Zkáza pokračuje. Rozsáhlé plochy dubového porostu mezi Březovou a Oleškem vypadají jako les uprostřed zimy. Na některých stromech nevidíme už ani zbytky listů, všechno sežraly housenky bekyně velkohlavé.
Zkáza pokračuje. Rozsáhlé plochy dubového porostu mezi Březovou a Oleškem vypadají jako les uprostřed zimy. Na některých stromech nevidíme už ani zbytky listů, všechno sežraly housenky bekyně velkohlavé. Lidový výraz mniška se týká té verze bekyně, která je zaměřená na jehličnaté stromy.
Housenek je teď pomálu, občas některou vidím plazit se po cestě. Zakuklily se. Včera jsem poprvé vstoupil do mračen drobných motýlků. Je to zoufalý pocit bezmoci. Naše pejsky baví hon za bělásky, mockrát jsem tu popisoval jejich pronásledování bojových motýlů. Těchhle drobných hnědavých motýlků či můrek si nevšímají. Nevšímají si ani sežraných stromů.
Což mají společné s majiteli těch lesů. Komu asi patří? Je těm majitelům naprosto jedno, že lesy hynou? Teď se ten les mihotá. Motýlci nakladou vajíčka a zadělají tak na definitivní vlnu zkázy. Pak tu bude mrtvý les.
Ondřej Neff
