Foto: Pamětní kámen a strom lesnického parku poblíž lovecké chaty Emilovna, kde byl 13. 5. 2010 slavnostně založen Lesnický park Křivoklátsko
Změnou statusu na Národní park Křivoklátsko by se měla přibližně šestina plochy chráněně krajinné oblasti změnit na národní park. Nyní se čeká na úpravu zákona, která případné vyhlášení parku umožní.
"Naše ambice je dostat se do mezinárodní sítě modelových lesů," uvedl Pecha. Modelové lesy podle něj ukazují ideální propojení trvale udržitelného hospodaření v lesích, které zároveň zachovává přírodní hodnoty a pestrost druhů. Lesníci i ochranáři se podle Pechy shodují na tom, že je třeba les předat dalším generacím v lepším stavu, neshodnou se ale na tom, co to lepší stav přesně je. Lesníci usilují o druhově pestrý les, který naplňuje jeho ekologickou, ekonomickou i sociální funkci. Ochranáři požadují přirozenější vývoj, což ale může podle Pechy vést i k mrtvému lesu. Jako příklad uvádějí lesníci Šumavu.
Lesní park Křivoklátsko vznikl jako alternativa k národnímu parku, turistům jsou zde k dispozici různé trasy, odstavná parkoviště, přístřešky a informační tabule. Žijí zde vzácné druhy ptáků, raritou je hnízdící pár orla mořského, jdou zde i vydry či bobři, vrátili se sem po desítkách let.
Lesnický park založili společně Lesy ČR, největší soukromý majitel lesů v ČR Jerome Colloredo-Mannsfeld a Česká lesnická společnost Křivoklát. Jeho plocha je zhruba 13 000 hektarů.
Lesnický park Křivoklátsko oslavil páté narozeniny (rakovnicky.denik.cz)
Vyhlášení národního parku podporuje ministerstvo životního prostředí, pro je i Středočeský kraj, ten ale nechce jít proti názoru obcí, některé jsou totiž proti. Jako argumenty například uvádějí, že ochrana, kterou zajišťuje status chráněné krajinné oblasti, je dostatečná, část lidí se také obává omezení pohybu, změny režimu lovu zvěře či těžby dřeva.
Podle vedoucího správy CHKO Křivoklátsko Petra Hůly má změna péče o živočichy i rostliny na Křivoklátsku spojená s plánovaným vyhlášením národního parku přinést pestřejší přírodu a zabránit privatizaci lesů. Zároveň by to mělo bránit stavbě přehrady na řece Berounce. Změnit by se měl i systém lesního hospodaření, který povede k samovolné obnově.
Národní park by mohl být vyhlášen na více než 10 000 hektarech, převážně lesů. Měl by se rozprostírat jižně od Křivoklátu podél Berounky. Nynější Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko má rozlohu 628 kilometrů čtverečních. Vyhlášení parku by se dotklo 17 obcí, z nich byla podle dřívějších informací asi polovina pro jeho vznik. Kraj nyní shromažďuje názory obcí. Pak zpracuje stanovisko pro ministerstvo životního prostředí.
red.
Výročí založení Lesnického parku Křivoklátsko
Dne 13. května 2010 byl slavnostním aktem vyhlášen Lesnický park Křivoklátsko (LPK), první park v České republice a svým pojetím i první v Evropě. Duchovním otcem této myšlenky byl Miroslav Pecha, předseda Základní pobočky České lesnické společnosti (ZP ČLS) Křivoklát, který již v roce 2000 na konferenci „Přírodě blízké hospodaření v lesích CHKO Křivoklátsko" zmínil úvahu o založení lesnického parku na Křivoklátsku jako logického vyústění odborného úsilí mnoha lesnických generací svědomitě hospodařících v tomto regionu. Myšlenka poté zrála v jeho hlavě téměř deset let.
V roce 2009 přišel impuls, který ho přiměl zahájit práci na projektu s názvem „Lesnický park Křivoklátsko, území pro přírodu i pro lidi". Tím impulsem byla snaha Ministerstva životního prostředí vyhlásit na více než deseti tisících hektarech kulturních křivoklátských lesů velkoplošně bezzásahový národní park. A to se všemi riziky, které s sebou takový zásah do rozlehlého krajinného celku nesl.
Práci na projektu LPK zaštítila ZP ČLS Křivoklát s podporou republikového výboru ČLS. V průběhu roku 2009 se podařilo získat pro myšlenku lesnického parku řadu významných lesnických osobností a institucí. Rozhodujícími momenty bylo zapojení největšího soukromého vlastníka lesů v ČR Jerome Colloredo-Mannsfelda, získání podpory Ministerstva zemědělství ČR a poté i aktivní zapojení státního podniku Lesy ČR. Brzy na to ustanovilo Ministerstvo zemědělství pracovní skupinu, složenou z významných lesnických institucí, a pověřilo ji úkolem zahájit práce na realizaci tohoto projektu. Bylo rozhodnuto, že prvním lesnickým parkem bude Křivoklátsko. V neuvěřitelně krátké době se pak podařilo první lesnický park založit. Stalo se to v areálu lovecké chaty Emilovna 13. 5. 2010 v rámci konference „Křivoklátské lesnictví ve třetím tisíciletí". Zakladatelé byly Lesní a rybniční správa Jerome Colloredo-Mannsfelda Zbiroh, státní podnik Lesy ČR a Česká lesnická společnost, ZP Křivoklát.
Myšlenka nabídnout občanům a milovníkům Křivoklátska stejně tak jako odborné i politické veřejnosti jinou, všestranně přijatelnější alternativu k zamýšlenému národnímu parku dostala ale v průběhu jeho tvorby daleko širší rozměr. Velice výstižně to 13. 5. 2010 vyjádřili aktéři při slavnostním zakládání LPK. Tehdejší ministr zemědělství Jakub Šebesta tehdy mimo jiné řekl: „Vyhlašování lesnických parků je možné chápat jako snahu o zachování a podporu dochovaných přírodních, krajinných a kulturních hodnot v kulturní krajině. Lesnický park by mohl být ukázkou lesnického hospodaření jako prvku rovnovážného rozvoje přírodního prostředí za současného neomezování aktivit lidí, kteří jsou součástí krajiny, v níž žijí. Naopak by mělo být využito jejich zájmu a vědomostí ke spolupráci při zlepšování stavu zdejších lesů a lesního hospodářství. Měla by tím být povzbuzena jejich zodpovědnost za stav přírody v okolí jejich domovů".
Sloganem lesnických parků je: „Území pro přírodu i pro lidi". Vyjadřuje jinými slovy úsilí o rovnováhu všech tří pilířů trvale udržitelného rozvoje, tedy jak pilíře ekologického (ochrany přírody), tak i ekonomického (např. zachování hospodářského využití území s cílem produkce dřeva jako jednoho z mála obnovitelných přírodních zdrojů) a sociálního (např. zachování pracovních příležitostí pro místní obyvatele a podporu vhodných typů rekreačního využívání). K těmto myšlenkám se otevřeně hlásí i podnik Lesy ČR a potvrdil to při zakládání LPK tehdejší generální ředitel Svatopluk Sýkora: „Lesnický park Křivoklátsko bereme jako snahu nabídnout trvale udržitelné lesnické hospodaření coby obecně platnou alternativu řízené ochrany území, prostou radikálních zvratů, využitelnou při hospodaření jak ve zvláště chráněných územích, tak i mimo ně."
Do historického rámce zasadil myšlenku lesnických parků ředitel Lesní a rybniční správy Jerome Colloredo-Mannsfelda Josef Myslivec, když řekl: „Navazujeme na práci mnoha vynikajících lesníků, kteří svým citlivým přístupem k lesu, přírodě, myslivosti a krajině plnili představy a požadavky mnoha generací vlastníků. Udržování vysoké úrovně lesnictví, zachování jedinečnosti křivoklátské přírody a krajiny, udržení zaměstnanosti zdejších obyvatel, to jsou hlavní cíle majitele a jsou v naprostém souladu se základními myšlenkami Lesnického parku Křivoklátsko."
Více informací o výročí vzniku Lesnického parku Křivoklátsko najdete v Lesnické práci 5/2016.
Komentáře