Zruší se v Brdech vojenský újezd nebo ne? Stane se chráněnou krajinnou oblastí? To jsou otázky, o kterých se nyní debatuje. Objevily se i názory, že po zkušenostech z Národního parku Šumava, kde se dlouhodobě vedou kůrovcové spory mezi ekology a lesníky, by se s ochranou Brd nemělo moc spěchat.

Vodítkem při rozhodování jak s Brdy dál, by mohlo být studium historie. To je názor spisovatele Jana Hajšmana, který má nejen Brdy, ale i Šumavu prochozené jako málokdo.

„Právě ze studia historie vím, že Brdy postihla několikrát docela významná mnišková i kůrovcová kalamita. Kvůli tomu ve 20. letech minulého století Brdy vypadaly podobně jako Šumava, to znamená, že tam všude byly holiny. Ale díky tomu, že území obhospodařovali vojáci a byl to hospodářský les, dokázali tam rychle a účinně zasáhnout, protože se nemuseli dohadovat s organizacemi ochrany přírody,” říká Hajšman.

I když je tam hospodářský les, existují místa, která vojáci ponechali v původním stavu. „Takže kdyby vše zůstalo, jak to je, tak by to bylo určitě lepší než národní park. Když vidím Šumavu, kde se jednotlivé strany nedokážou domluvit a není tam žádná koncepce, tak vojenský újezd je možná lepší,” nadhodil na nedávném křtu knih o Šumavě a Brdech, vydaných nakladatelstvím Starý most, Jan Hajšman.

A co říká názoru, že by Brdy mohly být chráněnou krajinnou oblastí? „To je sice nejdiskutovanější možnost, ale je i jiná cesta - vybrat více nejcennějších míst a vyhlásit tam přírodní rezervaci. Možná by nebylo úplně špatné, kdyby území zůstalo vojenským prostorem. Ovšem s přístupem veřejnosti tak, jako to bývalo za první republiky,” poznamenal Hajšman. Když se prý člověk podívá na mapu z 30. let, tak v Brdech byla hustá síť turistických stezek, turisté a armáda spolu bez problémů spolupracovali a turistický ruch tam byl intenzivnější než dnes.

V Brdech za první republiky podle Hajšmana dokonce turisté o víkendech mohli využívat vojenské pozorovatelny jako rozhledny.