Sdružení EuropaBio (Evropská asociace pro biotechnologie), které spojuje představitele evropského biotechnologického průmyslu, zveřejnilo v minulých týdnech své stanovisko k energetice. Odborníci se shodují na tom, že využívat biomasu trvalým a konkurenceschopným způsobem není možné bez dalšího intenzivního výzkumu a řady souvisejících opatření. EuropaBio sdružuje 87 korporátních a 8 přidružených členů, 6 bioregionů a 25 národních biotechnologických asociací, reprezentujících 1800 malých a středních podniků.
Vyšší výnosy a kvalita plodin
Jednou z cest je zvýšení hektarových výnosů a kvality současných energetických plodin využitím moderních metod pěstování, šlechtění a dalším zapojením biotechnologií. Zvýšenou kvalitou je míněn vyšší obsah uhlíkatých fermentovatelných komponentů a olejů v plodinách. K úspěchu všech výzkumných snah a realizaci využití biopaliv je však třeba vytvořit trh, infrastrukturu a distribuční síť pro tato biopaliva první generace, přidávaná do klasických pohonných hmot.
Biotechnologie by měly sehrát rozhodující roli ve vývoji druhé generace biopaliv, která bude možné získávat z celulóz a hemicelulóz (dřevo, dřevní odpad) i organických zemědělských a potravinářských odpadů (sláma, bioodpady). To je však podmíněno úspěšným vývojem enzymů. Ty budou degradovat (hemi)celulózu na fermentovatelný substrát.
USA a Čína příkladem EuropaBio doporučuje evropským legislativcům, aby následovali postup USA a Číny a iniciovali opatření, která by umožnila, aby se druhá generace biopaliv stala během čtyř až šesti let životaschopnou a obchodovatelnou komoditou. To znamená širokou podporu dalšího výzkumu a demonstračních projektů. Klíčovým elementem úspěšnosti budou integrované a diverzifikované biorafinérie, tedy vytváření průmyslových clustrů, využívajících nových technologií nejen k výrobě biopaliv a energie z biomasy, ale také k produkci nových chemikálií a materiálů.
Perspektiva rozvoje Snaha zintenzivnit využívání biomasy je motivována těmito hlavními faktory: zajištěním alternativních zdrojů energie a surovin (snížení závislosti na dovozu ropy a zemního plynu); využitím zemědělské produkce (podpora venkova, zajištění pracovních míst); snížením tvorby skleníkových plynů působících na globální oteplování; likvidací odpadů.
V jednotlivých zemích světa jsou perspektivy rozvoje energií z obnovitelných zdrojů podmíněny především množstvím a dostupností biomasy, vyspělostí technologií, tržními podmínkami a vládní politikou.