VIMPERK Jen dva týdny poté, co patnáct šumavských obcí zažalovalo ministra životního prostředí Martina Bursíka za to, že rok neodpovídá na jejich oficiální dopis, přišla odpověď. Bursík v ní píše, že tento týden podepsal rozhodnutí, podle kterého mají být lesy v těch nejcennějších místech Národního parku Šumava ponechány přirozenému vývoji. Fakticky tak odmítl právní rozklad, který mu šumavské obce poslaly k jeho loňskému rozhodnutí o novém rozdělení takzvaných bezzásahových zón v Národním parku Šumava. Tím, že ministr po loňském orkánu Kyrill rozhodl pro ponechání 140 000 metrů krychlových kalamitního dřeva, aby zetlelo, a to jak v prvních (nejcennějších), tak druhých zónách rezervace, podle starostů porušil zákon. Bursík ale jakékoliv pochybení odmítá.
„Lesy v těch nejcennějších částech národního parku necháváme samovolnému vývoji právě proto, že jde o národní park, nikoli hospodářský les. Jeho účelem není produkce dřeva,” napsal Bursík obcím.
Jejich zástupci jsou ale odpovědí překvapeni. Ministr jim totiž údajně odpovídá na něco, co rozklad vůbec neobsahuje. Jde prý o to, že „...v některých prvních zónách se dřevo likviduje, v některých nikoliv, stejně tak je tomu i v zónách druhých,” říká starosta šumavské Modravy Antonín Schubert. Tento systém je podle něj nekoncepční a v rozporu s dosavadní zákonnou úpravou o ochraně přírody na Šumavě.
„Kroky, které děláme, povedou k dlouhodobě stabilním šumavským ekosystémům tak, aby se tu nestřídala každých osmdesát let po velké vichřici smrková monokultura s kalamitní holosečí,” odmítl však argumenty obcí ministr.
