Klimatická politika by měla být sociálně citlivá a zároveň spravedlivá. Dopadá nejvíce na nízkopříjmové domácnosti zejména v bydlení a dopravě, uvedli analytici, které oslovila ČTK. Ze současných pobídek k udržitelnějšímu bydlení profitují bohatší domácnosti. Elektroautomobily mohou být po určitou dobu pro zranitelné skupiny příliš drahé. Sociálně citlivá klimatická politika bude podle expertů jednou z výzev pro Česko.
„Důležité je, aby měla klimatická politika rozměr klimatické spravedlnosti, a teda, aby vedla k propojení sociální politiky s ochranou klimatu. Toho příkladem je na evropské úrovni zřízení Sociálně klimatického fondu, který vznikl za účelem řešení sociálních dopadů, způsobených zařazením budov a silniční dopravy do evropského systému emisního obchodování,“ uvedla Miriam Macúrová z organizace Greenpeace ČR. Zásadní podle ní ale je, aby v něm bylo dostatek peněz a aby byly smysluplně použity tam, kde budou nejvíce potřebné.
„Když se podíváme na spoustu událostí a politik poslední doby, například energetická krize, zrušení superhrubé mzdy nebo rozdávání zelených fondů jako Nová zelená úsporám, tak mají na společnost nějakým způsobem nerovný dopad,“ řekla Krisitýna Zindulková z Asociace pro mezinárodní otázky.
Jako příklad uvedla program Nová zelená úsporám, ze kterého mají prospěch bohatší domácnosti vlastnící nemovitost a peníze na renovaci. Program podporuje rekonstrukce a změny, které přispívají k úspornějšímu bydlení. Dotace mohou pokrýt až polovinu výdajů a vyplácí se po realizaci investice. „Pokud máme dělat klimatickou politiku a dekarbonizovat budovy, je třeba myslet na nízkopříjmové domácnosti,“ dodala.
Zranitelné domácnosti podle Zindulkové mnohdy bydlí v pronájmech či bytových domech, což jsou budovy, které mívají horší energetickou náročnost. „V případě, že klimatická politika má být spravedlivá, tak současné pobídky nejsou dostačující. Rozdělila bych to na dvě skupiny. Jedna z věcí pro to nezbytná jsou regulace energetického standardu metodou cukr a bič. Nastavit například, že do určitého roku musíme zateplit všechny budovy se stupněm energetické náročnosti G,“ řekla Zindulková. Druhým faktorem by měla být například určitá ochrana nájemníků.
Česko bude mít přístup k Sociálnímu klimatickému fondu EU od roku 2026. „Hlavní výzvou je, že jednak změna klimatu jako taková má největší dopad na sociálně nejzranitelnější část obyvatelstva, ale také opatření, která zvyšují cenu energie, mají na tyto skupiny největší dopad, zejména v oblasti bydlení a dopravy. Pro Česko je zásadní vypracovat podrobný plán pro zemi k způsobu podpory slabších skupin,“ uvedl Mats Braun z Ústavu mezinárodních vztahů.
Podle Brauna bude největší výzvou doprava. „Elektromobily, i když budou podporovány, mohou být pro část populace po určitou dobu příliš drahé. Dostupnější model by mohl najít inspiraci v Německu a snížení cen jízdenek na vlak a velké investice do železniční a hromadné dopravy,“ míní.
ČTK
