Na severu Spojených států u hranic s Kanadou leží město Duluth s 86 000 obyvatel. Je známé svými bílými zimami a téměř mořským vánkem vanoucím od rozlehlého Hořejšího jezera. Teď se o městě v americkém státě Minnesota začíná stále častěji hovořit jako o útočišti před změnami klimatu, do něhož se stěhuje stále více lidí z jižní části USA, píše agentura AFP.
Na promenádě podél jezera, kde tající ledové bloky kloužou po hladině v paprscích slunce, vypráví Christina Welchová o tom, co ji přimělo opustit vinice v kalifornské Sonomě a odejít do Duluthu. Poprvé se vyděsila v roce 2017, když hořelo nebezpečně blízko její čtvrti. O dva roky později, když byla na doporučení své kolegyně na dovolené v Duluthu, se dozvěděla o požáru, kvůli němuž se její rodiče museli evakuovat. „To byla poslední kapka,“ řekla Welchová.
Požáry se podle předpovědí odborníků budou s globálním oteplováním zhoršovat. Byly také jedním z důvodů, proč John Jenkins před devíti lety opustil kalifornské pláže a vydal se k mrazivým břehům Minnesoty.
„Je tu čistější vzduch. Voda je jedna z nejlepších na světě. Je prostě velmi čistá, krásná, nedotčená,“ říká Jenkins v kavárně a restauraci, kterou koupil a zrenovoval.
Čtyřicetiletá Welchová a o dva roky mladší Jenkins uzavřeli kapitoly svých kalifornských životů a přestěhovali se do Duluthu, které je i rodištěm Boba Dylana. Je sice pravda, že tu je v zimě někdy až minus 30 stupňů Celsia, ale svého rozhodnutí nelitují. Jenkinsovi, který přijel s manželkou, se už v Minnesotě narodily dvě děti a přistěhovalo se za ním i několik členů rodiny.
Welchová i Jenkins jsou průkopníky trendu, který je zatím v plenkách, ale v příštích desetiletích by se mohl rozšířit - trendu „klimatických migrantů“. To jsou lidé, kteří při rozhodování o přestěhování kromě cen nemovitostí, kvality života nebo pracovních příležitostí berou v úvahu i změny klimatu.
Rozruch okolo města Duluth před pár lety odstartoval profesor Jesse Keenan. Tento specialista na vztah mezi plánováním měst a adaptací na změnu klimatu zkoumá regiony, kam by mohli ve Spojených státech zamířit budoucí klimatičtí migranti. Na základě analýzy vybral jako vhodná místa pro migraci mimo jiné Buffalo, Detroit a Duluth.
Duluth sice není vůči klimatickým změnám imunní, ale je to historicky průmyslové město, které profitovalo z investic „ze strany Minnesoty ve snaze podpořit udržitelnou ekonomiku“, a má „extrémně dostupný“ bytový fond, vysvětluje svou volbu Keenan. Díky blízkosti Hořejšího jezera má také dostatek kvalitní vody. „Sladká voda je nová ropa,“ míní Keenan.
Pro koncept klimatického útočiště se nadchla i média. Výhrady proti němu nemá ani většina místních obyvatel.
„Myslím, že je to úžasné,“ míní 65letá důchodkyně Lezlie Oachsová. Noví obyvatelé si ale „musí zvyknout na to, že je tu skoro pořád zima“, dodává žena.
Úřady jsou však ve svých vyjádřeních opatrnější a starostka Duluthu Emily Larsonová „zdvořile odmítla“ mluvit s agenturou AFP. Nedávno ale na veřejnosti prohlásila, že byla „zděšena“, když se začalo šířit jméno jejího města v této souvislosti.
„Mám pocit, že jsme si ještě sami nenasadili kyslíkovou masku, a nejsme připraveni pomáhat ostatním, ačkoliv nás k tomu klima tlačí,“ použila Larsonová přirovnání s nouzovou situací v letadle. Starostka také uvedla, že by jí přišlo cynické cílit propagaci města na lidi prchající před důsledky změn klimatu.
Keenan neskrývá svou frustraci ze starostčina projevu. „Hádejte co: lidé přijdou v každém případě,“ říká Keenan. Město se buď na příliv nových obyvatel připraví ekologicky šetrným a sociálně spravedlivým způsobem s vhodným bydlením a dopravou, nebo se bude rozvíjet konvenčním způsobem s expanzí na periferii a masivním využíváním automobilů, míní Keenan.
Keenan je pevně přesvědčen, že „Duluth je místem pro klimatické optimisty“, tedy pro ty, kteří si myslí, že je možné přizpůsobit se změnám světa, který jsme dosud znali. Zároveň ale varuje, že pokud se přizpůsobení nově příchozím „neprovede správně, mohlo by to situaci ještě zhoršit“.
ČTK
