České Budějovice/Vedoucí programu Lesy, Hnutí Duha, Jaromír Bláha se ve svém čtenářském názoru ve stejnojmenné rubrice Deníku ze 3. září 2007 vyslovuje ke zveřejněnému stanovisku Rady Jihočeského kraje na situaci na Šumavě. Jak už je u pana Bláhy zvykem, je jeho článek plný nepravd, polopravd a útoků, na které musím reagovat. Je možné brát jeden odstavec po druhém a tvrzení pana Bláhy uvádět na pravou míru.

Hned v první větě říká, že chci "vyzvat vládu, ve které má ODS většinu, aby rozhodla, co je veřejným zájmem v Národním parku (NP) Šumava". Především chci zdůraznit, že toto nechci učinit jenom já, ale Rada Jihočeského kraje, která se rozhodla doporučit krajskému zastupitelstvu požádat vládu České republiky o rozhodnutí, co je veřejným zájmem na Šumavě. A za druhé, v osmnáctičlenné vládě má ODS devět členů, tedy tam nemá většinu, jak pan Bláha nepravdivě uvádí.
V dalším odstavci se pan Bláha ohání výsledkem průzkumu veřejného mínění, který podle něj potvrdil, že "roste podíl návštěvníků, kteří si myslí, že příroda v NP by měla být ponechána vlastnímu vývoji". Neuvádí však, že otázka, pokládaná aktivisty Hnutí Duha u Pramenů Vltavy zněla, zda si přejí v prvních zónách NP kácet. To si samozřejmě nepřeje nikdo. Jsem přesvědčen, že minimálně stejný počet záporných odpovědí by bylo na otázku, zda si návštěvníci Šumavy přejí tisíce hektarů suchého lesa, sežraného kůrovcem.

Pan Bláha pokračuje ve svém matení čtenářů poukazem na vyhlášení NP v roce 1991 jako místa, kde se hlavně chrání příroda. Ano, to vědí všichni, ale nařízení vlády ČR z 20. března 1991 v paragrafu poslání národního parku říká doslova: "Posláním národního parku je uchování a zlepšení jeho přírodního prostředí, zejména ochrana či obnova samořídících funkcí přírodních systémů, přísná ochrana volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, zachování typického vzhledu krajiny, naplňování vědeckých a výchovných cílů, jakož i využití území národního parku k turistice a rekreaci nezhoršující životní prostředí." Mají přibývající území suchého lesa za následek "zlepšení přírodního prostředí" a "zachování typického vzhledu krajiny"? Říkám výrazně, že nikoli. V tomto ohledu je současné směřování Správy Národního parku v rozporu se zásadami jeho vyhlášení.

Pan Bláha si dále stěžuje, že nerozumí tomu, proč upozorňuji na to, že ministerstvo životního prostředí rozhodlo o rozšíření bezzásahových zón bez veřejného projednání a nepravdivě uvádí, že současné rozšíření proběhlo podle zákona ve správním řízení. Záměrně zapomíná na to, že proces projednávání s obcemi byl rozhodnutím tehdejšího ministra Ambrozka zastaven na jaře 2006. Nový ministr Bursík pak k rozšíření bezzásahových území z necelých 12 procent na 18 procent využil situaci po orkánu Kyrill a jakýmsi "ministerským dekretem", bez veřejného projednání o rozšíření rozhodl. Šumavské obce toto jeho rozhodnutí napadají rozkladem, který podle správního řádu ministerstvu životního prostředí v zákonné lhůtě podaly.

Vrcholem všeho je pak závěr článku, ve kterém pan Bláha s pro něj typickou demagogií připouští jako alternativu "divoké přírody" pouze lesnické těžební stroje a holiny. Je to urážlivé nejen pro mne, ale pro všechny obyvatele Šumavy, její návštěvníky i všechny občany České republiky, kteří nesdílejí ekologismus, toto novodobé náboženství, které se snaží pan Jaromír Bláha prosazovat. Ti, co nesouhlasí s tím, aby na Šumavě byla zaváděna divočina a kteří mají v úctě odkaz minulých obyvatel Šumavy, kteří po staletí svýma rukama toto krásné, ale i drsné území obhospodařovali a tím mu vtiskli nebývalou přírodní i duchovní krásu.

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.