Ministr zemědělství Petr Gandalovič řekl pro Energii +:
* Jaký vliv má masivní podpora výroby biopaliv na růst cen potravin? Je hlavní příčinou jejich zdražování?
V České republice i v celé EU nejsou biopaliva vyráběna na úkor potravin. Problémem je celkový růst tržních cen surovin – především obilovin, a také např. změna poptávky po potravinách, jejich kvalitě i kvantitě, v Asii. Struktura využití zemědělské půdy v ČR se s povinným přimícháváním biosložky nijak zásadně nezměnila. Plocha půdy, která se využila v minulých letech k výrobě biopaliv se pohybuje v řádu jednotek procent a je tedy zanedbatelná. Prudký nárůst cen potravin v loňském roce navíc nastal ještě dříve, než se biopaliva začala povinně přimíchávat do pohonných hmot.
* Máte v plánu se v době předsednictví České republiky v EU zasazovat o přehodnocení tohoto programu?
Podle něj má do roku 2020 podíl biopaliv na pohonných hmotách dosáhnout deseti procent. Rozhodně se nebudeme snažit iniciovat další navýšení podílu biopaliv v pohonných hmotách. V současné době je připravován návrh směrnice týkající se kritérií udržitelnosti biopaliv. Na základě této směrnice bude určen další směr ve využívání biopaliv. Podpoříme každou rozumnou cestu.
* Jaký máte názor na biopaliva druhé generace, tedy z nepotravinářských plodin?
Je to řešení – adekvátní náhrada za ropné produkty? Biopaliva 2. generace jsou velmi perspektivní náhradou ropných produktů, jejich spalování je mnohem šetrnější ke změnám klimatu a zároveň jsou vyráběna z nepotravinářských komodit. Ani ta ale nejsou schopna plně ropu nahradit; to bude v budoucnu možné pouze součinností více druhů energetických zdrojů. Biopaliva druhé generace jsou cestou, kterou bychom se nejspíš měli vydat.
* Jak se při současném nedostatku potravin díváte na podporu pěstování nepotravinářských plodin, například energetických pro biomasu, či na spalování zemědělských komodit v bioplynových stanicích?
ČR nyní žádnou podporu energetických plodin neuděluje. Jediná podpora, o kterou mohou zemědělci zažádat, tzv. uhlíkový kredit ve výši až 45 €/ha, je udělována Evropskou unií. Problém se současným nedostatkem potravin zejména v zemích třetího světa nelze přímo spojovat s energetickým využíváním zemědělských plodin. Například podíl ve výrobě biopaliv je řádově v jednotkách procent z celkové zemědělské produkce.
* A co bioplynové stanice...
Bioplynové stanice jsou určené k biogennímu přepracování druhotných surovin a částečně i cíleně vypěstovaných plodin na bioplyn. Ke spalování zde nedochází. Nejen, že jde o využití jinak nevyužitelných zdrojů, ale je zde i pozitivní přínos pro životní prostředí. Navíc odpady z bioplynových stanic je možné používat k hnojení.
* Obejde se české, potažmo evropské zemědělství někdy bez dotací? Podaří se dotace snižovat?
Evropské zemědělství se ani v budoucnu s největší pravděpodobností bez dotací neobejde vzhledem k obrovské konkurenci na světovém trhu. Jejich zrušením by navíc citelně vzrostla nezaměstnanost a Evropa by dále snížila soběstačnost ve výrobě potravin. Jde však o to rozdělovat dotace spravedlivě, udržovat je na rozumné výši a s ohledem na to, co bylo řečeno v předchozích dvou větách, investovat co nejvíce do moderních technologií, dalšího vzdělávání farmářů a vůbec rozvoje venkova.