Lesní porosty jsou dlouhodobě stresovány nedostatkem srážek, ztrácejí obranyschopnost a komplikuje se i pěstování a zalesňování na kalamitních plochách. Vlastníci a správci lesů i lesnické firmy bojují s přebytky kůrovcového dříví a zvýšenými náklady na jeho uskladnění a asanaci. Rychlá a efektivní pomoc státu je základním předpokladem pro zabránění či alespoň zpomalení dalšího rozpadu lesních porostů a zastavení šíření kůrovcové kalamity.
Kůrovcové dříví významně ztrácí hodnotu a například náklady na asanaci jednoho kubíku napadeného dříví různými metodami se pohybují v rozpětí 50-100 Kč/m3. Při předpokládaném ročním objemu kůrovcového dříví 6-8 mil. m3 se tedy jedná o navýšení nákladů vlastníků a správců lesů o 300-800 mil. Kč. S ohledem na dramaticky klesající ceny kůrovcového dříví nelze očekávat, že by vlastníci dokázali plně tyto náklady hradit a hrozí, že z důvodu nedostatku finančních prostředků nebude dříví včas asanováno a území zasažená kůrovcovou kalamitou se budou nadále rozšiřovat.
Za oblasti s nejakutnější potřebou podpory považují členové think tanku CZECH FOREST:
- Uskladnění kalamitního dříví (platba na kubík a měsíc uskladněného a ošetřeného dříví).
- Asanace kůrovcového dříví za účelem zabránění dalšího šíření kůrovců (platba na kubík asanovaného dříví – mechanicky nebo chemicky).
- Zvýšení podpory (sazeb) na výsadbu melioračních a zpevňujících dřevin.
- Osvěta zejména drobných vlastníků lesů.
Příjemci podpory by mohli být vlastníci lesů a lesnické firmy vykonávající lesnické činnosti.
Podle tiskové zprávy CZECH FOREST think tank, red.
Zemědělci si řekli zhruba o půlku sumy na odškodnění za sucho
Zemědělci podali žádosti o odškodnění za loňské sucho za 1,16 miliardy korun, stát měl vyčleněné miliardy dvě. Informoval o tom 12. července Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Odškodnění chce 3 232 zemědělců, podle dřívějších odhadů ministerstva zemědělství si o peníze mělo říct mezi 10 000 a 15 000 zemědělských farem. Nárok na odškodnění mají pěstitelé tržních a krmných plodin, kterým se v důsledku sucha snížila produkce plodin o více než 30 procent v porovnání s průměrem posledních tří let.
Celková vyplacená suma bude nejspíš ještě nižší, zemědělci ještě musí doložit pojištění plodin, pokud zemědělci nedoloží pojištění minimálně proti krupobití, sníží se kompenzace na polovinu. Zemědělci mají podle SZIF připravené dvousazbové odškodnění, pokud jim sucho zničilo úrodu z více než poloviny, dostanou pětinu nákladů. Do poloviny úrody pak půjde o deset procent nákladů.
Podle materiálu, který letos projednala při schvalování odškodnění vláda, sucho loni způsobilo škody až za 7,7 miliardy korun, nejvíce postiženy byly obiloviny, olejniny, trvalé travní porosty a kukuřice. U brambor a cukrovky byla ztráta až pět miliard korun. „Kompenzace je jenom výrazně menší část z celkově způsobených škod, které se odhadují loni na více než 12 miliard korun," uvedl po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zpracovávání žádostí podle fondu bude trvat minimálně do konce září. „Snahou SZIF bude po kontrolách a šetřeních škodních komisí předávat žádosti na ministerstvo zemědělství průběžně v co nejkratších termínech. Ministerstvo poté začne vydávat rozhodnutí a následně dotace vyplácet," uvedl fond.
Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik, který by měl situaci řešit systematicky. Jeho přípravu zkoušely již minulé vlády, o jeho zavedení se hovoří již déle než desetiletí. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například dlouhotrvající sucho.
Podle ČTK red.