Když podzim zbarví do zlata listy topolů v osikových hájích Severní Ameriky, jde prý o naprosto dechberoucí pohled. Stromy mohou být kořeny propojeny tak, že každý háj vytváří v podstatě jeden organismus. I osikovce čelí klimatické změně. Některým ale podle vědců překvapivě prospívá. S kolegy z univerzity v Utahu to zjistil dendrolog Martin Šenfeldr z Lesnické a dřevařské fakulty brněnské Mendelovy univerzity. Detailně studovali osikové háje v oblasti Velké pánve (pozn. Great Basin) v Nevadě a navrhli systém, jak je chránit.
Celý článek najdete v deníku Právo.