Zrušení vojenského újezdu Brdy nebude mít na VLS zásadní vliv

Vedení VLS ČR

- Jaké byly hlavní důvody vašeho odchodu a následně návratu na pozici ředitele VLS ČR?

Odchod z VLS jsem řešil v roce 2009 v situaci, kdy se pracovní povinnosti daly těžko skloubit s aktuálními soukromými událostmi v mém životě. V té době vrcholil pokles cen dříví způsobený zejména dopady orkánu Kyrill. Současně jsme ještě likvidovali jeho následky, takže pracovní vypětí bylo značné. Probíhaly také různé změny, někdy i poměrně zásadní, v organizaci podniku, jejichž smyslem bylo udržet ekonomicky vyrovnané hospodaření. S tím bylo spojeno velké pracovní nasazení. Současně jsem měl doma 4měsíční dvojčata..
Proto jsem požádal ministra obrany o uvolnění z funkce z rodinných důvodů a necelý rok jsem byl s dětmi v domácnosti. S odstupem času to hodnotím jako velmi zajímavé období mého života.

- V čem je podnik po vašem návratu jiný?

Ekonomické a společensko-politické podmínky, ve kterých podnik působí, se změnily. Dnes je průměrná cena dříví oproti základu z roku 2009 o více než 100 % vyšší. To předurčuje úplně jiné ekonomické prostředí a podnik si může dovolit více investovat do infrastruktury, nemovitostí, personálu.
Společensko-politické podmínky souvisejí také s výraznou kontrolou veřejnosti, zpřísněním podmínek v oblasti zadávání zakázek a s hospodařením v lesích.
Z pohledu vnitřních podmínek vidím podnik jako silného správce v oblasti lesního hospodářství, který je schopen plnit veškeré zákonné podmínky, požadavky zřizovatele a zároveň dosahovat dobrého hospodářského výsledku.
Prostor pro mou práci vnímám ve výzvách souvisejících se zmenšováním a rušením vojenských újezdů nebo optimalizací vnitropodnikových procesů. Dnes docházíme na základě auditů a kontrol k obecnému závěru, že kontroly a vnitřní předpisy jsou nastaveny dobře, ale ne vždy jsou ze strany personálu dodržovány, a to přičítám právě absenci větší míry kontroly.

- Ve funkci jste téměř rok, jaké zásadní personální změny proběhly za tu dobu ve vašem nejbližším okolí?

Personálních změn je více, protože podnik je živý organismus. Od roku 2007 do 2009 se počet zaměstnanců z ekonomických důvodů zmenšoval a teď je nutné podnik personálně posilovat, protože je před nás postaveno mnohem více úkolů. U akcí investičního charakteru jsme se při mém odchodu pohybovali kolem částky 100 miliónů korun ročně a nyní se blížíme miliardě v celkovém objemu rozpracovaných akcí. To samozřejmě nemůžeme zvládat ve stejném počtu zaměstnanců.
Vedení VLS ČR tvoří pětičlenný management, který se skládá z generálního ředitele, 3 náměstků a šéfa projektové kanceláře. Změnou je tedy zavedení a iniciace projektové kanceláře, do jejíhož čela jsem postavil Martina Šimona, který u VLS pracuje 10 let. Na místo výrobně-technického náměstka po nešťastně zesnulém Jiřím Novákovi jsem angažoval Libora Strakoše a na místo správního náměstka Jiřího Špelinu, který působil předtím na ministerstvu obrany jako generální sekretář.

- Jaké jsou další podstatné změny ve fungování podniku?

V běhu je kompletní změna informačních a komunikačních technologií v rámci podniku. Máme 10 let starou nevhodnou datovou síť, pomalé připojení lesních správ neumožňuje využívat skoro žádné informační systémy, a vzniká tak nutnost velkého papírování. S tím je spojena pochopitelná nespokojenost personálu, protože na jedné straně je musíme na základě auditů a kontrol zatěžovat administrativou a na druhé straně jim to neumíme ulehčit. To vnímám v dnešní době za velkou brzdu dalšího rozvoje. Přesoutěžili jsme mobilní služby a v současné době běží hlavní soutěž na poskytování datových služeb na vytvoření podnikové komunikační sítě. Cílem je získání moderní komunikační sítě a na ni přesouvat veškeré agendy, aby se vše řešilo kompletně v elektronické podobě. Oběh účetních dokladů a žádanek bychom chtěli elektronizovat do konce tohoto roku.

VLS, divize Karlovy Vary. Foto: Petra Kulhanová

- Při nástupu jste uvedl, že se budete mimo jiné snažit o hledání a nabídku nových pracovních míst. Také v kontextu některých kroků Lesů ČR to na mne působí, jako by se státní lesy měly stát magickým řešením nezaměstnanosti v ČR. Nejde plnění této vize na úkor efektivity a konkurenceschopnosti?

Nedomnívám se, že by státní podniky měly suplovat činnost jiných orgánů, které mají na starosti zaměstnanost. Plnění sociálních úkolů je pro mě o ekonomickém porovnání určitých provozů. Faktem je, že u státních podniků většinou vychází vlastní zpracování v režii, v porovnání s externím, ve prospěch prodeje, např. těžebních zbytků soukromým firmám. Tím neříkám, že by soukromé firmy nedodržovaly zákonné limity, nicméně jsou v tomto směru pružnější a efektivnější. Nemusí to být ale vždy pravda, proto je vhodné se k tomuto srovnání průběžně vracet.
Zaměřujeme se také na hledání příležitostí s využitím dotačních peněz na pracovní místa, která mohou vznikat při spojení s obecními úřady nebo jinými subjekty.

- Jak se za posledních 10 let vyvíjí ekonomické hospodaření podniku?

V roce 2004, kdy jsem poprvé podnik přejímal, měly VLS zisk kolem 15 miliónů korun a v roce 2014 necelé půl miliardy, což je nejlepší hospodářský výsledek v historii podniku. Podstatný vliv na tuto skutečnost mají provedené organizační a procesní změny a vysoké ceny dříví.
V případě roku 2014 jsem rád, že opět rekordní HV před zdaněním a tvorba rezerv ve výši 470 miliónů jsou tvořeny zejména příjmy z lesnické činnosti. Pouze 20 miliónů pochází z prodeje majetku. Za rok 2013 byl HV sice 350 miliónů, ale obsahoval v sobě přes 120 miliónů Kč z prodeje nemovitostí.
Nejsem ale přítelem řeči absolutní výše hospodářského výsledku. Na něj má vliv spousta činitelů, v mnoha případech účetní operace, tvorba rezerv, hrubý výsledek, čistý finanční provozní výsledek – je to spousta termínů a definic zamotaných do jedné kouzelné formule hospodářský výsledek. Z mého pohledu je vypovídajícím prvkem provozní výsledek vztažený k určité jednotce – kubíku, hektaru, nějaké výkonové jednotce.

- Jak podnik s těmito zisky nakládá? Jak vysokou „rentu" odvádí zakladateli?

Za rok 2013 jsme odvedli 300 miliónů korun a samozřejmě budeme odvádět část zisku zakladateli i v roce 2015 za rok 2014. Výši odvodu stanovuje zakladatel každý rok. Za rok 2014 zatím počítáme se sumou 200 miliónů.

- Jaká je v souvislosti s růstem HV strategie odměňování zaměstnanců?

V rámci kolektivního vyjednávání s odbory je každoročně dohadováno průměrné navýšení mzdové hladiny. Co se týče benefitního či motivačního systému, ten je u VLS ČR velmi rozsáhlý, obsahuje aktuálně více než 100 položek různých odměn a benefitů, počínaje odměnami za kvalitní pěstební činnost a konče příplatky za bezpečnostní prověrky.

- Jaká je aktuální struktura zaměstnanců u VLS?

VLS mají dnes asi 2 500 zaměstnanců, z toho v lesnické části pracuje zhruba 900 lidí, přibližně 150 pracuje v zemědělství a asi 1 400 ve službách pro armádu, z toho je 40 THP a 1 360 dělníků na víceméně minimální mzdě.
Lesnictví u VLS generuje 95 % HV a zaměstnává zhruba 40 % zaměstnanců. Zemědělství generuje cca 4 % HV a zaměstnává možná 5 % zaměstnanců. Služby pro armádu negenerují žádný HV, ale pracuje v nich 55 % zaměstnanců. Zakázky od armády totiž získáváme za čistě nákladovou cenu a nemůžeme na ni generovat žádné zisky, ani je nesmíme přeprodávat.

- Charakterizujte prosím ekonomicky jednotlivé divize.

Dnes tvoří 80 % HV podniku divize Lipník nad Bečvou (Libavá), ale to je dáno kalamitou na tomto území. Naším cílem je, aby všechny divize byly minimálně soběstačné, což se nám nedaří pouze na divizi Karlovy Vary, která má velkou výměru, ale malé zásoby dříví. Zalesněna je tam méně než polovina území a podíl jehličnatých dřevin je zde zanedbatelný. Podobný problém řešíme na divizi Plumlov.

- Jak se za posledních 10 let vyvíjela plocha obhospodařovaná VLS ČR?

Zůstává v podstatě stabilní, zhruba 125 tisíc ha, a doufám, že tomu tak bude i nadále.

- Jak se VLS ČR dotkly či dotknou církevní restituce?

Obdrželi jsme přes 96 žádostí, vyhověli jsme ale pouze ve 2 případech. Ostatní jsme odmítli z titulu neprokázané funkční souvislosti ze strany církve a nyní jsou tyto žádosti na Státním pozemkovém úřadě, který k tomu začne vydávat rozhodnutí.

VLS, divize Plumlov. Foto: Petra Kulhanová

Zánik vojenského újezdu Brdy

- Od 1. 1. 2016 zanikne vojenský újezd Brdy, ve kterém hospodaří divize Hořovice. Kdo bude nadále vlastníkem a správcem pozemků, jakou roli v tomto procesu hrají kraje a jaké nejpodstatnější změny v této souvislosti očekáváte? Jak bude probíhat zmenšování dalších vojenských újezdů?

Zákon o hranicích vojenských újezdů dělí vojenské újezdy do dvou kategorií. Jednu tvoří 4 újezdy, v nichž se zmenšuje jejich plocha, a samostatnou kategorií je vojenský újezd (VÚ) Brdy, který se v roce 2016 zruší kompletně. Toto území zůstává v majetku státu a ve správě VLS ČR a Ministerstva obrany ČR.
Na území Brd se v rámci tohoto zákona obcím vydávají pouze zařízení sloužící k čerpání a jímání vody a některé pozemní komunikace. A to jsou veškeré změny, které se z našeho pohledu na území Brd tímto zákonem dějí, s výjimkou možnosti volného pohybu veřejnosti a zřízení CHKO. Jinak je tomu na újezdech, kde se ruší VÚ jen v okrajových částech. Tam se stávající sídelní útvary přičlení k obci mimo újezd nebo z nich vzniknou nové samostatné obce. K zajištění funkčnosti se těmto obcím převádí vybraný majetek v intravilánu obce a v případě nově vznikajících obcí dále pozemky v rozsahu 2 ha na jednoho obyvatele. Pozemky se přidělují z majetku VLS ČR a majetku, který byl ve správě Armády ČR. Dohromady jde zhruba o 4 000 ha. Konečné seznamy pozemků budou rozhodnutím vlády 1. 1. 2016 vloženy do majetku obcí.

- Dotkl jste se volného pohybu veřejnosti v Brdech, máte plán, jak pohyb veřejnosti na území Brd usměrňovat?

Pohyb veřejnosti v Brdech hodláme spíše podporovat. Máme zkušenosti z Mimoně, takže již máme projekt a stavební povolení na infocentrum na Lesní správě Obecnice, vyznačíme cyklostezky, turistické stezky, chceme poskytnout návštěvníkům různé mobilní aplikace, např. houbařského průvodce.
Na území Brd zůstanou některá území, která nebudou k začátku roku 2016 pyrotechnicky očištěna, podobně jako tomu bylo na území Mimoně. Tam bude probíhat dále pyrotechnická očista, takže vyznačování těchto míst a upozorňování na potencionální nebezpečí budou také naše úkoly.
Tím hlavním, kdo bude ovlivňovat pohyb veřejnosti, bude správa CHKO, která pro nás bude nejdůležitějším partnerem pro jednání o způsobu obhospodařování brdských lesů.

Foto: VLS, divize Hořovice. Autor: Václav Pernegr

Myslivost u VLS

- Jak se projeví zrušení Vojenského Brdy a redukce dalších vojenských újezdů na fungování myslivosti u VLS ČR?

Domnívám se, že zrušení VÚ Brdy nebude mít na provozování myslivosti v Brdech žádný vliv, protože tam zůstává vše v našem vlastnictví a správě. Budeme myslivost nadále vykonávat v režii, se smluvním vlastním prodejem zvěřiny a s nabídkou poplatkových lovů.
Tam, kde se bude vlastnictví měnit, bude výkon práva myslivosti na dohodě a může dojít například ke změnám ve výměrách honiteb. Prozatím to nebylo řešeno.
Na pozemcích, které budou převáděny na obce, budou VLS ze zákona hospodařit ještě v roce 2016.

- Co vás v souvislosti s myslivostí nejvíce trápí?

Největším problémem je jelen sika na Doupovsku a intenzita jeho odlovu. Žádáme ministerstvo zemědělství o všechny možné výjimky, jako je noční odlov, odlov na společných lovech – a výjimky dostáváme. Odstřel se na Doupově navyšuje každý rok, ale z mého pohledu to má spíše opačný efekt, čím více odlovíme, tím více zvěře se „nasaje" z okolí.

VLS a legislativní změny

- V letošním roce by mělo dojít k novelizaci zákona o myslivosti. Předpokládám, že se jednání o novele účastníte, jaké jsou vaše podněty, připomínky k tomuto zákonu?

Dle mého názoru by ke změně právního předpisu mělo docházet až v případech, kdy stávající právní úprava neumožňuje řešit vznikající problémy. Osobně se domnívám, že současný zákon o myslivosti dává prostor k řešení všech důležitých atributů myslivosti, jako je vznik honiteb, hospodaření se zvěří nebo například omezování škod, které zvěř působí. Pokud však v praxi přetrvávají některé problémy např. s redukcí početních stavů zvěře ve vztahu k omezování škod, není to problém vlastní právní úpravy myslivosti, ale spíše nedostatečného využívání jejích stávajících možností vlastníky pozemků. Spíše než změnu zákona o myslivosti bych pro naplnění úkolů regulace početních stavů zvěře raději uvítal maximální uvolnění dob lovu zvěře jelena siky a prasat divokých, což je rychle řešitelné novelizací prováděcí vyhlášky.

- Jak se podniku dotkne novela zákona o zadávání veřejných zakázek?

V podstatě se podniku nedotkne. Plánujeme zásadní změnu zadávání zakázek v oblasti pěstební činnosti, ale v budoucnu i těžby, dopravy nebo nákupu přípravků pro ochranu lesa. Chtěl bych opustit dynamický nákupní systém, který už je překonaný, a nahradit jej systémem rámcových smluv s neomezeným počtem uchazečů. Moje představa je, že lesník vytvoří projekt, seskupí jednotlivé práce do zakázek podle geografického označení nebo podle charakteru a následně poptávku zveřejní neomezenému seznamu uchazečů. Systém sám by poté vyhodnotil nabídky.

- Jak vnímáte dnešní postavení lesnictví a lesníků ve společnosti a co by podle vašeho názoru přispělo ke zlepšení vnímání naší práce?

Nemyslím si, že je obraz naší branže v očích veřejnosti nějak dramaticky negativní. Přesto vnímání lesnictví a lesníků ve společnosti je v dnešní rychlé informační společnosti určitě determinované zkratkovitým mediálním zájmem jen o dramatické události. Ze slabého povědomí veřejnosti o pozitivních aspektech lesnické činnosti ovšem nemá smysl vinit média, je třeba posilovat prezentaci oboru vůči veřejnosti všemi komunikačními kanály, které se nabízejí. Sebeprezentace vůči veřejnosti je dnes standardní součástí každodenní práce v každém oboru a určitě existuje řada nevyužitých šancí a příležitostí i v lesnictví. To samozřejmě platí i o VLS, kde plánujeme také změny v této oblasti. Jednou z nich je třeba i lesní pedagogika, o jejímž posilování u podniku jsem zde hovořil.

Děkujeme za rozhovor (17. 3. 2015), Jan Příhoda, Veronika Lukášová

Titulní foto: VLS, divize Hořovice. Autor: Václav Pernegr

Celý rozhovor naleznete v LP 4/2015.