Boj proti změnám klimatu bude ve Spojených státech pokračovat navzdory blížícímu se nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta. Podle agentury AFP to dnes na konferenci COP29 v Baku řekl poradce končícího amerického prezidenta Joea Bidena k otázkám klimatu John Podesta.
Delegáti se do Baku sjíždějí nedlouho po vítězství republikána Trumpa v amerických prezidentských volbách. Jeho tým se podle informací deníku The New York Times (NYT) už připravuje na opětovné odstoupení od pařížské dohody o klimatu. Trump popírá závěry vědců o roli spalování fosilních paliv v oteplování klimatu a už během svého prvního funkčního období od pařížské dohody odstoupil. Poté, co jej v úřadu vystřídal demokrat Biden, se USA k dohodě opět připojily.
„I když federální vláda USA pod vedením Donalda Trumpa pozastaví činnost v oblasti klimatu, práce na omezení změny klimatu bude ve Spojených státech pokračovat s odhodláním, nadšením a vírou,“ řekl vyslanec USA na konferenci v Baku. Podle Podesty mohou klimatická opatření přijímat jednotlivé americké státy, jakož i "města, naši podnikatelé, naše podniky a naši občané".
AFP v této souvislosti připomněla, že stále existuje velká pravděpodobnost, že na federální úrovni nadcházející Trumpova vláda zruší mnoho opatření týkajících se emisí skleníkových plynů, zejména ve vztahu k uhelným elektrárnám.
„V lednu budeme mít prezidenta, jehož vztah ke klimatickým změnám se bude jmenovat hoax a fosilní paliva. Slíbil, že zruší naši ochranu životního prostředí a opět vyřadí USA z pařížské dohody,“ řekl Podesta. „Jsme zde na COP29, abychom pokračovali ve spolupráci s našimi globálními partnery a dalšími stranami,“ dodal.
Trump se ujme vlády 20. ledna. Jakýkoliv závazek učiněný na konferenci v Baku ze strany demokratické administrativy bude proto mít omezenou platnost.
Konference COP29 se mají během následujících dvou týdnů zúčastnit představitelé zhruba 200 zemí včetně českého premiéra Petra Fialy. Delegáti budou diskutovat o způsobech, jak omezit klimatické změny a jak se na ně připravit. Jedním z hlavních témat konference je podle AFP zvýšení cílové částky 100 miliard dolarů (více než 2,5 bilionu korun) ročně na financování rozvojových zemí, aby zvládly dopady klimatických změn a odklonily své ekonomiky od fosilních paliv.
ČTK
