Amatérský český mykolog našel na Pálavě vzácnou houbu, která dosud rostla jen ve Spojených státech. Vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ji identifikovali jako sesličku poduškovitou. Patří mezi vzácné a chráněné druhy a vyskytuje se v horských lesích na západě Spojených států. V Evropě se našla poprvé. Ústav o tom informoval v tiskové zprávě.
Seslička je velká a nápadná houba, která má až šesticentimetrové plodnice v podzemí. Nepodobá se ničemu, co amatérský mykolog Slavomír Valda z české krajiny zná. Objevil ji v Milovicích na Břeclavsku v Chráněné krajinné oblasti Pálava. Vědci následným studiem pomocí molekulárně genetických metod dokázali určit, o který druh houby se jedná.
„Nález v teplé oblasti střední Evropy je velmi nečekaný a ukazuje, že tento druh není jen endemit horských jehličnatých lesů západu USA a má širší ekologické nároky. Jde tak o nový druh nejen naší, ale i evropské mykoflóry. Nové druhy hub se popisují, i z našeho území, poměrně často, nicméně téměř vždy jde o druhy mikroskopických hub," uvedl Miroslav Kolařík z ústavu.
Česká mykologie má dobré zázemí v množství amatérských mykologů, kteří s velkým nasazením houby sbírají a studují. „Nesprávně je slovo amatér spojováno s menší znalostí tematiky. Řada amatérských mykologů jsou vynikající znalci hub. Pouze omezené laboratorní, časové a finanční možnosti často nedovolují dosáhnout mezinárodně uznávaných výstupů," řekl Kolařík.
Podle ústavu jsou potřebnými kroky k profesionalitě studium DNA, uložení sběrů a dat do uznávaných herbářů nebo databází a v neposlední řadě publikace v mezinárodních vědeckých časopisech. „V rámci programu Strategie AV21 Mycolife nabízíme amatérským mykologům pomoc při studiu jejich zajímavých nálezů. Jedním z výstupů je nedávný nález unikátní houby na Pálavě," dodal vědec.
Experti v programu MycoLife se zabývají léčivými i rizikovými faktory hub pro lidské zdraví nebo životní prostředí. Připraví také první česky psaný Velký atlas mikroskopických hub a budou monitorovat houby v ovzduší škol. Program má trvat do roku 2028.
Velké houby, takzvané makromycety, se spojují s houbami kloboukatými. Řada druhů tvoří podzemní plodnice, které rostou pod povrchem nebo jsou v ní částečně zanořené. Příkladem mohou být například lanýže nebo jelenky. V terénu je lze najít cíleným sběrem, kdy se za pomocí motyčky odkrývá svrchní část zeminy. Ústav doporučuje se zaměřit na místa rozrytá zvěří, která tyto houby cítí a ráda konzumuje.
ČTK
