Biopaliva nové generace budou pro klima nadlouho ještě škodlivější než benzin, protože nejméně do roku 2030 budou způsobovat větší emise oxidu uhličitého než spalování pohonných hmot z fosilních paliv.
Zjistila to studie vydaná v posledním čísle předního světového vědeckého časopisu Science. Biopaliva druhé generace, vyráběná například z dřevin nebo travin, mají nahradit současná kontroverzní biopaliva z potravinových plodin. Jejich boom byl loni podle Světové banky hlavní příčinou prudkého růstu cen potravin a světové potravinové krize.
Vlády a firmy nyní na výzkum nové generace biopaliv, která by neměla konkurovat produkci potravin, vynakládají miliardy dolarů a eur. Cílem je snížit spotřebu ropy, a tím omezit emise skleníkových plynů.
Podle studie však nová „celulózová“ biopaliva budou ve skutečnosti zatížena na jednotku energie nejméně do roku 2030 proti ropným palivům vyššími emisemi skleníkových plynů, které podle převládající vědecké teorie oteplují zeměkouli. Bude to proto, že budou vyžadovat novou půdu, a tu nelze většinou získat jinak než odlesňováním. Navíc budou vyžadovat velké množství dusíkatých hnojiv, které jsou zdrojem jednak CO2, ale zejména oxidu dusného, který je mnohem účinnějším skleníkovým plynem než oxid uhlíku.
„Domníváme se, že na Zemi je místo jak pro potravinové plodiny, tak pro biopaliva, ale využití tohoto prostoru bude mít své důsledky ve ztrátě lesů,“ uvedl Melillo.
