Poslanci před sebou mají rozhodnutí o senátní novele zákona o národních parcích, kterou v uplynulém týdnu do Sněmovny přišel podpořit prezident Miloš Zeman. Portál iDNES.cz jeho obsáhlý projev analyzoval. Zeman se dopustil řady zkreslení, zpravidla v neprospěch zastánců ochrany šumavské přírody.
Orkán Kyrill poničil Šumavu v roce 2007, kůrovec v letech následujících. Případ za ta léta zapadal jehličím, ale před rokem 2013 byla šumavská otázka jedním z nosných témat, na kterých se profiloval Miloš Zeman, tehdy důchodce z Vysočiny, během tažení na Pražský hrad.
O pět let později (a tři týdny před oznámením, zda bude znovu kandidovat), Zeman šumavskou kartu zahrál znovu, když ve Sněmovně přesvědčoval poslance, aby podpořili senátní novelu o národním parku. Připomeňme si klíčové pasáže projevu a jejich kontext. 1 Zákony o národních parcích „Dovolte mi, abych začal tím, že nevidím žádný důvod, proč by měl existovat speciální set zákonů o jednotlivých národních parcích."
Centrálním předpisem stran ochrany přírody je od roku 1992 zákon o ochraně přírody a krajiny , o jehož novelu se nyní ve Sněmovně hraje. Zákon stanovuje, že nové národní parky se vyhlašují samostatným zákonem. Před jeho přijetím stačilo dle zákona z roku 1956 nařízení vlády. Proto starší národní parky v Krkonoších, Podyjí a na Šumavě vznikly nařízením vlády, ale nejmladší národní park České Švýcarsko má vlastní zákon.