Kolísání hladiny na Novomlýnských nádržích podle Agentury ochrany přírody a krajiny ČR přírodu neohrozí, naopak povede ke zlepšení přírodních podmínek. Agentura to dnes uvedla v tiskové zprávě. Úsilí vodohospodářů o zvyšování hladiny Novomlýnských nádrží o 35 centimetrů začalo před čtyřmi lety. Aktuálně vede Jihomoravský kraj řízení, jehož výsledkem má být povolení hladinu zvýšit.
Zvýšením hladiny by se zásoba vody zvýšila o devět milionů metrů krychlových. Někteří ekologové záměr zvýšit hladinu kritizují od začátku, protože to podle nich poškodí významnou ptačí oblast. Snaha o zvýšení hladiny je reakcí na suchá léta, větší množství vody má sloužit zavlažování zemědělských plodin i k tzv. nadlepšování průtoku Dyje.
„Samo rozkolísání hladiny je návratem k přirozenému stavu, v minulosti byly mělčiny a mokřady s proměnlivou výškou hladiny běžné, na jaře přicházely povodně, léta byla sušší. Současný stav nevyhovuje ani ochraně přírody, ani vodohospodářům,“ uvedl Stanislav Koukal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Rozkolísání hladiny je podle agentury jen jedním z mnoha opatření, která by měla zlepšit přírodní podmínky v řadě cenných míst na jihu Moravy. Dosavadní udržování stálé hladiny podle ní nevyužívalo všechny možnosti, které by mohla Věstonická nádrž poskytovat – jak pro přírodu, tak pro hospodaření s vodou.
Proti zvýšení hladiny se v nynějším řízení postavily čtyři spolky, a to Voda z Tetčic, Děti Země - Klub za udržitelnou dopravu, Spolek Obchvat a Egeria. Úsilí vodohospodářů o zvýšení hladiny začalo v roce 2018, souhlasné stanovisko vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) před dvěma lety. Na začátku letošního roku krajský úřad na základě žádosti Povodí Moravy zahájil řízení o „schválení změny povolení k nakládání s vodami na střední a dolní nádrži“.
„Zvýšení vodní hladiny je v rozporu s plánem péče o přírodní rezervaci na střední nádrži, který platí až do roku 2026,“ uvedl už dříve předseda Dětí Země Miroslav Patrik. Spolek se záměrem zabývá od prosince 2019. Největším problémem je podle něj Střední nádrž, kde hnízdí pět druhů ptáků, a to orel mořský, rybák obecný, husa velká, husa polní a husa běločelá. Zvýšení hladiny by podle kritiků ohrozilo jejich biotop.
Povodí Moravy argumentuje tím, že již před podáním žádosti splnilo veškeré podmínky, které k souhlasnému stanovisku připojilo MŽP. V principu spočívají v tom, že i po zvýšení hladiny budou mít především ptáci zajištěný svůj životní prostor. Jde například o tvorbu vlnolamů, izolaci lagun, plovoucí plošiny či pastvinu pro husy. „Všechna opatření jsme již udělali ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a Agenturou ochrany přírody a krajiny,“ řekl už dříve ČTK mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Soustava tří vodních nádrží vznikla postupně v 70. a 80. letech minulého století a jejím účelem bylo zachycení povodňových průtoků. Zároveň tehdejší plánovači chtěli akumulovat vodu pro intenzivní zemědělskou výrobu, vodu měl rozvádět rozsáhlý systém zavlažovacích kanálů. Z tohoto plánu se uskutečnil jen zlomek. Nádrže vznikly na místech rozsáhlých lužních lesů. Původně se plánovalo, že hladina bude ve výšce o 35 centimetrů výše, než je dnes. Ekologové však uhájili současnou výšku hladiny a o zvýšení se začalo hovořit až kvůli extrémnímu suchu, které jižní Moravu a prakticky celé Česko zasáhlo v letech 2015 až 2019. Podle vědců šlo o největší suchou epizodu za posledních 2 000 let, negativní dopady na zemědělství byly značné.
ČTK
