Bezzásahové zóny, tedy oblasti na území Národního parku Šumava (NPŠ), kde se nezasahuje proti kůrovci, se rozšiřovat nebudou.
Novinářům to po svém čtvrtečním setkání se šumavskými starosty řekl ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Chtěli bychom stabilizovat současnou situaci a nemám v úmyslu žádné další rozšiřování těchto zón. Šumava potřebuje čas, potřebuje ho příroda, potřebují ho i lidé, kteří zde žijí,” uvedl ministr.
Stávající spory o Šumavu mají dlouhodobě jeden základní jmenovatel, a tím je kůrovec. Otázka, na kterou hledá Šumava odpověď, už dlouhá léta zní: Kácet, či nekácet kůrovcem napadené stromy. Ochranáři tvrdí, že nejlepší je nechat přírodu normálnímu vývoji bez zásahu člověka, zástupci obcí a krajů chtějí zasahovat. Obávají se totiž, že lýkožrout napadne i další lesy.
Spor vyvrcholil po předloňském orkánu Kyrill, kdy Správa NPŠ nechala se souhlasem ministerstva životního prostředí nechat v bezzásahových zónách přibližně 140 tisíc krychlových metrů dřeva. Svaz šumavských obcí loni v březnu zažaloval u městského soudu v Praze dnes už bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka (SZ) pro nečinnost při řešení hrozby možné kůrovcové kalamity na Šumavě. Soud v této kauze ještě zatím nerozhodl. Ze stejných důvodů padlo i trestní oznámení, které v současné době řeší kriminalisté. Otázka bezzásahových zón zůstává pro většinu starostů jedním z klíčových problémů Šumavy. „Jsem nespokojená už se současným stavem. Úvahy o dalším rozšiřování bezzásahových zón je bez detailního projednání pro nás zcela bezpředmětná,” řekla Právu starostka Stožce Zdeňka Lelková (nez.). Podobně se vyjádřil i její kolega z Kvildy Václav Vostradovský (nez.).
Aktivity šumavských obcí podporují jak krajské samosprávy, tak někteří senátoři. Například jihočeský Tomáš Jirsa (ODS) či jeho západočeská kolegyně Jiřina Rippelová (ČSSD). Do boje proti kůrovci a proti politice bezzásahovosti se nedávno pustil i expremiér a někdejší šéf sociální demokracie Miloš Zeman. Vadí mu, že kvůli počínání ministerstva a národního parku při boji s kůrovcem vznikly na šumavském lesním porostu miliardové škody.
Vedení parku ale namítá, že deset let trvající rozsáhlý výzkum v národním parku ukázal, že nezasahování proti kůrovci je správné a příroda si s uschlými lesy sama poradí. „Řešení vhodné pro Šumavu, a to v jakékoli oblasti, musí vzniknout na základě věcných jednání, a ne na základě politických proklamací,” dodal Miko.
