Rád bych reagoval na článek MUDr. Jitky Markové (Deník, 25. 11.), který je plný nepřesností. Aktuální zonace NP Šumava skutečně není ideálním dlouhodobým řešením – a to jak z pohledu obcí či obyvatel, tak z pohledu péče o ekosystémy v NP. Také proto Správa NP a CHKO Šumava usiluje o změnu či revizi zonace, vedoucí ke zjednodušení péče o toto cenné území v souladu se všemi požadavky ochrany přírody.
Není pravdou, že první zóny NP vylučují jakýkoliv zásah člověka (včetně např. lesnického managementu) – zásahy zde však podléhají přísnému režimu zákona o ochraně přírody a krajiny. To je také důvodem, proč se nyní v I. zónách NP neprovádějí např. kůrovcové nahodilé těžby.
Intenzivní technologie, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, jsou však vyloučeny na celém území NP. Proto je v současnosti v souladu se zákonem i s platným rozhodnutímMŽP (nikoli podle nařízení ministra Bursíka) prováděn diferencovaný přístup v péči o lesy v NP.
Současný plán péče o NP Šumava (2001 – 2010) připouští na území I. zóny NP oba přístupy: zásahový (jinak ochranný či revitalizační) i bezzásahový – vše ale musí být prováděno v souladu se zákonem o ochraně přírody a krajiny. Pro druhé zóny platný plán péče obecně ukládá „uplatňovat soubor opatření k tlumení kůrovcové gradace včetně důsledné asanace kůrovcem napadených stromů v celé II. zóně s výjimkou částí ležících v bezzásahovém území”. Ani zde tedy není rozpor.
I z letošních počtů kůrovcem napadených stromů je jisté, že gradace kůrovců se nachází ve fázi progrese. Druhý rok po orkánu Kyrill, který horské lesy Šumavy značně narušil, nelze ani nic jiného očekávat. Dle aktuálních údajů Lesní ochranné služby VÚLHM je navíc nárůst kůrovcových populací zaznamenán na území celé ČR i celé Evropy.
Bezzásahové lesní porosty samozřejmě hrají svou roli – jsou ale pouze jedním z několika klíčových faktorů ovlivňujících nárůst kůrovcové populace. Rozvoj kůrovců je i na základě předchozích faktů chápán jako přírodní zákonitost, kterou nelze zcela „odložit” či „zastavit” ani v lesích hospodářského charakteru.
Při kůrovcových těžbách samozřejmě vznikají i holiny. Nejsou to však holiny v horských smrčinách 8. lesního vegetačního stupně (LVS), ale v uměle založených smrkových monokulturách v nižších polohách, kde dojde ke snazší obnově lesa již druhově i věkově diferencovaného. V roce 2009 je jich dosud na celém území ve Správě NP a CHKO Šumava evidováno cca 450 ha, což není ani 1% z rozlohy Správě svěřených lesů. Toto množství není jistě zanedbatelné a je nutné se s ním vypořádat v rámci další péče – zároveň je však velmi neodpovědné tvrdit, že se kvůli tomu stává celá Šumava oblastí holin.
Sterilní souše se kromě jiného i podle interních směrnice Správy či Rozhodnutí státní správy nechávají stát. Výjimkou je jejich nezbytné pokácení z bezpečnostních důvodů v okolí turistických cest – v tomto případě ale rozhodně nejsou zpeněžovány, jak je podsouváno. V omezené míře jako vstřícný krok k regionu a k obyvatelům Šumavy jsou souše zpracovávány na palivové dřevo samovýrobami (II. Czóny). V otázce příhraniční asanace napadených stromů je jednoznačně nutné odmítnout tvrzení, že Správa postupuje v tomto ohledu laxně či bez zájmu. Právě v konkrétním případě sousedního rakouského vlastníka se postupuje již dlouhodobě podle platné vzájemné dohody, v níž jsou vyváženě zastoupeny jak požadavky ochrany přírody, tak pochopitelné požadavky sousedního vlastníka lesů.
Asanace kůrovcem napadených stromů v příhraničí je realizována různými způsoby co nejefektivněji právě s ohledem platné dohody se sousedy. Vyloučen není po vzájemné dohodě samozřejmě ani bezzásahový přístup. Dohodu o ochraně lesů na společné hranici v Národním parku Šumava podepsali ve Vídni 13. října 2009 český ministr životního prostředí Ladislav Miko a jeho rakouský kolega Nikolaus Berlakovich. Do konce října 2009 nebylo zpracováno uváděných 300 tis. m3, ale cca o 10% méně. Co je však podstatnější, další vývoj gradace nelze specifikovat „střelbou od boku” a laciným prohlášením o milionu m3 k těžbě v příštím roce. To si netroufnou ani skuteční odborníci. Odhad Správy NP a CHKO Šumava (dále Správa) se zpracovává na základě podrobného odborného hodnocení letošního vývoje. Ke zmíněnému číslu se však zdaleka nepřibližuje. I přesto je však v dalším roce jednoznačně nutné situaci nepodceňovat – Správa očekává navýšení počtu kůrovcem napadených stromů a k tomu plánuje příslušná organizačně – technická opatření směřující ke stabilizaci situace.
Veškeré zakázky pro zpracovatelské subjekty se řídí zákonem o veřejných zakázkách a jsou realizovány za co možná nejnižší ceny. Aby nebylo pochyb o transparentnosti nakládání se státním majetkem, nejsou firmy, které práce provádějí, přímými odběrateli dané vytěžené dřevní hmoty. Veškerý prodej realizuje Správa prostřednictvím svého obchodního oddělení.
Je jisté, že těžba kůrovcem napadených stromů je pro zastavení dalšího postupu gradace kůrovce i v „zásahových” lesních porostech NP nezbytností. Kritika Správy za zpracování kůrovcem napadených stromů je tedy lichá. A to obzvláště proto, že kůrovcem napadené stromy se těží pouze tam, kde je minimální riziko ohrožení ostatních předmětů ochrany přírody v NP. V souladu s platnou legislativou a rozhodnutím MŽP neprobíhá těžba napadených stromů v nejcennějších částech NP.
