Před 10 lety řádil v Evropě orkán Kyrill. Vítr tehdy v NP Šumava polámal milion stromů. Ministr Bursík pak na čtvrtině plochy NP Šumava umožnil vyhlášení bezzásahovosti, která přinesla dosud největší kůrovcovou kalamitu, rekordní těžby a zahubení dalších 3 milionů zcela zdravých stromů. Někteří odborníci říkají, že vzniklé škody na lese dosahují desítek miliard. Na den přesně, o 10 let později, může 18. ledna Senát rozhodnout o ještě větší šumavské katastrofě. Připustí ji, nebo zamítne?
Před 10 lety, v noci z 18. na 19. ledna 2007 řádil orkán Kyrill a jenom v NP Šumava mu padlo za oběť milion stromů. Následně přišlo rozhodnutí ministra Bursíka o možnosti nezpracování části polomů a rozšíření bezzásahových zón. Možnosti využilo tehdejší vedení NP Šumava a přibližně na čtvrtině rozlohy národního parku byla chybně vyhlášena bezzásahovost. Následkem špatných rozhodnutí byla rozpoutána kůrovcová kalamita, jakou Šumava nepamatuje. Během pěti let pak padly kůrovci za oběť v bezzásahových zónách NP Šumava další dva miliony stromů. V zásahových zónách, kde se kůrovcová kalamita likvidovala motorovými pilami, byl pak vykácen další jeden milion stromů, které kůrovec napadl a aby se dál nešířil, byly stromy vytěženy. Jako dědictví po Bursíkovi bylo degradováno 15.000 hektarů lesa a suma sumárum zlikvidováno 3.000.000 do té doby zelených zdravých stromů.
A přesně na den, 10 let po orkánu Kyrill, má Senát dne 18. ledna 2017 odsouhlasit pro Šumavu další, tentokrát mnohonásobně větší katastrofu. Totiž novelu zákona o ochraně přírody a krajiny. Ta má za cíl nastolit ještě více bezzásahovosti, dokonce na převažující většině lesů NP Šumava. To by ani Bursík nechtěl. Novelu do Senátu poslala po třetím čtení poslanecká sněmovna vedena v tomto případě Hnutím ANO a jeho ministrem Brabcem. Zdá se, že ve jménu pokrytecké ochrany přírody je potřeba usmrtit a vyrubat ze Šumavy ještě více stromů jako budoucí dědictví po ministru Brabcovi. Čtvrtina bezzásahové Šumavy přinesla dosud ty největší těžby v dějinách NP Šumava. Jaké dřevařské eldorádo asi nastane, jestli na základě nové novely ponechá kůrovci většina šumavských lesů?
Změna zákona o ochraně přírody, režírovaná nejradikálnějšími ekoteroristy a obchodníky s ochranou přírody, připraví půdu pro největší kalamity, jaké na Šumavě kdy byly, ale také uzavře Šumavu před turisty do nových klidových zón, které budou nejméně 2x tak velké než současná první zóna. Novela nestanovuje jasná pravidla hry, navíc pro řízení péče o NP nově zavádí tzv. opatření obecné povahy, proti kterým se může kdokoli soudně ohradit, a tak dojde také k uzavření Šumavy do soudních síní. Šumavské obce a místní obyvatele novela odsune do role statistů. S trochu nadsázky pak domorodcům možná někdo vyhradí rezervaci jako pro indiány a bude je ukazovat hrstce vědců, kteří jako jediní budou moci Šumavou procházet dle vlastní libosti. Rozvoj Šumavy bude zmrazen a místo místních obcí a regionálně příslušných krajů o ní budou spolurozhodovat aktivisté, kteří na Šumavě třeba ani nikdy nebyli. Je to novela vskutku revoluční, jak říká ministr Brabec. Napravit špatný zákon pozměňovacími návrhy půjde jen obtížně. Asi i proto řada senátních výborů novelu doporučuje buď úplně zamítnut, nebo komplexně přepracovat pozměňovacími návrhy. Velmi se divím poslancům, že hlasovali pro novelu zákona, kterou bok po boku ministra Brabce obhajují ekoteroristé, kteří se přivazují ke stromům, blokují dálnice, zakazují lidem kácet stromy na vlastních zahradách, pro které je žába víc než člověk, ale za to produkují studie za miliony korun jenom proto, aby dokázali, že kvůli křečkovi polnímu nesmí vést dálnice kratší trasou, ale musí vést trasou delší, mnohem dražší.
To vás to milé poslankyně a poslanci ani trošku netrkne? Chápete, že svým koaličním hlasováním jdete na ruku ekoteroristům proti místním samosprávám? Chci věřit, že až vám Senát ten hrozný zákon vrátí, tak se nad svým příštím hlasováním zamyslíte a konečně se poradíte s šumavskou, plzeňskou a jihočeskou samosprávou a s odborníky znalými šumavské problematiky. Věřím také, že konečně prohlédnete laciné lži o nesmyslných pozemkových machinacích, které se nově a bravurně ve své kampani naučili podsouvat prosazovači totální bezzásahovosti. Víte, i když na následky 10 let starých rozhodnutí ministra Bursíka zmizelo ze Šumavy na 15.000 hektarů horského smrkového lesa, tak v porovnání s tím, co se na Šumavu valí s novelou ministra Brabce, to není nic. Dříve bych si to nemyslel, ale dnes my Šumaváci říkáme „zlatej Bursík".
Jiří Mánek, bývalý ředitel NP Šumava
