Zájemci o lesní pozemky se na trhu utkávají se státem
NÁKUP LESŮ
V českých lesích je stále těsněji. Zakopávají tam o sebe finančníci, podnikatelé z různých branží – nejen těžaři a zpracovatelé dřeva – poslové ze státních lesů, chytří lesní hospodáři, myslivci, ale i právníci, lékaři a další lidé, kteří berou les jako místo, kam je moudré v dnešních nejistých dobách uložit peníze. Poptávka je po malých kouscích i stovkách hektarů, nabídka je však omezená. Zahýbat s trhem by mohl stát, pokud by část svých lesů privatizoval, jak před časem nastínil ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Záhy ovšem apetit zájemců zahnal tím, že případný odprodej státních lesů není zdaleka aktuální. Dnešní realita? Stát je jedním z nejčipernějších kupců lesních pozemků.
STÁTNÍ SCELOVÁNÍ
Podnik Lesy České republiky (LČR) investuje do rozšíření své držby ročně několik desítek milionů korun. Zatímco od roku 2002 se výměra státních lesů trvale zmenšovala, během loňska se rozrostla o devět tisíc hektarů na celkových 1,348 milionu hektarů. „Zestátňování privátního majetku mě u pravicové vlády opravdu udivuje,” kritizuje nákupy lesnický boss Jan Mičánek, majitel holdingu Less. Vedení LČR ospravedlňuje obchody svým arondačním programem, který stanoví, jaké pozemky může podnik pořizovat. „Nákup musí být smysluplný, musí jít o lesy, které má význam vykoupit. Navazují třeba na naše současné pozemky, nebo zarovnávají hranice a podobně,” obhajuje postup LČR generální ředitel Jiří Novák. Připomíná, že podnik v minulosti nevyužil nabídek na odkup několikasethektarových pozemků, protože nebyly splněny důvody pro jejich získání. Novák nechce komentovat vyjádření ministra zemědělství ohledně privatizace. „V takovém případě půjde o strategické rozhodnutí vlády, a to zřejmě jedné z budoucích. Jako generální ředitel státního podniku musím takové rozhodnutí respektovat,” loajálně odpovídá Novák.
Aktivitu státního podniku v nákupech lesních pozemků dokreslují tato čísla: LČR za posledních pět let nakoupily celkem 3530 hektarů za 515 milionů korun. „V roce 2006 podnik přikoupil 1202 hektarů za 174 milionů korun, loni pak 396 hektarů za 56 milionů,” upřesňuje mluvčí Lesů ČR Radek Drahný. Letos plánuje podnik převzít dalších asi 700 hektarů a má na to vyčleněno zhruba sto milionů korun. „Zatím jsme nakoupili 120 hektarů za 18 milionů korun. Větší část smluv je dosud v jednání,” uvedl Drahný. Potvrdil, že státní firma se bude ucházet o žatecké lesy, které chtějí prodat tamní radní (EURO 36/2008). „Připravujeme nabídku, kterou podáme do uzávěrky soutěže 31. října,” sdělil mluvčí.
„Nevykupujeme žádné rozsáhlé pozemky, ale drobnosti v řádu desítek hektarů, které zarovnávají hranice,” tvrdí šéf státních lesů Novák. Přinejmenším v několika případech si protiřečí: hlásí se do tendru Žatce, který chce zpeněžit zhruba 520 hektarů. Loni se ucházel rovněž o lesy Kroměříže, kdy město prodávalo přes 650 hektarů. LČR nabízely osmdesát milionů korun a v soutěži neobstály, vítěz je přeplatil o 19 milionů korun.
Skupování soukromých lesů státním podnikem v době, kdy se počítá s jejich privatizací, kritizuje předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL) František Kučera. „Nemá to logiku. Určitě nejde vždy o arondační nákupy,” tvrdí. Je přesvědčen o tom, že konkurenci na trhu se dřevem a lesnickými službami by prospělo, kdyby se podíl státních lesů snížil o pět až pětadvacet procent. „Mohlo by to být prospěšné i pro posílení pozice nestátních vlastníků,” míní Kučera. Jak porovnává, vlastnický podíl státu na celkové výměře lesů ve starých členských zemích Evropské unie představuje běžně pětinu až třetinu, zatímco v Česku tvoří šedesát procent (více Státní a privátní). „V první řadě by však stát měl lesy vydat církvím. Nikoli jen 35 či 45 tisíc hektarů, jak zamýšlí vláda, ale všech 150 až 160 tisíc hektarů, které církvím kdysi patřily,” poznamenává předseda SVOL.
DRAVCI NA TRHU
Na trh se zemědělskou a lesní půdou loni zostra vstoupila firma Fine Dream. Za rok nakoupila asi dva a půl tisíce hektarů lesů a přibližně stejné množství zemědělské půdy, u níž se očekává výraznější růst cen. „Raději bychom investovali do polí, o něž se snadněji pečuje. Větších vlastníků ale není mnoho, zatímco rozsáhlejší lesní celky se dají sehnat,” rozlišuje šéf Fine Dream Milan Krob. Firma vyhledává opečovávané i poškozené lesy na větších výměrách, nejlépe nad sto hektarů. Získala například 740 hektarů od rodiny Strachviců, která opouštěla majetek ve Zdounkách na Kroměřížsku. Do lesů investují také Penta a J&T. Obě finanční skupiny to však oficiálně odmítají potvrdit.
„Stále je zájem o lesy pro těžbu dřeva, ale významně přibývá lidí a firem, které do tohoto typu nemovitosti chtějí uložit peníze,” říká realitní makléřka Jaroslava Slámková pracující pro firmu RE/MAX Quality ze Vsetínska. Většinou se setkává s poptávkou od velkých společností z Prahy, čerstvě například od softwarové firmy, a od různých zprostředkovatelů, kdy zájemce shání třeba i pět set hektarů vcelku. Podle ní les kupují mnohem častěji než dříve i jednotlivci, kteří jej berou jako dlouhodobou investici. „Právě jsem za 200 tisíc korun prodávala tři a půl hektaru mladého lesa. Majitel ho koupil pro své děti,” dokresluje makléřka.
MYSLIVCI A SBĚRATELÉ
Ulovit lesní pozemky se snaží také bývalý majitel firmy Hamé a náruživý myslivec Leoš Novotný. Zajímal se i o lesy, které prodávali Strachvicovi. Že by si nimrodi kupovali lesy pro svůj koníček není už jen kvůli finanční náročnosti běžné, konstatuje předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Palas. „Když má ale myslivec peníze, koupí si třeba padesát hektarů lesa, aby se stal členem honebního společenstva a měl v něm rozhodovací právo,” říká. Jak ale dodává, spíše se z těchto důvodů snaží získat zemědělskou půdu, protože je levnější.
Šance dostat se k lesům z první ruky často využívají najatí hospodáři. Skupují většinou drobnější výměry od starých lidí, kteří nemají ponětí o cenách. Někdo místo do umění nebo realit ukládá peníze do kusu zalesněné země. Některým kupcům přitom nejde o jakoukoliv lokalitu, ale konkrétní místo, k němuž mají vztah. To je i případ moravského podnikatele Antonína Sieklíka, majitele otrokovické dopravní firmy BC Logistics. Za 99 milionů korun si dopřál přes 650 hektarů lesů kolem Rackové na Zlínsku, kterých se zbavovalo město Kroměříž. „Les za domem mám pro potěšení,” říká Sieklík. Ztrátové hospodaření, způsobené i nižší těžbou, než povoluje plán, dotuje nový majitel ročně jedním až dvěma miliony korun.
PŘEPÁLENÉ CENY
Potenciální kupci, kteří se na trhu potkávají s Lesy ČR, poukazují na nefér soutěž ovlivněnou daňovým zvýhodněním státního podniku. Převody lesního majetku jsou v jeho případě osvobozeny od daně, takže prodávající nemálo ušetří, když si z řady zájemců vybere právě LČR. Jinak odvede eráru tři procenta z úřední ceny, ač ve skutečnosti nemovitost prodal za její zlomek. Tržní ceny bývají obvykle na 30 až 50 procentech vyhláškové ceny. Nespravedlivé? Stát potřebuje naplnit pokladnu. „Pro soukromníky a obce je finančně neúnosné hradit daň z převodu nemovitosti vypočítanou z ceny znaleckého posudku, která je mnohonásobně vyšší než tržní cena,” apeluje předseda SVOL na zákonodárce, aby vytvořili legislativní podmínky pro scelování roztříštěných nestátních lesů.
Vyvolá dlouhodobá krize na trhu se dřevem silnější majetkové přesuny v lesích? Názory se různí. „Vhodná doba na prodej není. Lesů se lidé zbaví tehdy, když je k tomu přinutí osobní důvody,” myslí si Mičánek. Ani předseda SVOL Kučera nevidí důvod k opouštění lesních majetků: „Vytěží se tolik, aby vlastník přežil. Bude záležet na délce krize v cenách dřeva.” S tím souhlasí i Krob z firmy Fine Dream. Dle něj na přelomu roku řada vlastníků zváží, zda se majetku nezbavit.
***
MAJETKOVÉ PROMĚNY
Vlastnická struktura lesů v českých zemích v %
LESY 1850 1900 1930 1945 1950 1990 2006
Státní 2,5 0,3 12,4 18,2 70,2 95,8 59,8
Nadační 1,7 0,7 1,2 1,2 0,9 – 0,5
Obecní 9,1 9,3 11,3 14,8 16,6 – 15,5
Církevní 8 6,7 7,1 6 – – –
Družstevní – 1 1,8 1,7 2,2 4,1* 1
Soukromé 78,7 82 66,2 58,1 10,1 0,1 23,2
* JZD
CENY LESŮ Úřední ceny – vycházejí z ceny pozemku a porostu. Stanoví je vyhláška ministerstva financí a slouží k výpočtu majetkových daní. Pohybují se od 100 do 800 tisíc korun na hektar. Tržní ceny – obvykle bývají na úrovni 30 až 50 procent úředních cen. Příklady: * Cena kvalitního smrkového lesa starého 80 let může dosáhnout 400 tisíc korun za hektar. * Mladý les nebo méně kvalitní porost může být včetně půdy k mání za 50 tisíc korun za hektar. * Výši ceny ovlivňuje stáří lesa, kvalita dřeva, bonita půdy, zakmenění neboli stupeň využití růstového prostředí porostu, dostupnost pro těžbu, velikost výměry, omezení daná ochranou přírody (CHKO, Natura).
