Letošní volby do Evropského parlamentu budou znamenat odklon od ctižádostivých klimatických cílů směrem k tlaku na budoucnost průmyslu. Budoucnost Evropského parlamentu bude pravicovější než nyní, bude rozdrobenější a rozhádanější. Na dnešním briefingu v Praze na téma Jaké bude Česko v EU za 20 let to řekla analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vendula Kazlauskas. Dopady na politiky ochrany životního prostředí bude podle ní mít i vývoj války na Ukrajině, a to v případě úspěchu kterékoli ze stran.
Například bude nutné posílat peníze na obnovu Ukrajiny, a nikoli do zelené transformace, uvedla. Naopak pokud nastane jasné vítězství Ruska, budou evropské státy klást větší důraz na obranu než na zelené politiky, popsala.
Podle bývalého ministra životního prostředí a předsedy výboru pro udržitelnou energetiku a dopravu v rámci Rady vlády pro udržitelný rozvoj Petra Kalaše bude nutné změnit způsob rozdělování evropských peněz od dotací k návratnosti peněz. Kalaš upozornil, že příliv peněz bude slábnout a bude nutné změnit dotační systém. Dosavadní zhruba bilion eur, který z unie do tuzemska dosud přitekl, česká strana nevyužila k vytvoření dostatečné rezervy, z níž by financovala budoucí potřeby, míní. Návratný způsob využití peněz označil za jednu z velkých výzev budoucího rozvoje.
„Zatímco Poláci byli rekordmani v počtu vystavěných dálnic, my jsme byli rekordmani v počtu rozhleden," poznamenal Adam Ondráček z pořádající agentury Kontra.
Podle analytičky STEM Terezy Masopustové vnímá česká veřejnost, že jedním z hlavních témat k řešení je bezpečnost, ale současně vnímá i nutnost řešení klimatické změny. „Akorát se neshodneme, do jaké míry, a jaká ta řešení by měla být," uvedla.
Podle jejího kolegy Martina Philippa platí, že existuje pevný příklon k ochraně životního prostředí, nicméně samotnou zelenou transformaci včetně Green Dealu, tedy Zelené dohody pro Evropu, se nepodařilo dostatečně vysvětlit jako sociálně citlivou změnu. Pro značnou část veřejnosti není podle něj Green Deal důvěryhodnou politikou. „Promítá se to i v tom, že ty vyloženě proklimatické subjekty kandidují s tím, že ten Green Deal nějakým způsobem reformují," podotkl.
Dodal, že hrozba klimatických změn je příliš pomalá na to, aby vyvolávala chuť k akci. Je podle něj vidět, že většina voličů se navíc rozhoduje až před volbami. Volební programy proto voliči vnímají spíše optikou svých aktuálních problémů.
ČTK
