logo Silvarium tisk
Dnešní vydání časopisu Science přináší další argumenty odpůrcům biopaliv. Ani druhá generace totiž nepřináší jednoznačný přínos, dosavadní modely jejich využití obsahují „účetní chybu".

Dnešní vydání časopisu Science přináší další argumenty odpůrcům biopaliv. Ani druhá generace této alternativy k fosilním zdrojům energie totiž nepřináší jednoznačný přínos, dosavadní modely jejich využití obsahují závažnou „účetní chybu".

Tvrzení, že biopaliva ve své současné podobě nepřispívají k řešení klimatického problému, bylo dlouho bezmála kacířské, nyní je těžko zpochybnitelným faktem. Emise skleníkových plynů se díky nim nesnižují buď vůbec, nebo jen nepatrně. A přitom přispívají k růstu cen potravin a kácení tropických pralesů.

Takzvaná první generace biopaliv se vyrábí z rostlin s vysokým obsahem relativně snadno dostupných látek bohatých na energii. Bioetanol (biolíh) vzniká fermentací cukrů a škrobu například z cukrové třtiny nebo kukuřice, bionafta se vyrábí z rostlinných olejů (z řepky, sóji, palmového oleje...) Politici i výrobci vkládají velké naděje do efektivnějšího využívání energie skryté v rostlinách. Biopaliva druhé generace by se měla vyrábět i z celulózy a ligninu, zjednodušeně řečeno z dřevní hmoty rychle rostoucích dřevin nebo z rostlinného odpadu.

Kácení lesů, hnojení půdy

Tým amerických vědců z několika institucí spolu s českým agroekonomem Petrem Havlíkem, který působí v Mezinárodním institutu pro aplikovanou systémovou analýzu v Rakousku, vyvinul model simulující ekonomické a environmentální důsledky využívání půdy pro pěstování energetických rostlin druhé generace. Vědce zajímaly nepřímé důsledky, které masivní rozšíření biopaliv může mít.

Dosavadní politika směřuje k tomu, že na konci 21. století bude plocha využívaná pro pěstování biopaliv větší než plocha sloužící dnes k produkci potravin. Množství půdy je však omezené, nové plochy bude třeba získat kácením lesů a pralesů. To povede k uvolnění oxidu uhličitého, který je dosud fixován ve stromech.

Půda na mýtinách se navíc rychle vyčerpá a bude třeba ji hnojit. V důsledku toho se do atmosféry bude uvolňovat oxid dusný, který je mnohem účinnějším skleníkovým plinem než CO2.

Účetní chyba

Vědci upozorňují, že současné pravidla Kjótského protokolu a národních programů na snížení emisí obsahují „účetní chybu" - tváří se, jako by biopaliva druhé generace žádné skleníkové plyny neprodukovala. Při jejich hodnocení se nebere v úvahu, odkud biomasa pochází, přestože se jedná o klíčový faktor.

Efektivní je využívat plochy ležící ladem. Ale jakmile dojde na kácení lesů nebo zábor zemědělské půdy využívané dosud k produkci potravin, celý systém přestává fungovat, protože po započítání všech vedlejších důsledků se přechodem z fosilních zdrojů na biopaliva emise skleníkových plynů omezit nepodaří.

„Naše analýza, kterou považujeme za dosud vůbec nejkomplexnější, ukazuje, že přímé a nepřímé změny ve využívání půdy spojené s agresivním celosvětovým programem podpory biopaliv mají potenciál uvolnit do atmosféry velká množství skleníkových plynů," shrnuje Jerry Melillo, jeden z autorů modelu představeného v dnešním Science.



Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě