|
Mgr. Patrik Mlynář
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2006 pracoval na Ministerstvu zemědělství ČR nejprve jako právník a později jako tajemník Jiřího Nováka náměstka pro lesní hospodářství. Od roku 2011 působil jako výkonný ředitelem Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ředitel sekretariátu Asociace českého papírenského průmyslu. Do funkce náměstka MZe pro lesní hospodářství byl jmenován 1. 10. 2014. |
Jmenování náměstkem MZe (úseku lesního hospodářství)
- Jak probíhal proces oslovení a výběru náměstka pro LH?
Za důležité považuji, že jsem v pozici odborného náměstka, nikoliv politického. S panem ministrem jsem se setkal na několika pracovních jednáních, kdy jsem zastupoval ALDP. Následně jsem dostal nabídku, zda bych zvažoval možnost stát se náměstkem pro LH. Poté proběhlo několik setkání, na nichž pan ministr vyhodnocoval, zda jsem pro tento post vhodnou osobou. Asi bylo více kandidátů, ale nakonec mi pan ministr tento post nabídl.
- Pozice náměstka pro LH je poměrně exponovaná. Jaké byly vaše hlavní důvody přijetí nabídky ministra zemědělství?
Domnívám se, že dnes existuje jedinečná šance některé věci posunout ku prospěchu lesnicko-dřevařského sektoru. Navíc mám v generálním řediteli Lesů ČR ideálního partnera pro věcnou argumentaci stabilizačních kroků a obnovení důvěry ve státní vlastnictví lesů.
- Vaši kariéru jste začal na ministerstvu zemědělství, pracoval jste po boku Jiřího Nováka, následně jste byl ředitelem ALDP. Považujete vaši reprezentaci dřevařských a následně i lesnických firem spíše za výhodu nebo nevýhodu pro vaše současné působení?
Ano, byl jsem tajemníkem Jiřího Nováka a jsem na to hrdý. Působení po jeho boku mi dalo tu nejlepší lesnickou školu, kterou jsem mohl dostat. Pro mě byl Jirka Novák ohromným člověkem po odborné i charakterové stránce. Vždy se snažil řešit věci po dobrém, hledat řešení a při jednáních uměl být nad věcí.
Když jsem přešel ze státní správy k reprezentaci lesnicko-dřevařských firem, mohl jsem vidět věci i z druhé strany. Pochopil jsem detailně, v čem tkví nespokojenost podnikatelské obce. Pracoval jsem znovu po boku profesionálů, kteří se nesnažili pouze hájit své zájmy, ale snažili se věci posunout dopředu ve prospěch celého sektoru. Zájmem ALDP bylo a předpokládám, že dále bude, kultivace podnikatelského prostředí bez ohledu na to, zda tyto zájmy hájí zástupci nadnárodních koncernů nebo menších českých firem. Proto svá předchozí působení vnímám jednoznačně jako výhodu, která mi umožňuje komplexní pohled na problémy lesnicko-dřevařského sektoru.
MZe
- Jak nahlížíte na fungování úseku lesního hospodářství MZe a jaké hlavní změny jste zde stihl učinit? Jaké další změny plánujete na úseku provést?
Na začátku svého působení jsem na svůj sekretariát obsadil nové, mně blízké osoby. Po dohodě s panem ministrem jsem dostal prostor, abychom upravili strukturu v rámci odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství, který je dlouhodobě personálně poddimenzován. Došlo k rozdělení dřívějšího oddělení myslivosti a rybářství a vytvoření samostatného oddělení myslivosti a oddělení rybářství a včelařství.
- V době působení posledního jmenovaného náměstka lesnický úsek jen velmi omezeně komunikoval s lesnickou veřejností, hodláte tento stav nějak měnit? Pokud ano, jak konkrétně?
Při nástupu do funkce jsem slíbil, že budu obdobně jako pan ministr komunikovat otevřeně a se zástupci všech oblastí, které ve svém úseku spravuji. Za dobu, co působím na ministerstvu, jsem se již zúčastnil několika odborných akcí, navštěvuji a jednám s reprezentanty profesních oborových organizací. Komunikace je pro mě jedním z podstatných způsobů, jak můžeme věci posunout dál.
- Dlouhodobě se bavíme o tom, že je třeba brát lesnicko-dřevařský sektor jako jeden celek, řekněme odvětví průmyslu. Kompetenčně je ovšem sektor rozdělen mezi 3 ministerstva. Budete se snažit zasadit o lepší koordinaci v oblasti státních strategií týkajících se lesů a dříví?
V minulosti bylo vyvíjeno úsilí i ze stran zájmových sdružení, aby kompetence nad lesnicko-dřevařským sektorem přešla pod jeden rezort. Častokrát to ale naráželo na odpor ministerstva průmyslu a obchodu, ale samozřejmě i na překážky legislativní, kdy otevření kompetenčního zákona bylo vždy citlivé téma. Chci situaci řešit se svým kolegou na ministerstvu průmyslu a obchodu, kterým je v tuto chvíli pan náměstek Muřický. Ve spolupráci s ním budu chtít vytvořit mezirezortní pracovní skupinu, která bude mít za úkol zpracovat koncepční dokument, jenž by měl pozvednout konkurenceschopnost místních firem a vedl by k nastartování odvětví, například pro firmy vhodnějším nastavením podpor z fondů EU.
Státní vlastnictví lesů
- Na počátku listopadu představily Lesy ČR koncepci strategického rozvoje podniku pro období 2015–2019. Jak ministerstvo tento návrh hodnotí?
Koncepce Lesů ČR byla vytvářena na státním podniku a je diskutována jak se zakladatelem, kterým je úsek prvního náměstka Jiřího Jirsy, tak se mnou, jakožto s věcně příslušným náměstkem. Jsem rád, že se generální ředitel Lesů ČR Daniel Szórád snaží koncepci a další věci otevřeně komunikovat vůči obchodním partnerům a veřejnosti.
Jsem přesvědčen, že je dobře, že po dlouhé době vznikl materiál, který lze nazvat koncepcí státního podniku. Vládní dokument, odborné veřejnosti známý pod názvem Dřevěná kniha, nelze brát jako koncepci státního podniku, ale spíše strategii samotné obchodní politiky.
- A vaše hodnocení strategické koncepce Lesů ČR?
Dle mého názoru je koncepce jednoznačně stabilizačním prvkem mající všechny parametry, které by měla mít. Otázkou samozřejmě je, nakolik splňuje vládní prohlášení či koaliční smlouvu v sociální oblasti. Zde souhlasím s názorem generálního ředitele Lesů ČR, že tu státní podnik není od toho, aby zachránil politiku zaměstnanosti v ČR. Lesy ČR budou postupně najímat zaměstnance zejména na sezonní práce a počet takto zaměstnaných lidí by měl v roce 2019 přesáhnout 500 lidí. Více by se měly také využívat pozice adjunktů, aby byl personál doplňován především o mladé lidi ze škol. Některé další aspekty koncepce jsou častokrát ztíženy aktuální legislativou. Deklarovaná snaha zavést sociální aspekt do lesnické zakázky je pozitivní vizí, ale současná podoba zákona o zadávání veřejných zakázek to zatím prakticky neumožňuje.
- Říkáte zatím. Je reálné, že se to povede po novelizaci zákona?
Chceme jít cestou novely zákona o zadávání veřejných zakázek, aby zakázky u Lesů ČR mohly mít i kritéria zohledňující sociální aspekty v lesnictví.
- Jak to s novelizací tohoto zákona aktuálně vypadá?
V dotčeném zákoně je několik míst, které si zaslouží úpravu. Pro to, aby se zamýšlené změny mohly projevit v zadávací dokumentaci tendru 2016+, by se musela novela tohoto zákona schválit v prvním kvartálu 2015, ale nyní neumím odhadnout, zda se to podaří.
- Od revoluce se mluví o možné privatizaci státních lesů, aby jejich vliv na fungování sektoru nebyl tak výrazný. Jaký je váš názor na možnou privatizaci části státních lesů?
Po ukončení církevních restitucí klesne podíl lesů spravovaných Lesy ČR pod polovinu z celkové výměry lesů zhruba na 45 %. Samotná privatizace je ryze politické rozhodnutí. Nejsem politik a respektuji koaliční smlouvu a rozhodnutí vlády, kde je uvedeno, že se s privatizací státních lesů nepočítá.
- A váš osobní názor?
Kdyby u nás vše fungovalo, jak má, potom bych se domníval, že racionální diskuze o rozloze, kterou spravují Lesy ČR, a případné privatizaci části tohoto území by mohla být vedena vážně. S vědomím toho, jaké jsou poměry v ČR a jaká rizika a nebezpečné aspekty by případnou privatizaci mohly provázet, si myslím, že by se jednalo o značně rizikové řešení, a to i ve vztahu k zdravotnímu stavu českých lesů. To je ale můj ryze osobní názor.
Soukromé a obecní vlastnictví lesů
- Lesnictví, a nyní mám na mysli zejména to soukromé, dostává v porovnání se zemědělstvím minimální podporu z národních a evropských dotací. Minulý ministr tuto disproporci hájil tím, že jsou lesníci soběstační a nejsou ve ztrátě. Zisk zemědělství činil v roce 2013 téměř 17 miliard Kč, dotace v témže roce činily 30 miliard. Máte údaje o tom, jakou částkou bylo v roce 2013 podpořeno české lesnictví?
Výnos daní, který by měl být v návaznosti na novelu zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2005 kraji použit pro podporu lesního hospodářství v lesích, činil v roce 2013 zhruba 590 mil. Kč. Z rozpočtů krajů ale bylo vlastníkům lesů poskytnuto pouze 150 milionů Kč, to znamená, že 440 mil. Kč bylo přerozděleno kraji do jiných kapitol. Z rozpočtu ministerstva zemědělství bylo na podpory lesního hospodářství (příspěvky na hospodaření v lesích, služby vlastníkům lesů a mandatorní výdaje podle lesního zákona) v roce 2013 vyplaceno 270 mil. Kč.
- MZe nemůže kraje sankcionovat za chybné přerozdělení dotací? Neumím si představit, že by stát nedokázal postupovat vůči soukromé firmě, která by dostala prostředky na nákup lesnického traktoru a za tyto prostředky si vybudovala např. ubytovací zařízení...
My tyto prostředky neprocesujeme. Kraje je dostávají přímo z výnosu daní. V tuto chvíli je nemůžeme sankcionovat za to, že nerozdělí v plné míře příspěvky vlastníkům lesů.
- Potom se nabízí často zmiňovaná varianta převodu těchto příspěvků zpět na MZe...
Budu jednat s kolegy na ministerstvu financí, kterým poskytnu podklady pro jednání s kraji. Máme v plánu na toto téma hovořit také s hejtmany. Buď je přesvědčíme, že by se situace měla změnit, nebo budeme iniciovat změny včetně legislativních, které by umožnily, aby se poskytování příspěvků vrátilo zpět pod MZe. Je to varianta, o které vážně uvažujeme.
- I kdyby se podařilo vrátit vlastníkům lesů krajské dotace, přesto bude rozdíl v podpoře lesníků a zemědělců (záměrně neříkám vlastníků lesů a vlastníků zemědělské půdy) obrovský... Přitom lesní porosty poskytují společnosti velké množství zcela zásadních mimoprodukčních funkcí od ekologických aspektů přes vliv na hydrický režim až po rekreační funkci, které v různých metodikách ocenění dosahují hodnot v řádech desítek miliard.
Nechci se pouštět do vyčíslování toho, jakou kompenzaci by si vlastníci lesů zasloužili jako náhradu nákladů spojených s plněním mimoprodukčních celospolečensky využívaných funkcí lesů. Mohu slíbit, že budu hledat prostor pro to, aby se podpory do lesnictví zvyšovaly. První cestou bude PGRLF. Rozpočet PGRLF se na příští rok navýšil i ve prospěch LH. Navrhl jsem nové oblasti, kam by podpora mohla směřovat. Jedná se o hrazení úroků z úvěrů na nákup lesnické techniky, techniky pro dřevařskou prvovýrobu, lesní školkařství a hrazení části pojistného v rámci pojištění lesů proti požárům a abiotickým činitelům. To je pojištění, které je podporováno u našich sousedů v Německu i Rakousku.
Myslivost
- Připravujete nějaké legislativní změny, které se dotknou vlastníků lesů?
Jedinou významnou změnou bude plánovaná novela zákona o myslivosti. Hlavní prioritou je nalezení efektivních opatření, která povedou ke snížení stavů zvěře a jimi působených škod v zemědělství a lesním hospodářství v ČR. Zároveň je už nyní řečeno, že se novela nebude věnovat tématům, jako je snížení minimálních výměry honiteb pod 500 ha nebo otevření nového procesu vytváření honiteb.
Novela má být připravena pro vládu do konce příštího roku. V tuto chvíli připravujeme ustanovení nové myslivecké rady, která jako poradní orgán bude na této novele participovat. Následně bude návrh projednáván s odbornou veřejností – vlastníky lesů, zástupci zemědělských a lesnických organizací. Dle našeho harmonogramu by novela měla jít v květnu do vnitřního připomínkového řízení.
- Zkuste být trochu konkrétnější, co by měla novela obsahovat?
Určitě by mělo dojít k rozšíření kompetencí orgánů státní správy myslivosti při určování plánů mysliveckého hospodaření, při kontrole dodržování těchto plánů a ukládání sankcí. Je třeba umožnit kontroly skutečně provedeného lovu a zajistit regulaci všech druhů spárkaté zvěře vyskytujících se v honitbě. Bez ohledu na to, zda se honitba nachází na státních či nestátních pozemcích. Dalšími oblastmi, kterým se budeme věnovat, je úprava pravidel pro lov zvěře, zejména se to týká regulace lovu u hranic, společných způsobů lovu a použití zbraní, případně jejich doplňků.
- Jste myslivec?
Zatím ne, ale mám osobní zájem se myslivcem stát. Chci více nasát odborné informace, protože problematika myslivosti je natolik náročná, že je třeba získat i praktické zkušenosti.
Lesnictví a ochrana přírody
- Jak vy osobně hodnotíte zdravotní stav lesů v ČR?
Já jsem na straně většinového názoru lesníků, že se stav českých lesů zlepšuje. Rozhodně se neztotožňuji s mediálními výstupy ze Zprávy o stavu životního prostředí v ČR za rok 2013, která konstatuje, že se stav lesů zhoršuje. Jsem přesvědčen, že lesníci v drtivé většině pečují o lesy řádně.
- Dnes je LH na 40 % plochy lesů omezeno ochranou přírody. Jak vnímáte snahy o další rozšiřování těchto území?
Rozloha území, které je pod nějakým stupněm ochrany, je v tuto chvíli na takové ploše, že další rozšiřování vlivu ochrany přírody v rámci hospodářských lesů musí být odůvodněno silným a oprávněným zájmem o ochranu přírody, abych s tím byl ztotožněn. Nerad bych byl účasten nesystémového rozšiřování omezení hospodaření v lesích, aniž by to mělo nějaký racionální základ.
- Platí tato odpověď i pro vyhlášení národního parku na Křivoklátsku, případně v Jeseníkách?
Ano, mé konstatování platí i pro vyhlašování nových národních parků. Pokud se jedná o území s nějakým stupněm ochrany, jako je např. Křivoklátsko, tam chci znát opravdu silné argumenty, proč by měl být stávající stupeň ochrany nedostačující. Kromě zákonných důvodů je pro mě i pro pana ministra důležité stanovisko místních obyvatel a obcí.
Věda a výzkum
- Z hlediska přístupu k informacím, vytváření strategií, řízení ale i podpory a rozvoje sektoru je důležitá spolupráce VaV a provozu. Ta se v posledních letech ať již v důsledku reforem vědy a výzkumu, nebo přístupu Lesů ČR spíše zhoršovala. Jak si tuto spolupráci představujete?
Spolupráci v oblasti VaV považuji za důležitou. Budeme pokračovat ve spolupráci s VÚLHM. Kvalitní práce odborníků z tohoto ústavu si vážím. Je třeba dát této oblasti i další přidanou hodnotu a tu vidím jednak v aktivitě, kterou dělají Lesy ČR – obnovení činnosti grantové služby, která byla za předchozího vedení velmi silně limitována. Druhou oblastí, které se chci věnovat, je spolupráce s vysokými školami, zejména ve vztahu propojení vysokých škol a praxe, protože tato oblast dle mého názoru stále pokulhává.
Vize
- Lesnictví také čelí určité krizi vztahu veřejnosti k lesnictví a lesníkům, ne tak už k lesům. Co s tím? Domníváte se, že propagace sektoru je dostatečná a efektivní? Co by podle vás lesníci mohli pro zlepšení postavení tohoto oboru udělat?
Vnímám to jako úkol nejen pro ministerstvo, ale i pro mě jako pro náměstka, který toto odvětví zaštiťuje. Je to ale úkol na delší časové období. Jde o jeden z klíčových závazků, které musíme plnit vůči veřejnosti, aby nejen les, ale i lesnictví bylo vnímáno pozitivně. Již dnes podporujeme celou řadu aktivit – lesní pedagogiku nebo vzdělávací programy, které jsou v gesci ÚZEI. Podporovat budeme i nadále oborové nevládní organizace. Lesnictví a navazující odvětví si zaslouží, aby mohly být lépe komunikovány s veřejností.
Děkuji za odpovědi (14. 11. 2014), Jan Příhoda
Kompletní rozhovor najdete v Lesnické práci 12/2014.
