logo Silvarium tisk
ROSTISLAV HÁNYŠ Lidé ze Správy CHKO Jeseníky vyhledávají napadené stromy a určují, co s nimi

Jeseníky - Pětimilimetrový brouk lýkožrout smrkový, jinak také kůrovec, je natolik obávaným ničitelem smrků, že kvůli jeho přemnožení na Šumavě uvažuje jihočeský hejtman o vyhlášení stavu nebezpečí. Kůrovec ale řádí i v Jeseníkách, a to dokonce i v nadmořské výšce kolem dvanácti set metrů. Bojují s ním tudíž ochranáři i v národních přírodních rezervacích. Nyní se soustředí na rezervaci Šerák - Keprník.

„Je to jednoduché. Označíme nejvíc napadené stromy a ty se buď pokácí, a na zemi se kůra postříká, nebo se odkorňují nastojato a oloupaná kůra se rovněž postříká, aby kůrovec nemohl dál škodit na jiných stromech,” řekl botanik Jindřich Chlapek ze Správy CHKO Jeseníky.

 Zatímco v běžných lesích se masivně napadené stromy co nejrychleji kácí a odvážejí, v rezervaci je tomu jinak. „Zákon o ochraně přírody nepřipouští v rezervacích takové zásahy, protože by mohly narušit biologickou rozmanitost. Proto se stromy nechávají přirozeně zetlít,” vysvětlil ochranář. Podle něj je odstranění kůry ze stojícího stromu velmi účinné. „Při masivním napadení nepomohou stromům od kůrovce ptáci a samotný strom už nemá sílu všechny kůrovce oblepit pryskyřicí vytékající z ran. Potom je potřeba zlikvidovat kůrovce, aby se nepřesunuli na jiný strom, protože napadený strom už není možné zachránit,” popsal Chlapek.

Na jednom z napadených stromů se přibližně třicet metrů nad zemí houpe zkušený lezec Marek Burian z Českých Budějovic. Přitom dovedně osekává pláty kůry takzvaným loupákem. „Dnes pěkně fučí, odhadoval bych výkyv kmene na tři metry,” volá z výšky dolů.

 S odstraňováním kůry ze stojících stromů má zkušenosti už z loňska, kdy pracoval na Šumavě.

„Není to můj běžný job, ale určitě se přitom nenudím,” přidal Burian. V Jeseníkách „svlékl” během několika dnů už čtrnáct stromů, šest mu jich ještě zbývá. „Denně to znamená zhruba deset hodin v koruně. I tak nestihnu za den víc jak čtyři stromy,” přiblížil postup práce lezec. Dokončí jeden strom a už se chystá na druhý. „Nahoru se leze dobře, protože mohu použít bodce na boty, neboť tyto stromy už stejně nežijí,” vysvětlil lezec. V prvních metrech odshora jsou pod kůrou larvy a kukly, níže potom dospělí brouci. Na osekané kůře spadené na zem není kousek, který by obávaný kůrovec neponičil svými chodbičkami.

„Pokud strom napadnou tisíce jedinců, tak nemá šanci. Takhle aspoň zabráníme přemnožení kůrovce,” sdělil Jindřich Chlapek. Odkorněné stojící stromy jsou podle ochranářů rájem ptáků. „Některé jsou jako panelák. Ptáci v nich leckdy zahnízdí i v šesti patrech nad sebou,” řekl ochranář Miroslav Havira.



Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.

Poslední komentáře

Anketa

Měl by stát přispívat na ekosystémové funkce lesů?

Naši partneři

Lesy ČR VLS UHUL ČLS LOS DYAS.EU PEFC LESmedium.SK Lesnicko-dřevařská komora ČR Arcibiskupské lesy a statky Olomouc s.r.o. Agrární komora ČR Projekt LARIXUTOR

Naše další weby

Sociální sítě