„Družice zachytí změny v obsahu chlorofylu v jehlicích smrků. Vše vyhodnocuje umělá inteligence. Výsledky tak mají lesníci na stole do 24 hodin od vyfocení,“ řekl výrobní ředitel VLS Ondřej Vybíral. Včasný záchyt napadení je podle něj klíčový pro ochranu lesa.
Družice a umělou inteligenci VLS loni testovaly. Letos je metoda v ostrém provozu. Podle šéfa oddělení lesní výroby VLS Pavla Češky je ale stále nejspolehlivější metodou včasné pozemní vyhledávání kůrovcem napadených stromů podle drtinek.
„Je to o poctivé práci člověka v lese, to nikdy dron nebo družice nenahradí,“ uvedl Pavel Češka.
V letošním roce například v jedné oblasti o rozloze 2 500 hektarů označila umělá inteligence 25 stromů s vysokou pravděpodobností napadení a dalších 50, které byly podezřelé. Terénní pochůzkou bylo potvrzeno napadení u 80 procent identifikovaných jedinců z 25, které byly označeny jako kůrovcové.
VLS potvrdily, že problémy s kůrovcem jsou menší. „Ale jsme v prohlášeních opatrní. Za čtyři roky jsme se dostali na čtyři procenta kalamitního základu. V boji však stačí jakékoliv podcenění a vše může zase začít gradovat. Brouk je těžký nepřítel ve stejnověkých smrkových monokulturách,“ uvedl Češka. Také kvůli tomu VLS obměňují ohrožené lesní porosty.
Podle TZ VLS a ČTK