Desítky světových lídrů se sjely do ázerbájdžánského Baku, kde dnes startuje summit hlav států a šéfů vlád, jenž je součástí dvoutýdenní konference OSN o změnách klimatu COP29. Během dvou dní se má podle agentury AFP objevit na konferenci na 75 státníků, ale někteří čelní představitelé největších ekonomik, které jsou zároveň největšími znečišťovateli životního prostředí, chybí - mezi nimi americký prezident Joe Biden, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching nebo francouzská hlava státu Emmanuel Macron. Šéf OSN António Guterres vyzval světové lídry k akci.
V Baku se očekává jen hrstka vůdců ze skupiny velkých světových ekonomik G20, která je zodpovědná za téměř 80 procent emisí skleníkových plynů zahřívajících planetu, napsala AFP. Podle agentury AP se na konferenci neobjeví nejvyšší představitelé 13 zemí, které nejvíce znečišťují životní prostředí oxidem uhličitým. Nedorazí ani indický premiér Nárendra Módí.
Zúčastní se naopak britský ministerský předseda Keir Starmer, u něhož se očekává, že dnes představí „ambiciózní“ aktualizaci britských klimatických cílů. S projevem vystoupí také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nebo jeho ázerbájdžánský protějšek Ilham Alijev, které AP společně se Starmerem označila za hlavní protagonisty dnešních projevů. Předseda české vlády Petr Fiala pronese projev ve středu.
Jedním z hlavních témat konference COP29 je podle AFP také zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv. Rozvojové země žádají výrazně více a chtějí, aby peníze byly poskytovány převážně formou grantů, nikoliv půjček.
Tyto státy - od nízko položených ostrovů po regiony zdevastované válkou - jsou nejméně zodpovědné za klimatické změny, ale nejvíce je ohrožuje stoupající hladina moří nebo extrémní počasí, poznamenala AFP.
„Je to příběh nespravedlnosti, které se dalo vyhnout. Bohatí způsobují problém, chudí za něj platí nejvyšší cenu,“ prohlásil dnes generální tajemník OSN Guterres. Světové lídry vyzval k akci a navrhl, aby se zaměřili na tři priority: na mimořádné snížení emisí, ochranu nejzranitelnějších občanů před klimatickou krizí a na poskytnutí financí rozvojovým zemím pro boj s klimatickými změnami. Do čela snah by se podle něj měly postavit země G20. „Jsou největšími producenty emisí, mají největší možnosti a odpovědnost,“ uvedl Guterres.
Země se o financování boje s klimatickými změnami dohadují roky, neshody panují například v tom, kdo a kolik by měl přispívat. Malá skupina bohatých zemí včetně Spojených států, Japonska nebo členských zemí Evropské unie se dříve zavázala, že zmobilizují oněch 100 miliard dolarů ročně na podporu rozvojových států. Země zároveň chtějí, aby se dárcovská skupina rozšířila o další bohaté státy a největší producenty emisí, včetně Číny a zemí Perského zálivu. Například Peking to ale odmítá.
Delegáti se do Baku sjíždějí nedlouho po vítězství republikána Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho tým se podle informací deníku The New York Times (NYT) už připravuje na opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Trump už během svého prvního funkčního období od pařížské dohody odstoupil. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Joe Biden, se USA k dohodě opět připojily.
Současná klimatická konference se koná zároveň v době varování meteorologické služby Evropské unie Copernicus, že letošní rok bude prakticky jistě nejteplejším v historii měření a prvním rokem s teplotou o více než 1,5 stupně Celsia vyšší než v předindustriálním období. Signatáři pařížské klimatické dohody se přitom v roce 2015 zavázali přijmout opatření s cílem udržet oteplování planety pod hranicí 1,5 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a společně postupovat proti změně klimatu.
Na rozdíl od některých minulých klimatických jednání, která měla hvězdnou sílu mistrovství světa ve fotbale, je to současné spíše jako finále světové šachové federace, podotkla AP ohledně chybějících světových lídrů.
„Není to ideální situace,“ připustil kanadský ministr životního prostředí Steven Guilbeault. „Ale za třicet let, co se koná COP, to není poprvé, kdy čelíme překážkám,“ řekl AFP kanadský představitel. Fernanda Carvalhoová ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF) byla pesimističtější. „Bude to těžký COP. Země jsou rozdělené. Chybí důvěra,“ řekla AFP s tím, že neshody ohledně financování se projeví v každé jednací místnosti.
Konference COP29 se podle AFP zúčastní asi 50 000 lidí, včetně vůdců mnoha afrických, asijských nebo latinskoamerických zemí.
ČTK
