RADEK PLAVECKÝ
2.7.2010
Borové lesy na několika místech české kotliny začínají připomínat zpustlé Krušné hory z konce minulého století. Houbou napadené rezavé suché stromy ční ze strání zejména na Mělnicku, v údolích Labe a také na Nymbursku. Podle odborníků se nemoc borovic začíná ukazovat prakticky v celém středním Polabí a borovice tady začaly odumírat.
„Nemocné stromy se musí vykácet a spálit, aby se šíření choroby zabránilo,” řekla Právu vedoucí oddělení ochrany lesa Vítězslava Ptáčková z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti Vítězslava Ptáčková.
Příčinou usychání borovic jsou houbovitá onemocnění, pro které není český název. Borovici lesní napadá Cenangium ferruginozum a borovici černou Sphaeropsis sapinea, k tomu se u borovice černé přidává ještě další choroba sypavka červená. Parazit napadne oslabený strom, ten začne rezavět, až zcela uschne.
„U borovice lesní napadá houba jehlice, u borovice černé napadá kromě jehlic i šišky. Výskyt onemocnění se začal projevovat v posledním měsíci,” potvrdila Právu vedoucí oddělení ochrany lesa Vítězslava Ptáčková z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, podle níž odborníci zatím začali monitorovat výskyt a zjišťuje se, kde všude choroba vypukla. Proto zatím nebyla přijata státními orgány ani žádná opatření, navíc nic jiného než kácení stejně nemoc nezastaví.
„Zásahy jsou jen na majitelích lesů. Ochrana je nulová, žádné fungicidy se na to nepoužívají,” dodala Ptáčková. Obdobná epidemie podle ní vypukla v borových porostech i v roce 2004. Jaké budou následky?
Letos je šíření choroby zatím v začátku, ale může mít pro porosty zásadní následky. „Dá se předpokládat, že dojde k výrazné redukci porostů,” uvedl vedoucí odboru životního prostředí mělnického městského úřadu Ctirad Mikeš. Právě na Mělnicku se choroby už hodně šíří.
„Stromy zatím selektivně vyřezáváme, ale je to zoufalá snaha o záchranu, napadené jsou i ostatní stromy, které začnou rezavět během dalších let,” dodal Mikeš. Místo vyřezaných stromů se doporučuje sázet smíšené lesy.
„Borovice černá není ani původní dřevina. Po vykácení by se měly nahrazovat smíšenými lesy. Nesmí se ale kácet ve velkém, ale selektivně, aby se nezničily stráně. Po ošetření se musí dosázet, aby se stráně zpevnily,” upozornila tajemnice z České lesnické společnosti Iva Kubátová, podle níž šíření choroby přispívá i počasí. „Velké stromy vysázené třeba před 80 lety už neunesou dlouhotrvající sucho a jsou oslabené a rychleji odcházejí,” dodala Kubátová.
