Šternberk/Olomouc/ Bouřka a silný vítr, které ve středu minulý týden bičovaly region, napáchaly škody v lesích, kde hospodářům vyvrátily a polámaly stromy. Jen v oblasti šternberské lesní správy odhadlo vedení státních lesů polomy na šest tisíc kubíků. Podobné je to i jinde, ale lesáci se shodují, že škod není zdaleka tolik, jaké za sebou nechala jarní vichřiceEmma.

„V porovnání s předchozími pohromami byla příroda tentokrát milosrdná. Pro srovnání s Emmou, která sfoukla na osmdesát tisíc kubíků, bylo v Olomouckém kraji ve státních lesích zasaženo na pětatřicet tisíc kubíků,” sdělil ředitel oblastního inspektorátu Lesů České republiky v Šumperku Vlastimil Štefl.

Na Šternbersku poničila bouře na dva tisíce kubíků porostů, hlavně v oblasti Dětřichova nad Bystřicí. Lesníci se už pustili do jejich zpracování. Předpokládají, že do konce léta se s poslední kalamitou vypořádají. „Sotva jsme dokončili zpracování následků Emmy. Tak už to chodí,” poznamenal Štefl.

Také Ivo Koláček ze Správy lesů města Olomouce potvrzuje, že rozsah kalamity naštěstí není extrémní. „Někdy tento objem spadne na třikrát, letos to bylo dvakrát po sobě, takže je toho trošku víc,” řekl správce lesů kolem Huzové. „Každoročně bývá asi šedesát procent vytěženého dřeva kvůli nahodilým událostem. Něco se zlomí kvůli větru, něčemu pomůže sníh a další stromy zase zahubí kůrovec,” pokračoval.

Kvalita tohoto dřeva je vždy nižší než u běžně pokácených stromů. „Když se totiž člověk podívá na strom, který povalil vítr nebo jiná kalamita, nejkvalitnější části jsou většinou nejvíc poškozené. Kmeny bývají rozštípnuté a prasklé. Takže i když je pokácíme až za poškozenými částmi, stejně se na pile desky lámou, protože vlákna ve dřevě bývají potrhaná a nemají správnou pevnost. Za normálních okolností by z takového stromu byly dvě třetiny kulatiny, po kalamitě se takto dá využít polovina, možná jenom třetina,” vysvětlil Koláček.
Vše závisí na tom, kde je strom zlomený a jakým způsobem. Nejhorší to však je, když povolí ve dvou až třech metrech nad zemí, protože to je ta nejkvalitnější část. Popadané dřevo však lesáci musejí vytěžit, jinak hrozí, že jej napadne kůrovec. „Tento brouk se vyrojí dvakrát až třikrát ročně. Naletí na popadané stromy a přibližně dva měsíce mu trvá, než se pod kůrou stromů vylíhne nová generace. My tak máme čas na to, abychom za tento čas stihli dřevo z lesa vyvézt. Na jednom stromě se totiž může vylíhnout 200 až 300 tisíc brouků. Stačí jediný zapomenutý vršek spadlého stromu a hned se kolem něj udělá kolečko dalších postižených dřevin,” doplnil Koláček.

Dodal, že kalamita kolem Huzové naštěstí nebyla natolik velká, aby popadané stromy správa lesů nestihla vytěžit a ochránit tak porosty před kůrovcem.

Kalamity
Následky pohrom v Lesích ČR
na území Olomouckého kraje:
Leden 2007, Kiryll 179 000
Březen 2008, Emma 80 000
Červen 2008, 35 000
Polomy v metrech krychlových

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.