníka není za současné situace žádná cesta, ano jak zabránit kalamitě ve svém lese, ani jak za kůrovcové smrky z něj dostat částku převyšující náklady na těžbu a dopravu.
Což je i odpověď na tu nesmyslně tisíckrát opakovanou mantru o tom, že za kůrovce může "nepořádek v lese".
Pokud máte jiná čísla, nepochybně je dáte na stůl. Aby si všichni ti lidé, kteří zrestituovali v 90.letech nadšeně les po dědovi a mysleli si, jak ho jednou vytěží a z peněz si třeba opraví domek nebo zaplatí dětem studia, mohli počíst.
To je výsledek vaší "skupiny", nikoliv mé. Mně to vysvětlovat nemusíte, já les pěstuji z nadšení, ne pro peníze. Vysvětlete to těm lidem, jimž "lesní odborníci" svou "profesionální péčí o les" vytahali z kapsy jejich peníze, za které namnožili několik milimetrů dlouhého broučka, který by do bučin a bukojedlin ani nepáchl:-(
Protiargumenty? Nula.
Blahosklonně rozdávat plusy a mínusy, to by vám pánové šlo, to už víme.
Horší už to bude se zajištěním, aby vámi "odborně" opečovávané lesy začaly vypadat zase jako lesy a ne schnoucí továrna na sirky v měřítku 500:1.
Ale psát mínusy je mnohem jednodušší. Zatím ještě můžete.
Ale prosím pozor, státní vlastník se v tom veze taky, stejně jako Vy a já. Špatné ceny za dříví, nekontrolované šíření brouka, dlouhé odvozní doby - zacyklený příběh. Prosím Vás, z toho tyje někdo jiný než revírníci, nebo Szorádovo pohrobci. Tady je ještě penězochtivá lobby privatizantů a samozřejmě překupníků. Nejvíc dneska frčí výroba (harwestory) a doprava (ta na první místě). Mašinu za 7,5 mil CZK splatíte za rok a půl a pak to hrnete. To jsou zlatý časy jak pro broučka, tak pro dopravce, tak pro harwestoráky. Proto to nikomu z vládnoucích žlučí nehýbá - koncerny holdují a slaví. S tím ale nemá sázení smrku před 50 lety nic společného - respektive dnes se sklízí peníze vyprodukované od tehdy. Proto těch bláznů, kterým skutečně vadí, že kůrovce žere je tak málo. Jedni vydělávají na dřevě zdánlivě zcela bezzceném (zajímavé, že ho chtějí až v Čině) na druhé straně jásají tzv. ekologové, že jde nenáviděný smrk do háje.
Kde je nějaký koncept řízení? Kde je politika dotovaného výkupu poškozeného dřeva od vlastníků? Kde jsou nasmlouvané dodávky do zahraničí (jedno jestli Rusko nebo Amerika)?
Kde je funkce státu?
No a co mám vlastně na mysli? Korupci a klientelismus. Spolehlivá metoda návratu k "pružnosti a efektivitě" C. K., popř. Gosudárstva.
(a ještě mi odpusťte, že jsem rozvrkočen a zase to sem nasázím v poněkud širším záběru)
1) S tím JS je to kapánek jinak (jako v tom židovském vtipu). Ale můžete to obrátit "ve svůj prospěch", chcete-li testovat své orgány. No prostě jej decimuje chalara v závislosti na struktuře daného segmentu porostní skupiny. Monokulturní, čistá jasenina, kde jsou ještě v 80ti letech patrné řady, v nichž byla sázena, jí padá za oběť velmi snadno.
Má soukromá hypotéza: jelikož empirická data hovoří o dalších faktorech, jež chalaře napomáhají a ta spolehlivě likviduje všechny věkové třídy, mám za to, že do věci vstupuje už školkaření, původ sadebního materiálu (ekotyp), zvěř, péče o MLP, bohužel také zpracování NT, apod. Lýkohub, že áno. Vycházím ze zkušeností hajného Arcibiskupských tento. Rok jsem pro ně pracoval. Jednak mohu dosvědčit, že tento staronový vlastník patří také mezi ty osvícenější a v luhu rozhodně nešetří bezprizorní SM - např. v naháňkových hlavách bývalých soc. bažantic - ale ani ten naprosto špatně využívaný JS (všechny 3 druhy). Vypracoval jsem projekty rekonstrukce "degradovaných" porostů jako podklad pro žádost na OSSL a během pár týdnů jsme to rozjeli. Po schválení výjimek apod. Detaily pominu, bylo by to na dlouho. V principu šlo o obnovu produkčního, hospodářského lesa a ne všechny moje názory byly rozhodující, ale stejně mne těšilo, že se to pružně a efektivně vyřešilo. Jiná věc je ve střetu se zájmy ochrany přírody, tam vymastí staré listnaté souše jen proto, aby "vyčistili les" a eliminovali důvody pro jakékoliv choutky OOP na vyhlášení maloplošného CHÚ. Zkousnul bych redukci pěstebních projektů z praktických důvodů (i když já bych si to na úseku uřídil, ale jsem loajální), co ovšem zkousnout nelze, je jejich otřesná personální politika a náš, tolik český, klientelismus. Najdeš-li si zhotovitele jiného, než preferuje fořt, máš prostě, hochu, smůlu.
2) palivo...copak kmenoviny (80 - 90 let), tam je to v duchu Najšeho příspěvku. Ale vemte si "červenou věkovku" (i laik si může otevřít na geoportálu LČR porostní mapy a jít se podle nich podívat do "svého lesa", aby se zamyslel nad historií těchto mladých porostních skupin). Jde mi o to, že moderní Zákon o lesích vešel v platnost r. 1996 vč. prováděcích předpisů (ne zcela přesně) a to je víc než 20 let, čili v LHP s platností od r. 2017 jsou tyto por. sk. na porostních mapách červené a tedy už i atraktivní pro klasické kalamitní lýkožrouty! Něco, co se tu (opět) zastírá, ale ta data nejsou tajná. Když se mrknete na velikost, tvar, třeba expozici a umístění mezi dalšími porostními skupinami, poptáte se OLH, určitě přijdete (množné číslo, oslovuji všechny zájemce) na své hypotézy. Co se v tom místě poměrně nedávno stalo (všem je asi celkem jasné, že souvislé homogenní plochy nad hektar jsou pozůstatkem nahodilých, nikoliv úmyslných těžeb), kdo a proč rozhodl vyřešit to tak a ne jinak (proč např. nejsou - čistě teoreticky - v x-hektarové por. sk. větší či menší "kotlíky" nebo spíše pestřejší skupiny jiných dřevin), atd., atp. V tomto světle je možné hodnotit práci místních lesníků. Pokud je zájem. Nejasný nebo mlhavě definovaný vlastník nějaké závěry ovšem ztěžuje. Stát nestanovil žádné své priority. Dřevěná kniha je vágní konstatování toho, že "nám to vyhovuje", koncepce nula nula nic.
K tomu jasanu. Stávající vyhláška povoluje v rámci MZD obnovu kdečím a ke stanovištním podmínkám se má pouze "přihlížet", nikoliv považovat je za klíčové, což je jedna z jejích mnoha chyb. Viděl jsem případy, kdy byl mezi bukový nálet vysazený na JV svah jasan a olše, načež byl v následujících letech předrůstavý buk vysekáván. Dnes, po 20 letech, tam ten jasan stejně není, zato je tam ten mnohokrát vysekávaný buk, habr a dub zimní. Škoda těch peněz za jasan, co víc říct - ale vše proběhlo dle zákona.
Další obrovský problém je nedostatečná kontrola výchovy porostů. Někteří zmiňují smrk jako přípravnou dřevinu - požádal jsem o příklady, kde se tak děje, odpovědi jsem se nedočkal. Výsledkem je zase smrčina - standardní lesník nevykácí smrk v konkurenci s bukem, to jsem opravdu ještě neviděl:-(
Mýlí se v některých věcech ovšem i někteří "environmentálně zdraví" lesníci, například v pochybnostech o vysazování buku na paseky. S výjimkou vyloženě suchých a teplých lokalit toto ale funguje, navíc často i pouze s nátěrem, bez oplocení. Buk se po ujmutí rychle zapojí, od té chvíle nemají měkké dřeviny šanci. Křovinořez není nutný déle než cca 5-6 let, pak pár roků pauza, vyřezání zbylých měkkých dřevin a je hotovo. Buk spárkaté zvěři příliš nechutná, obzvlášť pichlavý terminál.
Jedle potřebuje "vysoký stín". Tam takto postupovat nejde. Ale zase - s náletem lze pracovat velice slušně, jen je to potřeba "roztáhnout" do mnohem delší doby, než buk.
Pohodlnost a jednoduchost, to jsou tedy hlavní důvody dnešního stavu. Bavme se klidně o čistotě lesa, nezodpovědnosti těch či oněch vlastníků - ovšem to jsou problémy "druhého řádu". Za lýkožroutovou kalamitou je především problém prvního řádu - lenost těch, co se je rozhodli zavádět a pěstovat. K předkům bychom měli mít úctu, ovšem to neznamená, že je budeme ctít i za ty nejevidentnější hlouposti.
Ano, ty synergické vazby jsou, jak píšete. Z hlediska nyní se ukazujícího (pokud nejde o krátkodobější výkyv a situace se nezmění zpátky) vývoje klimatu má právě z těchto důvodů z domácích dřevin největší perspektivu k náhradě smrku ve vyšších LVS jedle, která je hluboko kořenící a poměrně dobře snáší letní vedra (např. Dannecker či Zlatník často zmiňovali, že se jí nejlépe daří v sousedství teplých suchých nížin, což je potvrzeno hlavně na Balkáně) a buk, od 5.LVS níže samozřejmě duby. Ve velmi horkém srpnu 1992 například předčasně zežloutly celé bukové porosty v Chřibech, aby se po zářijovém ochlazení a deštích některé ještě zazelenaly jako v dubnu. Dlouhodobé škody na bučinách tam tedy limitovaly k nule, a tento stav trvá dodnes. Schopnost vyčesávání vody z mlh u smrku je cenná, ale uplatní se hlavně v chladné polovině roku, což je přes léto nevyužitelné. Pokud tedy budou pokračovat mnohaleté epizody totálního vyschnutí půdního profilu s mělkými talířovitými kořeny smrku v létě, nemá smrk naprosto žádnou šanci, a to ani při nižších teplotách. Dokladem jsou opět jeho přirozené ekologické nároky, kdy je sivce dřevinou boreálního, ale zároveň převážně oceánického klimatu.
Samostatnou kapitolou jsou introdukované jehličnany. Nejlepší je zřejmě douglaska, což potvrzují i zkušenosti ze západní Evropy. Sice chutná zvěři, ale zato jí rychle odroste. Největší výhodou je existence řady "suchých" variant douglasky (která přirozeným areálem zasahuje až do severní Kalifornie). Navíc výborně zmlazuje a nejsou známy případy celoplošného rozpadu. Osobně si myslím, že pokud by byl podíl smrku redukovaný na čtvrtinu současného stavu a polovina z toho by se navíc nahradila douglaskou, netratili by ani dřevaři, ani ekologové.
- u konkrétních lokalit s JS, které jsem popisoval: důležitá je také hladina spodní vody. Celý prostor k pěstování tvrdého luhu tam byl získán po regulacích Moravy a to je důležitý moment. Na tom se to láme a buď pak můžeme spílat technokratům, že nedohlédli důsledky (mnohé porostní skupiny jsou v prvním obmýtí poté), ale tehdá se ještě netušilo, že zdravý duch páchne blbostí (M. Kundera - Žert). Mezi námi - významní představitelé majitele to netuší ani v současnosti - má osobní zkušenost s emeritním biskupem. Věřící prý potřebují Naději a radost z Věčnosti, nikoliv přízemnost vědy. Žehrat na své nejlepší lidi, třeba M. O.Váchu,to je vskutku na pováženou....
Nebo můžeme uznat, že těžko mohli tušit, že jednou bude JS stresovaný i na příhodném stanovišti - analogie se SM.
Lze určitě i zastírat problém a vytěsňovat jakékoliv pochyby např. poukazováním, že 3 roky před vydáním v restitucích už LČR neprováděly NT a namnožily lýkohuba. Jo, mrkněte zjara na hráně čtverek a dvojek, navrtané je to stejně jako SM.
U pěstování ostatních dřevin platí stejné mechanismy: čím více "přírodě vzdálenější" postupy, tím větší riziko. To je ale snesitelné až do určitého měřítka, které svým rozšířením SM překračuje.
- K poznámce k mladším PSK a čistým SM je třeba dodat, že jsem tím poukázal na nepravdivé omílání fráze "nemůžeme za to, že před 50 - 90ti lety takto porosty zakládali. A ty v současnosti postihla kůrovcová kalamita." Každý laik si může ověřit,že kůrovci rozvrací i tyto mladé "věkovky". Které už by měly dle platné legislativy vypadat zcela jinak.
P.S: BK bonsaje určitě znáte, jsem si jistý. Zde několikrát vzpomínaná sika - také jsem reagoval - v tomto ohledu dokáže víc, než zahradní architekt. Například. Ale stačí i srnčí. To ovšem u přirozené obnovy lze s klidem ustát...
Proto je třeba, aby byl uvedený problém, který jak vidíme, je komplexní, řešen opravdu komplexně, interdisciplinárně. Pokud jde o apel k lesníkům, měli by si uvědomit, že i proto je třeba, aby uznali právo "vzít do týmu" i sdružení typu Duhy. A pokud jde o "ekology", tam zase platí třeba to, že něco jiného je totální bezzásahovost ve smrko-bučině s bohatým náletem buku, a něco jiného v tisícihektarovém smrkovém poli, kde budu na přírodě blízký les čekat i několik set let.
Společně ten problém naši předkové způsobili, je tedy teď na jejich potomcích, aby ho zase společně vyřešili.
Přece víte, že takhle jednoduché to není.
Nevim, která “odpovědná místa” o tomto rozhodují. Nejsem profesi lesník. Ale vím jedno - to, co se v praxi děje, se s proklamacemi “oficiálních míst” značně rozchází. Kdyz zapalim v tomto suchu na zahradě suché větve a neuhlidam to, shoří sousedům jejich pozemky a některým možná i dum - a ja půjdu pred soud.
Jak je možné, ze kdyz udělá “lesotechnolog” škodu podstatne větší, nic se mu nestane? Jakým právem jsou ignorovány vědecké poznatky, fakta o změně klimatu, rostoucí deficit srážek? Kdo zodpovídá za činnosti, které tyto škody zesilují a budou mit dopady na každého občana teto zeme? A kdy ponesou tito lidé odpovědnost?
Milí někteří kolegové, minusujte me, jak chcete. Chybí-li někomu věcne protiargumenty, tak aspoň minusuje.S tim nikdo nic nenadela, ze?