Zdroj: Českobudějovický deník
Datum: 07.02.2007
Autor: Růžena Šandová, Hnutí DUHAČ. Budějovice
Rubrika: jižní čechy
Souhlasíme s panem senátorem Tomášem Jirsou, jehož názor byl zveřejněn v Deníku 5. února, v tom, že kalamita způsobená větrnými orkány i kůrovcem má počátek v plošném vysazování rychle rostoucích smrků. Smíšené lesy jsou zajisté zdravější než smrkové monokultury.
Je však třeba odlišovat hospodářský les a národní park. V prvních zónách, tzv. bezzásahových, je potřeba skutečně nechat probíhat přírodní procesy.
Stejný režim jako v prvních zónách je třeba udržovat i ve druhých zónách, kde je výhledově počítáno se zařazením do prvních zón. Je známo, že stromy přirozeně vyrostlé jsou odolnější než stromy vysazené. Plošné polomy vznikly právě v místech kácení stromů napadených kůrovcem (např. v oblasti Černé hory). Vykácené holiny pouští vítr do nitra lesa.
Poučit se můžeme u našich německých sousedů v Národním parku Bavorský les, který dobře funguje víc než 30 let. Bavorská vláda si dala za cíl rozšířit bezzásahová území na 75 % plochy parku při zachování mezinárodního renomé a udržení Evropského diplomu pro NPBL. Tam mají obce tzv. právo veta ve věci rozšiřování prvních zón. Dnes má bavorský protějšek našeho Národního parku Šumava takový kredit, že komunální výbor obcí NPBL toto rozšíření jednohlasně odsouhlasil. Postupného rozšíření podílu bezzásahových zón na 50,1 procenta plochy celého parku má být dosaženo ve dvou krocích do konce r. 2007 a do konce r. 2008. Požadovaného cíle mají dosáhnout do roku 2027.
Na naší straně se stále neúspěšně diskutuje o rozšíření bezzásahových zón na pouhých 30 % plochy Národního parku Šumava. Přírodní procesy hranice neznají.
Zahájíme- li celkovou likvidaci větrné kalamity na Šumavě, jak píše pan senátor Jirsa, likvidujeme i sami sebe, neboť jsme nedílnou součástí přírody.
Růžena Šandová, Hnutí DUHAČ. Budějovice
Vyšlo také v: Českokrumlovský deník, Jindřichohradecký deník, Písecký deník, Prachatický deník, Strakonický deník, Táborský deník
