Vědci zjistili, že sloučeniny dusíku vytvořené člověkem, které se z atmosféry dostávají na zem, způsobují posun rostlinných druhů na západ a pokles rozmanitosti bobovitých rostlin. Botanický ústav Akademie věd ČR (AV ČR) o tom informoval v tiskové zprávě. Výsledky studií na nichž se podíleli vědci z ústavu publikoval vědecký časopis Science a Science Advances.
Zmíněné sloučeniny dusíku se nazývají atmosférické depozice. Vznikají hlavně spalováním fosilních paliv, ale také kvůli plošnému obohacování půdy dusíkem na rozsáhlých územích. Dusík je pro život důležitou sloučeninou, ale jeho nadměrné množství může přispívat k překyselení půdy, ovlivňovat růst rostlin a přispívá k nižší přírodní rozmanitosti.
„Změny v diverzitě druhů jsou dnes často přičítány klimatickým změnám, nás ale zajímal vliv atmosférických depozic dusíku, který může být neméně důležitý,“ uvedl Radim Hédl z ústavu.
Vědci ve výzkumu monitorovali 3 000 ploch a analyzovali údaje z evropských lesů za několik desítek let. Ukázalo se, že dosavadní posun rozšíření druhů směrem na západ je 2,6krát významnější než na sever. „Za tímto posunem stojí hlavně atmosférická depozice dusíku,“ dodal Hédl.
Výzkum také ukázal, že diverzita bobovitých rostlin v evropských a severoamerických lesích za poslední desetiletí poklesla. Nadměrné přísuny dusíku mají negativní vliv na rozmanitost bobovitých rostlin jako například divoké druhy vikve nebo hrachoru, které mají schopnost vázat atmosférický dusík.
Vědci ve výzkumu srovnávali několik desítek let staré záznamy se současným druhovým složením bylinného patra. Do bylinného patra jsou řazeny všechny dřeviny, jejichž výška v daném ekosystému je nižší než jeden metr a všechny byliny, tedy i ty, jejichž výška dosahuje více než jeden metr.
Botanický ústav AV ČR je veřejná výzkumná instituce, která je součástí Akademie věd České republiky. Je největším centrem botanického výzkumu v ČR. Zabývá se výzkumem vegetace na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů.
ČTK