Po kůrovcové kalamitě se mnohdy místo smrků vysázely buky, které jsou více odolné a do české přírody přirozeně patří. Zároveň se umí lépe přizpůsobit klimatické změně než právě smrky, jelikož umí dobře nakládat s vodou v létě. Odborníci, které oslovila ČTK, se nicméně shodují v tom, že to může mít vliv na přírodní rozmanitost lesů a smrky mohou být brzy ohroženou dřevinou.
To, jak buky nebo smrky nakládají s vodou a jaký vliv to má na zásoby podzemních vod, řeší tým expertů z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. „Stromy část vody vypařují a zbytek po určité době končí v podzemní vodě nebo vodních tocích. Snažili jsme se přispět k debatě, co se stane s množstvím podzemních vod, když se nám vymění smrkové porosty za bukové. Zajímalo nás, co se stane, kdyby se u nás na velkém území tyto porosty vyměnily," řekl vědec Václav Šípek z tohoto ústavu.
Z vědeckého výzkumu vyplynulo, že buky v létě vstřebají více vody než smrky, avšak v zimě zásobují podzemní vody více než smrky. V několika českých přirozených lesích začíná buků přibývat, neboť jim současné klima podle Šípka nahrává více než smrkům. V některých lokalitách proto mohou listnaté lesy začít dominovat. To ale může mít negativní dopad na lesní rozmanitost, míní odborníci.
Listnaté lesy nebo i smíšené porosty se klimatickým změnám umí lépe přizpůsobit. Oproti jehličnanům například podle expertů dobře nakládají s vodou v letních měsících. "Dříve navíc v létě pršelo více, v současné době se srážky přesouvají spíše do zimy, kdy stromy nepotřebují tolik vláhy na ochlazování," řekl Šípek.
„Z hlediska biodiverzity je jasné, že když v přírodě něco převládá, je to na úkor okolí - což mohou být další druhy organismů jako rostliny nebo například hmyz. V posledním desetiletí můžeme pozorovat, jak bukových porostů přibývá, jelikož se jim v nynějším klimatu daří lépe než smrkům," uvedl Radim Hédl z Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Každý druh stromu je podle Hédla stavebním kamenem v ekosystému, který určuje, co bude v okolí růst, prospívat nebo naopak ubývat. Smrk je podle něj v současnosti kvůli klimatickým změnám téměř ohroženou dřevinou. „Bude zřejmě do budoucna vytlačován do hor a vyšších nadmořských výšek, jelikož pro něj jinde nebude místo," dodal.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, následující rok již ustupovala.
ČTK
