Mirka VILDOVÁ, moderátorka
Moderní harvestory, ale i tažní koně, především v horských a těžko přístupných terénech, se bez pomoci tzv. chladnokrevníků lesníci neobejdou. Koně navíc představují ten nejšetrnější způsob přibližování dřeva v porostech a stali se tak symbolem nového přístupu k hospodaření Vojenských lesů. Veřejnosti ho představili o víkendu v Brdech. Podívejte se.
Marcela DURASOVÁ, redaktorka
Na 20 kočích s koňmi z celé České republiky přijelo do Brd předvést to, co v kopcovitém terénu dovedou. Kůň může začít pracovat v lese až po 2-3letém výcviku, jde totiž o náročnou a specifickou práci. Kůň musí perfektně zvládat povely kočího, aby neublížil ani sobě, ani jemu. Milan Jura pracuje jako kočí v Brdech už 25 let. S opratěmi v ruce strávil prakticky celý pracovní život. Každý chladnokrevný kůň, dospělý váží až 800 kg, má jinou povahu, ale zvládat povely se prý naučí každý.
Milan JURA, kočí
On se musí ten kůň zapřít a utáhnout to vlastní, vlastní váhou, vlastní silou. A čím je ten kůň těžší a umí si rozložit tu svojí váhu a svojí sílu do té práce správně používat, správně dejchat u toho, tak pak s takovým koněm nejsou problémy žádný.
Marcela DURASOVÁ, redaktorka
Práce v lesnické divizi Hořovice má dost. Vojenské lesy totiž preferují nový přístup k hospodaření, který je co nejšetrnější k přírodě. Právě tažní koně svými zásahy v lese porost poškodí minimálně.
Jan SOTONA, mluvčí, Vojenské lesy a statky České republiky
Ten způsob přírodě blízkého hospodaření, který v Brdech zavádíme, získal podporu z prestižního evropského environmentálního programu Life. My v rámci toho měníme tu druhou skladbu, chceme co nejpestřejší ty porosty.
Marcela DURASOVÁ, redaktorka
Kůrovcovou kalamitu lesníci v Brdech zvládli a mají ji pod kontrolou. A protože místní lesy jsou z 80 % smrkové, sází teď jiné druhy stromů, aby byl les druhově pestrý a lépe odolal škůdcům. Jsou to třeba buky, javory, břízy, ale i ovocné stromy. Marcela Durasová, Česká televize, Brdy.
Celou reportáž najdete zde (čas 10:27)
