Biopaliva získávaná ze zemědělských plodin mohou vytvářet více emisí skleníkových plynů v porovnání se standardními ropnými palivy jako benzín a nafta.
Uvádí se to v materiálu, který musela Evropská komise (EK) uvolnit poté, co ji k tomu na základě zákona o svobodě informací přiměla agentura Reuters.
Analýza, kterou EK k nelibosti pozorovatelů odstřihla od prosincové souhrnné zprávy o biopalivech a neuveřejnila, zjišťuje, že kvůli bionaftě z evropské řepky se nepřímo uvolňuje do ovzduší 150,3 kilogramu CO2 na jeden gigajoule a u bioetanolu z evropské cukrové řepy je to 100,3 kg. To je zřetelně více než emise 85 kg z běžné nafty nebo benzínu. Brusel: zapotřebí jsou další rozbory
Největší nepříznivý dopad má podle studie bionafta produkovaná z americké sóje, kde nepřímé emise v důsledku změn využití krajiny a dalších faktorů činí 339,9 kg CO2 na gigajoule, tedy čtyřnásobně více než u benzínu či nafty. Jen mírně nižší proti ropným palivům jsou emise v důsledku produkce bioetanolu z cukrové třtiny v Latinské Americe a palmového oleje v jihovýchodní Asii.
Vypalování lesů, které ustupují plochám na pěstování plodin pro biopaliva, uvolňuje obrovské množství CO2 zpráva studie
Oddělení studie od zveřejněné souhrnné zprávy vedlo k tomu, že se od zprávy EK zčásti distancovala německá konzultantská firma Fraunhofer, která na studii pracovala. Komise však uvedla, že se zprávou nemanipulovala proto, aby skryla důkazy, ale aby umožnila hlubší analýzu tohoto problému. Nyní zveřejněná studie údajně používá metodologii, kterou mnozí podle EK nepovažují za vhodnou.
Evropská unie si stanovila za cíl získávat do roku 2020 aspoň 10 % pohonných hmot z obnovitelných zdrojů. Stále více výzkumů však ukazuje, že používání biopaliv k podstatnému omezení emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým nevede a naopak je svými nepřímými důsledky ještě zvyšuje. Vypalování lesů zvyšuje emise CO2
Získávání nové zemědělské půdy pro pěstování plodin na biopaliva často jde na úkor lesů a mokřin, což ruší veškeré přínosy používání biopaliv v automobilech. „Vypalování lesů, které ustupují plochám na pěstování plodin pro biopaliva, uvolňuje obrovské množství CO2,” uvádí se ve zprávě.
Na snahu Bruselu utajit kritická zjištění stále více upozorňují ekologičtí aktivisté, kteří původně biopaliva prosazovali, nyní se však od nich odvrátili. „Potřetí za šest týdnů je komise nucena uvolnit studie o klimatických dopadech biopaliv a potřetí tyto studie ukazují, že změny využití krajiny jsou nejdůležitějším faktorem, který určuje, zda mají biopaliva smysl, nebo nikoli,” řekla Nusa Urbancicová z aktivistické skupiny T&E.
Minulý měsíc EK zveřejnila zprávu, podle níž více než 5,6 % podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a podkopat ekologickou schůdnost biopaliv.
Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele se Světovou bankou označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa.
Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl. Kvůli změnám využití krajiny nejsou v tomto ohledu podle některých vědců vyhlídky příznivé ani pro biopaliva druhé generace z dřevin a travin. V Česku podíl biosložek vzroste
Senát ve středu umožnil navýšení podílu biosložek v pohonných hmotách. U benzínu od 1. června vzroste na 4,1 %, u nafty na 6 %. Vládní předloha nyní poputuje k podpisu prezidenta.
Senátoři se přitom k navýšení podílu vyjadřovali většinou kriticky a zvažovali i vrácení zákona Sněmovně s návrhem na úplné zrušení biosložky.
Vláda původně navrhovala, aby se do benzínu přimíchávalo 4,5 % biosložky a do nafty 6,3 %. Ministryně životního prostředí Rut Bízková včera řekla, že schválený podíl je výsledkem jednání mezi zainteresovanými stranami.
Navrhovaný zákon má podle ministryně tři cíle. Prvním z nich je podpora českého zemědělství a zvýšení odbytu zemědělské produkce, druhým posílení energetické soběstačnosti ČR i EU, tedy snížení závislosti na dovozech. Třetím cílem je ochrana životního prostředí prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů. Jak Bízková dále řekla, snižuje se tím prokazatelně produkce skleníkových plynů.
Senátoři však až na výjimky návrh kritizovali. Argumenty ministryně odmítl například Petr Pakosta (ODS). Podle něj objem emisí neklesne a motory vozidel se budou pouze víc opotřebovávat. Posílení energetické soběstačnosti je podle něj stejnou utopií, protože daleko hospodárnější je dovážet biolíh z Brazílie.
Další senátoři poukazovali na riziko alergií na řepkový pyl i na nebezpečí vyčerpávání zemědělské půdy nadměrným pěstováním řepky. „Vysoká zvěř nám postupně vymře, protože se živí na řepkových polích,” varoval Vladimír Dryml (ČSSD).
Návrh naopak podpořil Jan Hajda (ČSSD). Poukázal na příklad švédského Stockholmu, kde autobusy městské hromadné dopravy jezdí výlučně na biolíh.
Biosložky (metyester řepkového oleje a bioetanol) se v Česku přimíchávají do motorové nafty od září 2007 a do benzinu od začátku roku 2008.
