Senátor Jirsa dlouho kritizoval MŽP a Správu NP Šumava za údajnou laxnost v boji proti kůrovci. Nazýval to „nezodpovědným experimentem”. Náhle nás kritizuje za opak – prý těžíme moc.
Na našem přístupu se přitom nic nezměnilo. V bezzásahových zónách i nadále necháváme přírodu přírodou a na zbylých téměř 80% území proti kůrovci různými metodami zasahujeme. Celá střední Evropa dnes kvůli vichřicím Kyrill (2007) a Emma (2008) čelí největší kůrovcové kalamitě v posledních 50 letech. Kalamita se pochopitelně nevyhnula ani smrkovým lesům na Šumavě. Proto letos Správa NP Šumava pravděpodobně vytěží až 130 000 m3 kůrovcového dřeva.
Ministr Miko prý „zapomněl veřejnosti sdělit”, že za ředitele Žlábka se v letech 2002 a 2003 těžila desetina tohoto množství. Nezapomněl, veřejnost se o tom může přesvědčit na webu MŽP i Správy NP Šumava, kde všechna data jsou. Byla prezentována i na naší tiskové konferenci. Pan senátor ale, zřejmě omylem, zapomněl zmínit také léta 1996 a 1997, kdy se na Šumavě těžilo 187 000, resp. 115 000 m3 kůrovcových smrků. S ještě jedním významným rozdílem – těžilo se i ve vrcholových partiích Šumavy, po čemž na Šumavě dodnes zbylo na 800 hektarů obtížně zalesnitelných holin. Bez předchozí větrné kalamity, která by byla alespoň náznakem srovnatelná s Kyrillem, a bez všudypřítomného přemnožení kůrovce.
