Ministerstvo zemědělství v současné době dokončuje akční plán pro biomasu pro ČR na období 2008 - 2010. Vláda by ho měla dostat a projednat do poloviny letošního roku. Uvedl to ředitel odboru environmentální politiky a obnovitelných zdrojů energie Jiří Trnka na semináři v rámci veletrhu Techagro, který se konal v Brně a pořádalo ho Sdružení pro výrobu bionafty.
Tento dokument vznikl na základě akčního plánu pro biomasu EU. Důvodem jeho zpracování bylo systematické sjednocení názoru na budoucí využívání omezeného potenciálu biomasy v ČR s ohledem na vzájemnou koordinaci rozdílných strategií a plánů v sektoru kapalných biopaliv, energetického využívání biomasy spalováním a v dalších sektorech, kde je biomasa využívána při zohlednění potravinové bezpečnosti a principů trvale udržitelného rozvoje, připomněl Trnka s tím, že k jeho cílům patří mimo jiné odstranit administrativní bariéry, lépe využít potenciál biomasy a pomoci nastartovat investice do čistého způsobu získávání energie spolu se snižováním energetické náročnosti. Jeho součástí je i podpora oblastí venkova jako hlavního dodavatele energie z biomasy, zvýšení nabídky energetické biomasy na tuzemském trhu a podpora širšího domácího využití energie z biomasy a její zpřístupnění pro co nejširší cílovou skupinu. V akčním plánu by měla být zakotvena rovněž podpora výzkumu a vývoje, a to převážně v oblasti biopaliv druhé generace.
Trnka podotkl, že podporu na výstavbu zařízení pro zpracování a využívání obnovitelných zdrojů lze poskytnout v rámci několika opatření Programu rozvoje venkova. „V rámci osy I tohoto programu se očekává podpora na založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické využití,” sdělil. Vedoucí oddělení obnovitelných zdrojů energie ministerstva zemědělství Marek Světlík poznamenal, že pěstování energetických plodin je Evropskou unií podporováno 45 eury na hektar s tím, že plocha bude dva miliony hektarů. Vloni však plocha energetických plodin tuto výměru překročila, tvořila 2,7 milionu hektarů, takže podpora klesla asi na 32 eur na hektar. Podle něj ale EU uvažuje o změně systému těchto podpor.
„Z hlediska dlouhodobého uplatňování biopaliv jsou však nejperspektivnější biopaliva druhé generace, pro jejichž výrobu lze kromě cíleně vypěstovaných nepotravinářských plodin používat také rostlinný a dřevní odpad,” informoval Trnka. Tato biopaliva vykazují podle něj výrazně lepší celkovou energetickou bilanci na vstupu a na výstupu ve srovnání s biopalivy první generace a navíc jsou i mnohem příznivější z hlediska bilance oxidu uhličitého. „Výrobní technologie biopaliv druhé generace již existují, ale stále se jedná o poloprovozní konverzní jednotky,” doplnil. Zahájení využívání biopaliv druhé generace se předpokládá přibližně v roce 2012.
Velká pozornost je podle přednášejících ale směřována k uplatňování kapalných biopaliv v dopravě. V nedávné době byl vládou ČR schválen víceletý program podpory dalšího uplatnění biopaliv v dopravě. V první etapě je stanoveno minimální povinné přimíchávání biosložky do pohonných hmot. Od příštího roku to představuje 3,5 procenta biolihu a 4,5 procenta MEŘO. Zahájení další etapy je podle Světlíka plánováno od roku 2009, kdy bude zavedeno využívání vysokoprocentních směsí biopaliv a biopaliv v čisté formě. Půjde například o palivo E85, jež je tvořeno směsí 85 procent bioetanolu a 15 procent benzínu, palivo E95, MEŘO v čisté formě a podobně. Třetí etapou aplikace biopaliv budou pak biopaliva druhé generace.
Vzhledem k tomu, že biopaliva se vyrábějí s vyššími náklady než tradiční, je třeba podle Světlíka třeba určité podpory, aby byla konkurenceschopná. Upřesnil, že byly zvoleny dvě formy podpory, a to osvobození biopaliv od spotřební daně a pro zemědělce vratka spotřební daně z minerálních olejů. Ta činí u nafty 9,95 koruny na litr a u benzínů 11,84 koruny na litr. Světlík upozornil, že ve směsích je osvobozena pouze biosložka, pro biopaliva druhé generace se očekává úplné osvobození od spotřební daně. Další formy podpory, například přímé, se podle něj nepředpokládají.
Po technické a distribuční stránce se podle Světlíka zatím nevyskytly vážnější problémy s biopalivy. Tuzemské rafinérie jsou schopny standardně přidávat biosložky do benzínů i do nafty. Kapacita technického zařízení společnosti Česká rafinérská umožňuje přídavek bioetanolu až do výše deseti procent objemu a metylester řepkového oleje do pěti nebo 31 procent.
Podle odhadů Ministerstva průmyslu a obchodu a České asociace petrolejářského průmyslu by se mohlo v příštím roce spotřebovat 2,2 milionu hektolitrů metylesterů mastných kyselin (FAME) a 1,1 milionu hektolitrů bioetanolu. V roce 2010 by to bylo 3,7 milionu hektrolitrů FAME a 1,8 milionu hektolitrů bioetanolu.
Klíčové informace
Akční plán ČR pro biomasu by měla vláda projednat do poloviny roku.
* Zavádění biopaliv v ČR bude ve třech etapách.
* V prvním období bude povinně přimícháváno až 3,5 procenta biolihu do benzínů a 4,5 procenta MEŘO do nafty.
* Ve druhé etapě budou zaváděny vysokoprocentní směsi biopaliv a čistá biopaliva.
* Následně se očekává využívání biopaliv druhé generace.
