Co dnes dělá
Osm let byl prvním ředitelem přísně chráněné oblasti. Když byl Národní park České Švýcarsko 1. ledna 2000 na severu Čech ustaven, měl Zdeněk Patzelt v ruce jen zákon o jeho vzniku a vymezení hranic. Pak už jen půjčenou židli a kancelář. Když loni na konci července odcházel, každoročně si krásnou oblast na Děčínsku přijel prohlédnout zhruba milion lidí.
Přírodě se věnuje i nyní, jen už neřídí ohromný tým, ale je sám svým pánem a podniká v profesi, kterou vystudoval v matematickém modelování v hydrogeologii. „Na počítači například modeluji, jak se v podzemních vodách šíří kontaminované látky po ekologických haváriích a jaká opatření je třeba přijmout. Právě jsem domodeloval podzemní stěnu, která bude chránit pobřežní část Mělníka při povodních,” uvádí Zdeněk Patzelt.
Loni vydal knihu fotografií o národním parku. Přírodu mapuje dál a zabývá se i cestovním ruchem v chráněných územích a dokumentací chráněných druhů.
„Hned po odchodu z křesla ředitele jsem dokončoval multimediální DVD o chráněných územích v Česku s 1 000 stran textů a 2 400 fotografiemi. Bylo velmi náročné koordinovat dalších 250 spoluautorů, ale zároveň se jednalo o velmi zajímavou práci,” říká.
Jeho zásadou je, že práce musí být koníčkem. To se mu prý daří i v současném podnikání, jen mu občas chybí bývalí kolegové. „Také vím, že jsem odešel od mnoha rozpracovaných projektů, které by mne bavily. Změna ale byla nutná. Myslím, že nikdo by neměl setrvávat v jednom ředitelském křesle příliš dlouho,” říká Patzelt.
Nyní se pouští do přípravy nového časopisu pro cestovní ruch v jeho oblíbeném Českém Švýcarsku. Má to být spíš katalog turistických možností a služeb doplněný povídáním o unikátnosti Českého Švýcarska. „Také bych si rád pořídil kus vlastního lesa, nejlépe zalesněním nevyužívaných pozemků, pokud nějaké vhodné seženu,” říká.
A plánů do budoucna má spoustu. Chtěl by vydat turistického průvodce, autorskou knihu fotografií a fotokalendář. Za zajímavými snímky jezdí po celém světě. Má na kontě řadu prvovýstupů, zúčastnil se výprav do peruánských And, na ostrov Bonaire či do venezuelských pralesů. „Snažím se vycestovat každý rok, nejraději do primárních pralesů. Nyní plánuji Kostariku, Venezuelu, Borneo či Novou Guineu. Pokud to nevyjde, vystačím s návštěvou Pálavy nebo Českého středohoří, kde je také nespočet krásných míst,” dodal Patzelt.
